67/1946 Sb.
Zákon
ze dne 11. dubna 1946
o volbě ústavodárného Národního shromáždění.
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ.
Ustanovení všeobecná.
Část II.
Určení počtu poslanců volených v zemích.
§ 2
(1) Počet poslanců, kteří mají býti voleni v zemi České,
Moravskoslezské a na Slovensku, určí způsobem určeným v odstavcích
3 až 5 ústřední volební výbor (§ 4, odst. 1) ve schůzi svolané
k tomu účelu ministrem vnitra.
(2) Místní národní výbor jest povinen předložiti dne
7. května 1946 do 12. hodiny polední písemnou zprávu o počtu všech
voličů zapsaných k tomuto dni ve stálých seznamech voličských,
které jsou podkladem pro volby, i s ověřeným opisem těchto seznamů
nadřízenému okresnímu národnímu výboru. Pokud jde o města
statutární, předkládají uvedené zprávy a opisy voličských seznamů
místní národní výbory v těchto městech zemskému národnímu výboru,
a pokud jde o města Bratislavu a Košice, místní národní výbory
v těchto městech pověřenectvu vnitra. Okresní národní výbor pořídí
po přezkoumání přehled o počtu všech osob zapsaných ve voličských
seznamech v jeho správním okresu podle jednotlivých obcí
a předloží tento okresní přehled nejpozději dne 10. května 1946 do
12. hodiny polední zemskému národnímu výboru (pověřenectvu vnitra)
ve dvojím stejnopise. Zemský národní výbor (pověřenectvo vnitra)
předloží po přezkoumání okresních přehledů ve dvojím stejnopise
přehled o počtu osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni
7. května 1946 v jeho správním obvodu, doložený okresními přehledy
(zprávami měst statutárních a měst Bratislavy a Košic), nejpozději
dne 12. května 1946 do 12. hodiny ministerstvu vnitra. Po
přezkoumání všech těchto zpráv pořídí ministerstvo vnitra přehled
o počtu osob zapsaných ve voličských seznamech ke dni
7. května 1946 na území celého státu.
(3) Předseda ústředního volebního výboru podá zprávu o tom,
zda podle odstavce 2 bylo správně postupováno a zda není třeba
výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. Ústřední
volební výbor zjistí po přezkoumání přehledů a zpráv uvedených
v odstavci 2 celkový počet osob zapsaných ve voličských seznamech
ke dni 7. května 1946 na území celého státu a zvláště v zemi
České, Moravskoslezské a na Slovensku. Nato rozdělí tento celkový
počet osob zapsaných ve voličských seznamech na území celého státu
počtem poslanců, které je zvoliti (300). Celé číslo dělením vyšlé
beze zlomku jest státním mandátovým číslem.
(4) V každé ze zemí se zvolí tolik poslanců, kolikrát jest
státní mandátové číslo obsaženo v součtu všech osob zapsaných ve
voličských seznamech v dotčené zemi. Nebyly-li takto rozvrženy
všechny mandáty, přikáže ústřední volební výbor zbývající mandát
podle většího zbytku dělení. Jsou-li zbytky dělení sobě rovny,
rozhodne los.
(5) Počet poslanců připadající podle předchozích odstavců na
každou zemi vyhlásí ministr vnitra neprodleně v Úředním listě
republiky Československé.
Část III.
Volební místa a volební orgány.
§ 3
Volební místo.
(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 je každá obec volebním
místem.
(2) Ministr vnitra (pověřenec vnitra) může obce s méně než 50
voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských přikázati
k nejbližší větší obci jako volebnímu místu.
(3) Na voliče zapsané v každém dílčím voličském seznamu
připadá jedna volební místnost. Místní národní výbor určí jednu
nebo několik volebních místností, v níž vykonají volební právo
osoby s voličskými průkazy (§ 15 zákona
ze dne 21. února 1946,
č. 28 Sb., o úpravě stálých seznamů voličských) společně s jinými
občany.
Volební výbory.
§ 4
(1) K provedení voleb jsou povolány volební výbory, a to
obvodní volební výbory, krajské volební výbory a ústřední volební
výbor. Pro každou volební místnost se zřídí obvodní volební výbor.
Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se sídlem
uvedeným v příloze (§ 1). Pro území celého státu se zřídí ústřední
volební výbor při ministerstvu vnitra v Praze.
