ELIÁŠ, K.: Mutace ideje bezpečí a štěstí (očima flegmatického pozorovatele); Justičná revue, 78, 2026, č. 1, s. 60 - 67.
1)
I Fundamentum
Podoba právního státu jako
"zdroje veškeré bezpečnosti a štěstí, které si civilizace může dovolit"
(Donald W. Livingstone),
2)
se mi jeví natolik přitažlivá, že jsem na ni v minulosti už několikrát odkazoval. Myšlenka je to pěkná, ale má i svou skrytou stránku. Leckoho může zarazit, že v citátu chybí zmínka o svobodě. Leč sám v něm důraz na svobodu implicite vyjádřený vidím
3)
v souvislosti s akcentem na štěstí - to existenci svobody předpokládá, protože nikdo nemůže nutit jiného, aby byl šťasten jeho způsobem.
4)
Toto kantovské východisko si jako myšlenkový základ pro svoji konstrukci postavil náš občanský zákoník. Důraz na přirozené právo každého hledat si své štěstí sám, vnímám jako manifest svobody člověka.
"Štěstí [...] není myslitelné bez přiměřené míry svobody a sebeurčení [...] na jistém stupni vývojovém chce lid státi na vlastních nohou, chce sám rozhodovati o tom, v čem spočívá jeho blaho."
5)
Vyjdeme-li tedy z axiomu, že základem a podmínkou existence právního státu je svoboda lidí, stojí za to zaměřit pozornost, jak reprezentanti veřejné moci, kteří nejen u nás skloňují právní stát snad při každém vystoupení na veřejnosti, dbají o naši svobodu, respektují ji a chrání, jak jim ostatně ukládají - a opět nejen u nás, základní zákony státu.
II Nekupuj zajíce ve slevě
Petr Honzejk nedávno uveřejnil reakci na přijímací testy pro víceletá gymnázia. Terčem kritiky bylo hlavně zaměření zkoušek na tzv. mechanické znalosti, projevujícíse mj. požadavkem na doplňování přísloví, rčení a podobných literárních útvarů. Jako jeden z příkladů, vyhodnocených v testu pochopitelně jako chyba, uvedl zmíněný výrok o zajíci a slevě. Testy vyvolaly v tisku i na internetových sociálních sítích výměnu názorů na údajnou disproporci mezi mírou znalostí vyžadovaných školami od školní mládeže a mírou podpory poskytovaných školami dětské kreativitě.
Jde o historku vzdálenou našemu tématu na hony jen při povrchním pohledu. Receptivní získávání informací je pro právníka důležité. Byl-li by zákaz kupovat zajíce v pytli obsažen v některém zákoně, jistě by takové právní pravidlo mělo pro právníky význam. Jistě si lze představit, jaké debaty by vyvolalo hledání smyslu, účelu a důsledků uvedeného právního pravidla, zvlášť pokud pomyslíme, že by mohlo najít své místo např. v zákoně na ochranu zvířat proti týrání, v zákoně o zoologických zahradách, anebo třeba v občanském zákoníku.
Pokud jde o poslední případ, jistě by se zkoumalo, zda jde o pravidlo dispozitivníči kogentní, jaký je jeho vztah k obecné úpravě právního jednání v omylu, zda není na místě vykládat je extenzivně s rozšířením na králíky, popř. i další hlodavce, anebo, naopak, restriktivně jako zákaz sledující ochranu spotřebitele... Zcela jistě by se na takové ustanovení snesla i kritika za přílišnou kazuistiku, za omezování smluvní svobody a lze předpokládat, že by civilisté