114/1941 Sb.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 13. března 1941
o povinné organisaci peněžnictví
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1
nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12.
prosince 1940, Věstn. str. 604, kterým se prodlužují a mění
některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15.
prosince 1938, č. 330 Sb.:
Oddíl I.
Všeobecná ustanovení
§ 1
(1) Peněžní ústavy, peněžní podniky a obchodní dohodci v
cenných papírech a jiných peněžitých hodnotách (v dalším jen
"dohodci") se povinně organisují podle tohoto nařízení. Této
povinné organisaci podléhají též revisní svazy peněžních ústavů
(podniků).
(2) Toto nařízení se nevztahuje na Národní banku pro Čechy a
Moravu v Praze ani na Poštovní spořitelnu.
Oddíl II.
Členění Ústředního svazu
§ 3
(1) Ústřední svaz se člení na tyto hospodářské skupiny:
a) "Soukromé bankovnictví",
b) "Peněžní ústavy s veřejnými úkoly",
c) "Úvěrní společenstva".
(2) Hospodářské skupiny dělí se na odborné skupiny a tyto
podle potřeby na odborné podskupiny.
(3) Odborné skupiny a odborné podskupiny určí ministr financí
vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení.
(4) Pokud se v tomto nařízení mluví o skupinách, jest tím
rozuměti hospodářské skupiny, odborné skupiny a odborné
podskupiny.
§ 4
(1) Ústřední svaz je spolkem podle zákona ze dne 15.
listopadu 1867, č. 134 ř. z., o právu spolčovacím, ve znění
vládního nařízení ze dne 31. března 1939, č. 97 Sb.
(2) Skupiny Ústředního svazu mohou býti organisovány jako
spolky nebo jako společenstva podle zákona o výdělkových a
hospodářských společenstvech ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.
Také korporace veřejného práva mohou býti uznány za skupiny
Ústředního svazu.
(3) Ústřední svaz a jeho skupiny podléhají dohledu ministra
financí podle vládního nařízení ze dne 13. března 1941, č. 113
Sb., o dohledu a jinaké působnosti ministerstva financí v oboru
peněžnictví, a podle ustanovení svých stanov.
§ 5
(1) Zřizování svazů peněžních ústavů, peněžních podniků a
dohodců mimo rámec Ústředního svazu není dovoleno.
(2) Svazy ve smyslu ustanovení odstavce 1 se rozumějí svazy a
sdružení svazů, jimž přísluší hájiti hospodářské zájmy peněžních
ústavů, peněžních podniků a dohodců.
(3) Dosavadní svazy a sdružení svazů jest buď zařaditi do
skupin Ústředního svazu nebo je zrušiti.
§ 6
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby učinil opatření potřebná
k provedení § 5, zejména aby:
1. uznával svazy a sdružení svazů za výlučné zástupce jejich
hospodářského odvětví nebo je pověřil vedením skupin,
2. zřizoval, rozpouštěl nebo slučoval svazy (sdružení svazů),
3. měnil a doplňoval stanovy a společenské smlouvy svazů (sdružení
svazů), jež jsou stanoveny zákonem nebo vládním nařízením,
anebo jež nebudou přes vyzvání ministra financí změněny nebo
doplněny podle § 10, odst. 3; změny a doplňky stanov, jež jsou
stanoveny zákonem nebo vládním nařízením, vyhlásí ministr
financí ve Sbírce zákonů a nařízení,
4. odvolával dosavadní vedení uznaných svazů (sdružení svazů).
(2) Rozhodnouti v pochybnosti, je-li ústav nebo podnik
peněžním, anebo jde-li o obchodního dohodce v cenných papírech a
jiných peněžitých hodnotách, náleží ministru financí v dohodě s
příslušným ministrem; jeho rozhodnutí váže soudy a správní úřady.
(3) Budou-li svazy ve smyslu odstavce 1, č. 2 sloučeny
navzájem nebo se skupinami, převezme jejich jmění nový svaz
(skupina) a ručí za závazky zrušených svazů (skupin) potud, pokud
postačí převzaté jmění.
Oddíl III.