(2) Členem volebního výboru může býti občan, který má podmínky
práva volebního, není z práva volebního vyloučen ani postižen
překážkou výkonu práva volebního (§ 7), byť i neměl bydliště
v obci, v níž je zřízen volební výbor. Kandidáti nesmějí býti
členy volebních výborů. Týž občan může býti členem dvou nebo
několika výborů.
(3) Členové a náhradníci obvodních a krajských volebních
výborů složí do rukou dohlédacího orgánu (§ 41, odst. 1) nebo jeho
zástupce k tomu zmocněného a členové a náhradníci ústředního
volebního výboru do rukou ministra vnitra slib na svou čest a své
svědomí, že budou svědomitě a nestranně konati povinnosti svého
úřadu a budou zachovávati zákony a jiné předpisy. Výhrady nebo
dodatky ke slibu se považují za jeho odepření a za odmítnutí
přijmouti jmenování.
(4) Odmítne-li člen volebního výboru přijmouti jmenování,
vzdá-li se členství ve volebním výboru, vzejde-li nebo dodatečně
najevo vyjde okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti
jmenován (odstavec 2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se
neprodleně dodatečné jmenování. Ustanovení předchozí věty platí
obdobně i o náhradnících.
(5) Obvodní a krajský volební výbor se může platně usnášeti za
přítomnosti více než poloviny členů nadpoloviční většinou hlasů.
Předseda má právo hlasovací. Při rovnosti hlasů se pokládá návrh
za zamítnutý. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního
volebního výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti
aspoň devíti členů a že předseda (místopředseda) hlasuje toliko,
je-li počet hlasů stejný.
(6) Volební výbor rozhoduje s konečnou platností. O jeho
jednání sepíše se zápis ve dvojím stejnopise, který podepíší
všichni přítomní. Zápis sepíše člen výboru pověřený tímto úkolem
podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy výboru.
§ 5
(1) Členy obvodního volebního výboru jsou dva zástupcové každé
politické strany, která podala platnou kandidátní listinu
v dotčeném volebním kraji. Členy krajského volebního výboru jsou
dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost
v dotčené zemi (§ 14, odst. 1). Členy ústředního volebního výboru
jsou dva zástupcové každé politické strany, která vyvíjí činnost
v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku (§ 14, odst. 1).
Každý člen volebního výboru má náhradníka.
(2) Oba členy obvodního volebního výboru a jejich náhradníky
jmenuje zmocněnec volební strany (§ 14, odst. 2, č. 3) nebo jeho
zástupce, jím pro správní okres určený a dohlédacímu orgánu
oznámený, a ohlásí aspoň 14 dnů přede dnem volby u dohlédacího
orgánu. Oba členy krajského volebního výboru a jejich náhradníky
jmenuje předsednictvo politické strany a ohlásí aspoň 26. den
přede dnem volby ministerstvu vnitra (pověřenectvu vnitra)
a předsedovi okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo
krajského volebního výboru. Členy a náhradníky ústředního výboru
jmenuje ministr vnitra, jemuž předsednictvo jedné každé
z politických stran navrhne nejpozději 26. dne přede dnem volby do
12. hodiny polední čtyři členy a čtyři náhradníky; pokud jde
o strany činné na Slovensku, děje se tak prostřednictvím pověřence
vnitra, jemuž budou návrhy předloženy nejpozději 27. den přede
dnem volby do 12. hodiny polední.
(3) Členem obvodního volebního výboru s hlasem poradním
a zároveň zapisovatelem jest, kde jest to možno, úředník úřadu
místního národního výboru, určený předsedou tohoto národního
výboru. Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním
a zároveň zapisovatelem jest konceptní úředník úřadu okresního
národního výboru, určený jeho předsedou, v jehož obvodu je sídlo
krajského volebního výboru. Členem ústředního volebního výboru
s hlasem poradním jest konceptní úředník ministerstva vnitra
určený ministrem.
(4) Obvodní volební výbor volí za předsednictví svého
nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu
a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti hlasů
rozhodne los. Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže
straně, leč by ve volebním kraji podala kandidátní listinu jediná
strana. Podle týchž zásad se ustaví krajský volební výbor, jehož
členy svolá k tomu účelu předseda okresního národního výboru
(odstavec 2). Předsedou ústředního volebního výboru je ministr
vnitra a místopředsedou pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti
zastupovati úředníkem svého úřadu.
