Autor se věnuje právní úpravě bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti v bance v České republice a možnosti prolomit bankovní tajemství a zprostit povinnosti mlčenlivosti zejména ve vztahu k civilnímu a trestnímu řízení. Jde o problematiku, která vzhledem k zásadě volného pohybu osob a kapitálu může mít dopady na vzájemnou spolupráci orgánů veřejné moci Slovenské republiky a České republiky.
The author deals with the legal regulation of banking secrecy and the duty of secrecy in a bank in the Czech Republic and the possibility of breaking bank secrecy and exempting the duty of confidentiality, especially in relation to civil and criminal proceedings. This is an issue which, due to the principle of free movement of persons and capital, may have implications for mutual cooperation between the public authorities of the Slovak Republic and the Czech Republic.
LIŠKA, P.: Bankovní tajemství a povinnost mlčenlivosti v bance České republiky; Justičná revue, 73, 2021, č. 11, s. 1349 - 1361.
1 Úvod
Právní řády Slovenské republiky a České republiky jsou si velmi blízké. Je to dáno společnou historií v rámci společného státu i členstvím v Evropské unii. Přesto lze pozorovat v současné právní úpravě určité odlišnosti. Právní úprava bankovního tajemství a povinnosti mlčelivosti vykazuje v obou státech určité právní odchylky. Rozdílná může být i aplikačnípraxe právní regulace v obou státech.
V praxi se lze setkat s různými žádostmi nejen orgánů veřejné správy, ale i jiných osob ze Slovenské republiky o poskytnutí informací a údajů bankami se sídlem v České republice, které jsou kryty bankovním tajemstvím. V některých případech mohou být zaměstnanci bank působících v České republice předvoláni k podání vysvětlení nebo ke svědectví o okolnostech bankovních obchodu v průběhu občanského soudního řízení nebo trestního řízení, nebo jejich výslech může být uskutečněn prostřednictvím videokonference či telekonference v souladu s mezinárodními úmluvami. Při výslechu pracovníka banky jako svědka lze zjistit řadu okolností nezbytných pro zjištění stavu věci nebo k získání určitého obrazu o skutečnostech důležitých pro občanské soudní nebo trestní řízení, které svědek vnímal svými smysly. Překážkou pro úspěšnost takového výslechu může být povinnost mlčenlivosti podle zákona o bankách, která je jedním z druhů státem uložené povinnosti mlčenlivosti. Pokud dotyčná osoba povolaná jako svědek nebude této povinnosti zbavena, může to zmařit účel výslechu a zbytečně prodloužit řízení. Následujícíčlánek si klade za cíl poskytnout základní informaci o právní úpravě bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti v České republice a nastínit postup při prolamování bankovního tajemství a zprošťování povinnosti mlčenlivosti.
1)
2 Bankovní tajemství
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o bankách") upravuje právní institut bankovního tajemství a povinnost mlčenlivosti. Podle § 38 odst. 1 zákona o bankách se na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit vztahuje bankovní tajemství. Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.
Ustanovení § 38 zákona o bankách sice používá pojem bankovní tajemství, ale pojem pozitivně nedefinuje. Obecně se výraz tajemství pojmově spojuje s tajností, věcí nezjevnou, nevysvětlenou, vůbec neznámou nebo skrytě chovanou
2)
. Současná právní úprava navazuje na dřívější úpravu, jenž zakládala tzv. anonymitu vkladů, ukládající povinnost banky sdělit údaje o vkladech a vkladatelích pouze zákonem stanoveným osobám. Podstatou současně platné právní konstrukce je vymezení okruhu údajů chráněných bankovním tajemstvím; tyto údaje nelze zásadně nikomu sdělovat, leda se souhlasem klienta. Na to v zákoně navazuje vyjmenování případů, ve kterých je možné takto chráněné údaje zpřístupnit třetím osobám i bez souhlasu klienta, a úprava podmínek, které je třeba splnit, které je nutné splnit, aby informace mohla být žadateli poskytnuta. Uvedená právní koncepce úpravy zůstala zachována od přijetí zákona o bankách (1991), pouze se postupně výrazně novelizacemi zákona o bankách rozšiřoval okruh osob, na jejichž žádost je třeba bankovním tajemstvím chráněné údaje zpřístupnit, a rozhojňovaly se podmínky, za kterých lze zpřístupnění údajů provést.
Okruh údajů chráněných bankovním tajemstvím podle zákona o bankách zahrnuje všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit.
V první řadě jsou právní úpravou chráněny bankovní obchody. Právní předpisy v České republice pojem bankovní obchody nedefinují a právní doktrína
3)
za bankovní obchody označuje zejména závazky ze smluv uzavíraných obvykle bankami, tj. závazky ze smluv typických právě pro bankovní podnikání. Jde zejména o závazky bank vzniklé při podnikání bank podle bankovní licence (účet, úvěr apod.). Za bankovní obchod však nelze považovat každý právní poměr, v němž jednou ze stran je osoba oprávněná působit jako banka. Pro obsahové vymezení bankovních obchodů je důležitá právní úprava definující banky a stanovící, které další činnosti může banka vykonávat. Podle § 1 odst. 1 zákona o bankách se bankami rozumějí