Příslušnost a členství
§ 7
(1) Ministr financí stanoví povinné členství peněžních
ústavů, peněžních podniků, revisních svazů těchto peněžních ústavů
(podniků) a dohodců v jednotlivých skupinách, jimž vymezí obor
působnosti.
(2) Pobočky, expositury, sběrny, platebny, jednatelství nebo
jinak nazvané pobočné (vedlejší) závody a zastupitelství peněžních
ústavů (podniků), jejichž sídlo je na území Velkoněmecké říše mimo
Protektorát Čechy a Morava, provozující činnost na území
Protektorátu Čechy a Morava, považují se za náležející k
peněžnictví Protektorátu Čechy a Morava. Totéž platí o pobočných
(vedlejších) závodech a zastupitelstvích cizozemských peněžních
ústavů (podniků), jež byly připuštěny k provozování obchodů v
Protektorátu Čechy a Morava.
§ 8
(1) Peněžní ústavy, peněžní podniky a dohodci jsou povinni
oznámiti Ústřednímu svazu provozování a zastavení své činnosti, a
to ve lhůtě a podle vzoru, které stanoví a v Úředním listě vyhlásí
ministr financí.
(2) Nesplnění povinnosti podle odstavce 1 potrestá
předsednictvo Ústředního svazu pořádkovou pokutou do 10.000 K.
(3) Ustanovení § 15, odst. 2 a 3 platí i tu.
Oddíl IV.
Správní orgány Ústředního svazu a skupin
a vedení jejich správy
§ 9
(1) Předsednictvo Ústředního svazu sestává z předsedy a
jednoho nebo více jeho náměstků. Jmenuje je ministr financí a může
je též kdykoliv odvolati.
(2) Předsednictvo hospodářských skupin sestává z předsedy a
jednoho nebo více jeho náměstků. Jmenuje je ministr financí na
návrh předsednictva Ústředního svazu a po jeho slyšení je může též
kdykoliv odvolati.
(3) Předsednictvo odborných skupin (odborných podskupin)
sestává z předsedy a jednoho nebo více jeho náměstků. Jmenuje je
předsednictvo Ústředního svazu (hospodářské skupiny) po slyšení
předsednictva příslušné hospodářské skupiny (odborné skupiny) a
může je též po slyšení předsednictva této hospodářské skupiny
(odborné skupiny) kdykoliv odvolati.
(4) Funkční období předsednictev Ústředního svazu a skupin
trvá 3 roky. Jejich členové zůstávají po uplynutí funkčního období
ve svých úřadech až do jmenování členů nových.
(5) Funkce v předsednictvu Ústředního svazu i v předsednictvu
skupiny je čestná.
§ 10
(1) Stanovy Ústředního svazu vydá jeho předsednictvo.
(2) Stanovy skupin vydá jejich předsednictvo.
(3) Stanovy svazů, které ministr financí uznal za výlučné
zástupce jejich hospodářského odvětví nebo které pověří vedením
skupiny, budou přizpůsobeny předsednictvem dotčené skupiny tomuto
nařízení (§ 6).
(4) Stanovy (odstavce 1 až 3) a jejich změny musí odpovídati
předpisům tohoto nařízení a schvaluje je ministerstvo financí.
§ 11
(1) Předsednictvo Ústředního svazu zřídí sekretariát, který
vede běžné záležitosti podle jeho pokynů. Sekretariát sestává z
generálního tajemníka, jednoho nebo několika jeho náměstků a
referentů.
(2) Předsednictvo skupiny zřídí sekretariát, který vede běžné
záležitosti podle jeho pokynů. Sekretariát se skládá z tajemníka,
jednoho nebo několika jeho náměstků a referentů.
(3) Ostatní zaměstnance Ústředního svazu (skupiny) ustanovuje
generální tajemník Ústředního svazu (tajemník skupiny).
(4) Služební poměr zaměstnanců Ústředního svazu a skupin je
upraven soukromoprávní služební smlouvou.
§ 12
(1) Předseda, v případě zaneprázdnění jeho náměstek,
zastupuje Ústřední svaz (skupinu) navenek. Má postavení zákonného
zástupce. Rozsah jeho zastupitelské moci může býti stanovami
omezen s účinkem vůči třetím osobám.