(5) Předseda Státního úřadu statistického v Praze a pověřenec
vnitra poskytnou předsedovi ústředního volebního výboru potřebný
počet úředníků statistické služby. Předseda ústředního volebního
výboru je přikáže ústřednímu volebnímu výboru a krajským volebním
výborům jako pomocné orgány.
§ 6
Důvěrníci.
(1) Obvodní volební výbor musí na návrh každé strany, jež
podala platnou kandidátní listinu v dotčeném volebním kraji,
připustiti dva voliče zmocněné místní, a není-li jí, okresní
organisací strany, za důvěrníky. Návrh musí býti učiněn předsedovi
volebního výboru ústně nebo písemně před zahájením volby.
(2) Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu
až do prohlášení výsledku sčítání hlasů; do jednání mohou však
zasahovati jen v mezích § 26.
Část IV.
O právu volebním a volitelnosti.
§ 7
O právu voliti.
(1) Právo voliti poslance ústavodárného Národního shromáždění
přísluší všem osobám, které splňují podmínky pro zápis do stálých
seznamů voličských podle § 2, odst. 1
zák. č. 28/1946 Sb. Zápis do
těchto seznamů je podmínkou výkonu volebního práva.
(2) Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze
zápisu do stálých seznamů voličských nebo se do nich nezapisují
(§§ 3 a 25,
§ 22 zák. č. 28/1946
Sb.).
(3) Volební právo nesmějí vykonávati ti, u jejichž zápisu ve
voličském seznamu je poznamenána překážka výkonu volebního práva
(§ 24 zák. č. 28/1946 Sb.).
§ 8
Výkon volebního práva.
Každý volič má jen jeden hlas. Volební právo má v jediné obci
a vykonává je osobně.
§ 9
Voličský průkaz.
Voličský průkaz opravňuje k výkonu volby jen v obci na něm
vyznačené. Osoby vojenské a členové Sboru národní bezpečnosti,
mající voličský průkaz, mohou voliti rovněž jen v jedné obci, a to
zpravidla v obci, v níž jsou v den volby přikázáni službou.
§ 10
O volitelnosti.
Za poslance mohou býti voleni státní občané Československé
republiky české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, bez
rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 21. rok věku svého
a nejsou podle § 7, odst. 2 vyloučeni z práva voliti.
§ 11
Povinnost voliti.
(1) Každý volič je povinen volby se zúčastniti.
(2) Od této povinnosti jsou osvobozeni ti, kdož
a) jsou starší 70 let nebo
b) pro nemoc nebo vadu tělesnou se nemohou dostaviti do volební
místnosti nebo
c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou
včas přijíti k volbě nebo
d) jsou v den volby od místa volby nejméně 100 km nebo
e) jsou zdrženi přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými
překážkami.
(3) Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu
tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.
(4) Rovněž vojenská služba buď pro den volby upravena tak,
aby, pokud to dovolují služební poměry, mohly vykonati volební
právo i vojenské osoby, nemající voličský průkaz, jež toto právo
mají mimo místo služební. To obdobně platí také o službě členů
Sboru národní bezpečnosti.
HLAVA DRUHÁ.
Přípravné řízení volební.
§ 12
Vypsání voleb.
(1) Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem
volby vyhláškou v Úředním listě republiky Československé. Vyhláška
musí obsahovati den volby, den vyložení voličských seznamů, lhůtu
a místo k předložení kandidátních listin a vyzvání, aby volební
strany v příslušných lhůtách navrhly zástupce do volebních výborů.
Dále musí obsahovati den, hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze
krajských volebních výborů a ústředního volebního výboru.
(2) Vypsání volby se také uvede ve známost v každé obci a ve
všech jejích místních částech vyhláškami na veřejných místech po
dobu 15 dnů, jakož i jiným způsobem v místě obvyklým. Vyhlášky
musí obsahovati kromě údajů, uvedených v ustanovení druhé věty
předchozího odstavce, také počet obvodních volebních výborů ve
volebním místě, místo úřadu předsedy krajského volebního výboru,
dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských
seznamů, a ustanovení o formě a obsahu kandidátních listin.
§ 13
Dodatečné vyložení seznamů voličských.
(1) Stálé seznamy voličské, které jsou podkladem pro
hlasování, buďtež vyloženy po deset dnů až do dne volby
k veřejnému nahlédnutí.
