Zpráva z mezinárodní konference Metodologie interpretace práva jako záruka právní jistoty v soudobém demokratickém právním státě.

Ve dnech 23. a 24. června 2011, tedy v době, kdy na konci zkouškového období jak vysokoškolští pedagogové, tak i studenti očekávají letní prázdniny, proběhla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze výjimečná mezinárodní konference. Jejím organizátorům, prof. JUDr. Aleši Gerlochovi, CSc., děkanovi Právnické fakulty UK v Praze, a JUDr. PhDr. Janu Wintrovi, Ph.D., odbornému asistentovi Katedry teorie práva a právních učení, se podařilo zajistit účast mnohých význačných zahraničních i českých odborníků. Na prvním místě je nutno jmenovat prof. Dr. dr. h. c. mult. Roberta Alexyho z univerzity v Kielu, dále prof. Dr. Marijana Pavčnika, z Univerzity v Ljubljani a dva významné právní teoretiky Jagellonské univerzity v Krakově: prof. dr. hab. dr. h. c. Jerzyho Stelmacha a prof. dr. hab. Bartosze Brozka.

Konferenci zahájil vstupním referátem na téma Poukázal na potřebu vyjasnění a rozpracování metodologie interpretace práva a nastínil kriteria, které by metodologie interpretace práva podle něj měla splňovat. Především by měla zachovat rozdíl mezi tvorbou práva a jeho interpretací a zaměřovat pozornost na normativní text, který jediný má na rozdíl od ostatních (zejména sekundárních) objektů interpretace jednotný obsah.

navázal na základní téma konference metodologie interpretace práva jako záruka právní jistoty a svůj příspěvek věnoval vztahu právní jistoty a správnosti (). Poukázal na různost odpovědí v závislosti na postojích právních filosofů, k nimž přičlenil i svou teorii o dvojí povaze práva. Právní jistota působí v rovině pozitivního práva, zatímco (obsahová) správnost v rovině morální, ideální. S tím souvisí problém poznávání a prosazování správnosti, jakož i různé navržené modely právní argumentace (Dworkina, Kelsena, Harta i vlastní Alexyho teorie). Dospívá k závěru, že pro kvalitu práva je užitečné, když bude princip právní jistoty spojen se správností.

, místopředseda Ústavního soudu ČR, vnesl do diskuse zmiňující různé právní filosofy napříč staletími časový prvek, když vystoupil s příspěvkem na téma Poukázal na vý