(2) Písemnosti, kterými se Ústřední svaz (skupina)
majetkoprávně zavazuje, podepisuje předseda nebo jeho náměstek a
generální tajemník (tajemník) nebo jeho náměstek.
§ 13
(1) Rozpočet Ústředního svazu (skupiny) sestavuje a členské
příspěvky stanoví před začátkem správního roku předsednictvo
Ústředního svazu (skupiny).
(2) Rozpočty odborných skupin (odborných podskupin),
příslušejících k téže hospodářské skupině, jest sestaviti podle
jednotných zásad.
(3) Rozpočet Ústředního svazu schvaluje ministerstvo financí,
rozpočet hospodářských skupin předsednictvo Ústředního svazu,
rozpočet odborné skupiny předsednictvo hospodářské skupiny a
rozpočet odborné podskupiny předsednictvo odborné skupiny.
(4) Ústřední svaz i skupiny jsou povinny vésti svou správu
úsporně a hospodárně. Příspěvky jest stanoviti tak, aby byly pro
členy únosné.
(5) Úhrada nákladů rozpočtu Ústředního svazu se rozvrhuje po
slyšení poradního sboru (§ 17, odst. 2) úměrně na hospodářské
skupiny. Obdobná povinnost postihuje odbornou skupinu (odbornou
podskupinu) vůči hospodářské skupině (odborné skupině).
(6) Ministr financí může vydati nařízení o zkoušení příjmů a
výdajů, správě jmění, účtování, sestavování rozpočtů, stanovení,
vybírání a použití členských příspěvků.
(7) Členské příspěvky vymáhají se politickou exekucí.
Exekučním titulem jest výkaz nedoplatků potvrzený předsedou
Ústředního svazu.
Oddíl V.
Úkoly a povinnosti
§ 14
(1) Ústřední svaz a skupiny mají býti peněžním ústavů
(podnikům), jejich revisním svazům a dohodcům nápomocny radou a
zastupovati, hájiti a obstarávati jejich společné zájmy, jakož i
obstarávati společné úkoly peněžnictví. K tomu účelu mohou jim
ukládati určité úkoly a zkoumání prováděti.
(2) Předsednictvo Ústředního svazu (skupin) má záležitosti
peněžnictví sledovati se zřetelem na zájmy hospodářství
Protektorátu Čechy a Morava a celé říše Německé. Předsednictvo
skupiny jest za její řádné vedení odpovědno této skupině a
předsednictvu nadřaděné skupiny, je-li jaká, a předsednictvu
Ústředního svazu.
(3) Členové jsou povinni vyhověti pokynům předsedy nebo jeho
náměstka nebo pokynům předsednictva, jež jsou určeny účelem
Ústředního svazu a skupiny nebo společným postupem peněžnictví
Protektorátu Čechy a Morava vůbec. Stejně předsedové skupin jsou
povinni vyhověti pokynům předsedy nebo předsednictva nadřaděné
skupiny (Ústředního svazu).
(4) Předsednictvo a sekretariát jsou povinni při výkonu svého
úřadu postupovati nestranně a zachovávati naprostou tajnost o
obchodních a provozních tajemstvích, o nichž se při výkonu svého
úřadu dovědí.
§ 15
(1) Předsednictvo Ústředního svazu (skupiny) může členy,
kteří přes předchozí písemnou výzvu úmyslně nebo z nedbalosti
jednají proti jeho pokynům, potrestati za účelem splnění těchto
pokynů pořádkovou pokutou do 10.000 K. Kromě toho může býti
pořádková pokuta uložena také vedoucímu úředníku peněžního ústavu
(podniku), pokud se týká majiteli podniku, v němž došlo k jednání
odporujícímu pokynu; vedoucí úředník (majitele podniku) však není
trestný, prokáže-li, že vynaložil potřebnou péči, aby k takovému
jednání nedošlo.
(2) Na uložení pořádkové pokuty jest přípustná stížnost k
předsednictvu Ústředního svazu, jež musí býti podána do 15 dnů od
doručení trestního nálezu. Uložilo-li pořádkovou pokutu
předsednictvo Ústředního svazu nebo rozhodlo-li o stížnosti, jest
přípustná v téže lhůtě stížnost k ministerstvu financí. Odvolací
místo rozhoduje s konečnou platností. Stížnost, kterou jest podati
u místa, které pokutu uložilo, má odkladný účinek.