(2) O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po
niž voličské seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení
§ 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák.
č. 28/1946 Sb.
§ 14
Kandidátní listiny.
(1) Kandidátní listiny pro volbu do ústavodárného Národního
shromáždění mohou podati jen politické strany vyvíjející v den
30. dubna 1946 činnost v dotčené zemi. Předsednictvo politické
strany předloží je nejpozději 16. den přede dnem volby do 12.
hodiny polední předsedovi krajského volebního výboru ve dvojím
stejnopise. Předseda jest povinen podateli potvrditi den a hodinu
podání. Strana může předložiti další opis kandidátní listiny,
jehož souhlas s předloženou kandidátní listinou potvrdí předseda
krajského volebního výboru.
(2) Kandidátní listina musí obsahovati:
1. označení strany;
2. jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů. Pořadí
každého kandidáta budiž označeno arabskou číslicí;
3. označení zmocněnce strany a jeho obou náhradníků s udáním
přesné adresy. Za zmocněnce strany ani jeho náhradníky nelze
označiti kandidáty.
(3) Strana může kandidovati ve volebním kraji nejvýše 30 osob.
(4) Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné,
vlastnoručně podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu
přijímají, k jaké národnosti se hlásí, že se svým souhlasem nejsou
navrženi na jiné kandidátní listině, ani v jiném volebním kraji,
a že u nich není překážky volitelnosti (§ 10). Tohoto prohlášení
není však třeba, dlí-li kandidát mimo území Československé
republiky.
§ 15
Přípravné řízení u krajského volebního výboru.
(1) Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná
jeho předseda.
(2) Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve
zmocněnce, aby nejpozději do 12. hodiny polední následujícího dne
odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př. obsahuje-li
kandidátní listina více kandidátů, než odpovídá ustanovení § 14,
odst. 3, není-li uvedeno označení strany nebo vyznačeno pořadí
kandidátů, není-li připojen souhlas kandidátův nebo není-li v něm
uvedena jeho národnost nebo není-li kandidátní listina předložena
ve dvojím stejnopise.
§ 16
Rozhodování krajského volebního výboru.
(1) Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 16. den přede
dnem volby o 16. hodině u svého předsedy, aby upravil kandidátní
listiny. Jednání volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině
následujícího dne.
(2) Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní
listinu, neuvede-li zmocněnec strany ani po vyzvání předsedy ani
v jeho schůzi označení strany na kandidátní listině. Rovněž
prohlásí za neplatnou kandidátní listinu politické strany, jež
nevyhovuje ustanovení § 14, odst. 1, věty prvé a druhé.
Prohlásí-li krajský volební výbor kandidátní listinu za neplatnou,
vyhlásí to jeho předseda s udáním důvodů v Úředním listě republiky
Československé.
(3) Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na
několika kandidátních listinách, na té kandidátní listině, k níž
nebyl připojen souhlas s kandidaturou vyhovující ustanovení § 14,
odst. 4. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas
(§ 15) prohlášení kandidátovo, pokud jest ho třeba podle § 14,
odst. 4. Nezmenší-li zmocněnec počet kandidátů na počet
odpovídající ustanovení § 14, odst. 3, škrtne krajský volební
výbor poslední nadpočetné kandidáty.
§ 17
Řízení u ústředního volebního výboru.
(1) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned po jeho
schůzi jeden stejnopis kandidátních listin s prohlášením kandidátů
a se zápisem o jednání volebního výboru předsedovi ústředního
volebního výboru. Ústřední volební výbor se sejde bez pozvání
v 10 hodin dopoledne 14. den před volbou v ministerstvu vnitra.
Jednání ústředního volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině
následujícího dne. Předseda oznámí výsledek řízení zúčastněným
krajským volebním výborům a stranám.
(2) Ústřední volební výbor se nejprve přesvědčí, zda krajské
volební výbory odstranily všechny formální vady v kandidátních
listinách (§ 16), a shledané vady odstraní. Je-li některý
z kandidátů na několika kandidátních listinách a nedošlo-li
k dohodě zástupců zúčastněných stran (§ 5, odst. 1, věta třetí) ve
schůzi ústředního volebního výboru, škrtne předseda kandidáta tak,
aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.