(3) Pořádkové pokuty vymáhají se politickou exekucí.
Exekučním titulem jest trestní nález, jehož vykonatelnost byla
potvrzena předsedou Ústředního svazu. Výnos pokut připadá
Ústřednímu svazu nebo skupině, jejíž předsednictvo je uložilo.
Oddíl VI.
Poradní sbory
§ 16
(1) Ústřední svaz i skupiny mají své poradní sbory. Funkce
členů těchto poradních sborů jest čestná.
(2) Poradní sbor Ústředního svazu sestává z předsednictev
hospodářských skupin; další jeho členy může se souhlasem ministra
financí povolati předsednictvo Ústředního svazu.
(3) Poradní sbor skupiny sestává z předsednictev skupin
bezprostředně podřaděných, jsou-li jaké, a z osob, které
ustanovuje předsednictvo skupiny se souhlasem předsednictva
bezprostředně nadřaděné skupiny (Ústředního svazu).
§ 17
(1) Povinností poradního sboru je zkoumati pokladní zprávu,
účetnictví a doklady, které jsou směrodatné pro udělení
absolutoria předsednictvu.
(2) Poradní sbor budiž slyšen před důležitými opatřeními,
zvláště před:
a) sestavením rozpočtu,
b) stanovením příspěvků,
c) nabytím nemovitého majetku a před jinými majetkoprávními
jednáními, jež se pohybují mimo rámec běžné a obvyklé činnosti,
a
d) před vydáním nebo změnou stanov.
(3) Chce-li předsednictvo Ústředního svazu (skupiny) učiniti
rozhodnutí, před nímž mělo povinnost slyšeti poradní sbor a jež se
uchyluje od názoru většiny členů poradního sboru, musí si vyžádati
souhlas předsednictva nadřaděné skupiny (Ústředního svazu). U
předsednictva Ústředního svazu vyžaduje se tu souhlas ministerstva
financí.
§ 18
Předsednictvo Ústředního svazu a s jeho souhlasem
předsednictvo hospodářské skupiny může zříditi užší poradní sbor a
pro určité úkoly zvláštní výbory; takové poradní sbory a zvláštní
výbory mohou zříditi též předsednictvo odborných skupin (odborných
podskupin) se souhlasem předsednictva dotčené hospodářské skupiny
(odborné skupiny). Funkce členů těchto poradních sborů a
zvláštních výborů jest čestná. Před opatřeními, jež jsou uvedena v
§ 17, odst. 2, písm. a) až d), budiž však slyšen celý poradní
sbor.
Oddíl VII.
Členské shromáždění
§ 19
(1) Skupiny, jež nemají více než 200 členů, konají nejméně
jednou ročně členské shromáždění. Předsednictvo bezprostředně
nadřaděné skupiny (Ústředního svazu) může naříditi, že mají též
jiné skupiny konati členská shromáždění.
(2) Členské shromáždění se koná během 6 měsíců po uplynutí
správního roku. Pozvání k němu se děje písemně aspoň týden
napřed.
§ 20
(1) Na členském shromáždění budiž členům podána zpráva a
provedena rozprava o činnosti a finančním stavu skupiny. Členské
shromáždění uděluje předsednictvu absolutorium a usnáší se o tom,
zda předsednictvo požívá důvěry.
(2) Členské shromáždění řídí předseda nebo jeho náměstek. O
předmětu usnesení může býti hlasováno zdvižením ruky. O tom, zdali
předsednictvo požívá důvěry, hlasuje se tajně. Podstatný obsah
projevů a výsledek hlasování se pojme do zápisu, který podepíše
předseda schůze a zapisovatel jím ustanovený. Opis zápisu se zašle
předsednictvu bezprostředně nadřaděné skupiny (Ústředního svazu)
a ministerstvu financí.
§ 21
Předsednictvu Ústředního svazu a předsednictvu skupin, které
nekonají členské shromáždění (§ 19, odst. 1), uděluje absolutorium
příslušný poradní sbor, kterému náleží též usnášeti se o tom,
požívá-li předsednictvo důvěry. Ustanovení § 19, odst. 2 a § 20,
odst. 1, věty první a odst. 3 platí obdobně.
§ 22
(1) Předsednictvo skupiny může členy, kteří nebo jejichž
zástupci se bez závažného důvodu nezúčastní členského shromáždění,
potrestati pokutou do 1.000 K, bylo-li v pozvání uvedeno, že účast
na shromáždění je povinná, a bylo-li pozvání doručeno doporučeným
dopisem. Stejně může předsednictvo Ústředního svazu (skupiny)
potrestati členy poradního sboru, kteří se bez závažného důvodu
nezúčastnili schůze poradního sboru, bylo-li v pozvání uvedeno, že
účast na schůzi je povinná, a bylo-li pozvání doručeno do
vlastních rukou nebo doporučeným dopisem.
(2) Ustanovení § 15, odst. 2 a 3platí i tu.
Oddíl VIII.
Sloučení, změna a zrušení skupin
§ 23
(1) Ministr financí může slučovati, měniti nebo rušiti
skupiny a nově vymezovati jejich obor působnosti. Předtím buďtež
vyslechnuty předsednictvo a poradní sbor dotčené skupiny a
předsednictvo Ústředního svazu. Ustanovení § 28 platí i tu.
(2) Sloučení, změna nebo zrušení skupiny se vyhlásí ve Sbírce
zákonů a nařízení. Likvidaci zaniklé skupiny provede předsednictvo
Ústředního svazu (nadřaděné skupiny).
Oddíl IX.
Trestní ustanovení
§ 24
(1) Kdo úmyslně anebo z hrubé nedbalosti jedná proti tomuto
nařízení nebo proti nařízením, příkazům a směrnicím, jež vydá
ministr financí na základě tohoto nařízení, bude potrestán, pokud
nejde o čin stihatelný podle § 8, odst. 2, § 15, odst. 1 a § 22,
odst. 1, okresním úřadem pro správní přestupek peněžitou pokutou
do 100.000 K nebo vězením do šesti měsíců. Byla-li uložena pokuta,
buď zároveň pro případ nedobytnosti uložen náhradní trest vězení
podle míry provinění v mezích sazby trestu na svobodě.
(2) Dopustí-li se přestupku společnost, společenstvo, spolek
nebo jiný soubor osob, jest uložiti trest orgánu, jenž jest po
zákonu povolán je zastupovati. Skládá-li se tento orgán z několika
fysických osob, jsou odpovědny všechny, leč by dokázaly, že
nepřivodily trestnou činnost.
(3) Přesunouti placení peněžité pokuty, podle předešlých
odstavců uložené, na peněžní ústav, peněžní podnik, jejich revisní
svaz nebo na svaz (sdružení svazů) jest zakázáno. Úmluvy tomu
odporující jsou nicotné.
(4) Trestní řízení lze zahájiti jen na návrh ministerstva
financí. Tento návrh může býti do vyhlášení trestního nálezu
odvolán.
Oddíl X.
Závěrečná ustanovení
§ 25
Ministr financí může se souhlasem předsedy vlády nařízením
vydati předpisy nutné k provedení tohoto nařízení. Tyto prováděcí
předpisy budou uveřejněny ve Sbírce zákonů a nařízení.
§ 26
Předpisy zákona č. 134/1867 ř. z. ve znění vládního nařízení
č. 97/1939 Sb. zůstávají nedotčeny; jde-li o spolky zřízené podle
tohoto nařízení, postupuje ministr vnitra ve srozumění s ministrem
financí.
§ 27
Změny právních poměrů, které vzniknou na základě tohoto
nařízení a jeho prováděcích předpisů, nezakládají nárok na
odškodnění.
Dr. Hácha v.r.
Ing. Eliáš v.r.
Ježek v.r. Dr. Kratochvíl v.r.
Dr. Kalfus v.r. Dr. Havelka v.r.
Dr. Kapras v.r. Čipera v.r.
Dr. Krejčí v.r. Bubna v.r.
Dr. Klumpar v.r.