(3) Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno
rozeznatelné označení, vyzve předseda ústředního volebního výboru
po zahájení schůze zástupce (§ 5, odst. 1, věta třetí) těchto
stran, aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se
strany včas, upraví označení stran ústřední volební výbor.
(4) Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže
stranou, v různých volebních krajích označeny odchylně, vyzve
předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do 24 hodin
oznámili jednotné označení strany pro všechny volební kraje.
Neučiní-li tak, určí její označení ústřední volební výbor.
(5) O pořadí kandidátních listin rozhodne los; losování
provede osoba určená ústředním volebním výborem. Podle takto
zjištěného pořadí opatří se kandidátní listiny všech stran
příslušnými řadovými čísly arabskými.
§ 18
Odvolání kandidatury.
(1) Vzdá-li se kandidát kandidatury a předloží-li o tom
předsedovi krajského volebního výboru ověřeně podepsané
prohlášení, což se však může státi nejpozději 5. den před volbou,
vyhlásí předseda odvolání kandidatury tak, aby vešlo co nejvíce ve
veřejnou známost.
(2) Byla-li kandidatura odvolána až po schůzi ústředního
volebního výboru (§ 17), zůstává jméno kandidátovo na kandidátní
listině, avšak při přikazování mandátů se k němu nepřihlíží.
§ 19
Rozmnožení kandidátních listin a prázdných lístků.
(1) Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem
platné kandidátní listiny, na nichž buď uvedeno řadové číslo,
označení strany a všichni kandidáti i jejich pořadí (§ 14,
odst. 2, § 17, odst. 5).
(2) Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě
hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu
a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž
rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského
volebního výboru. Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu
převyšujícím nejméně o pětinu počet voličů dotčeného volebního
kraje.
(3) Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti
prázdné hlasovací lístky, označené v záhlaví slovy "Prázdný
lístek" a dole opatřené pečetí krajského volebního výboru. Ostatní
prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen.
Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako
hlasovací lístky a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího
odstavce.
(4) Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné
lístky zašle předseda krajského volebního výboru předsedům
místních národních výborů s vyzváním, aby je dodali všem voličům.
(5) Místní národní výbor dá ve svém obvodu dodati každému
voliči do bytu hlasovací lístky a prázdný lístek (§ 27), zaslané
jemu předsedou krajského volebního výboru, a to v obcích s více
než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských
nejpozději 3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději
2. den přede dnem volby.
HLAVA TŘETÍ.
Volba.
§ 20
Den volby.
(1) Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou
určí dohlédací orgán. Ve volebních místech (§ 3, odst. 1) s počtem
voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin, v ostatních volebních
místech nejméně 8 hodin.
(2) V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do
uplynutí jedné hodiny po konečné hodině volby jest zakázáno
prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.
§ 21
Volební vyhláška.
(1) Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní
výbor ve volebním místě veřejnou vyhláškou a způsobem v místě
obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu, jakož i místnosti volby
s uvedením, která nebo které z nich jsou určeny pro osoby
s voličskými průkazy (§ 3, odst. 3).
(2) Ve vyhlášce, která musí býti vyvěšena až do dne volby,
buďtež voliči upozorněni, že při volbě mají se vykázati,
vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním listinným
průkazem, osvědčujícím jejich totožnost (§ 22, odst. 4), nebo
svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.
Dále buďtež voliči ve vyhlášce vyzváni, aby si osobně na určeném
místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě legitimační lístky
(§ 22), pokud nebyly včas dodány pro jakoukoli překážku, a při tom
aby podle potřeby předložili úřední listinný průkaz osvědčující
jejich totožnost. Kromě toho budiž ve vyhlášce uvedeno, které
strany ve volebním kraji kandidují.
§ 22
Legitimační lístky.
(1) Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě
republiky Československé obce, zejména s větším počtem voličů,
nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3, odst. 2, v nichž
místní národní výbor je povinen každému voliči dodati zároveň
s hlasovacími lístky a prázdným lístkem též legitimační lístek.
(2) V legitimačním lístku, který musí býti opatřen pečetí
místního národního výboru, buďtež uvedeny: pořadové číslo
voličského seznamu, příjmení a jméno voličovo, den, hodiny
a místnost volební a podstatná ustanovení o volební povinnosti,
o způsobu hlasování a o trestech. Za ztracený nebo poškozený
legitimační lístek vydá se voliči na průkaz (odstavec 4)
legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.
(3) Nedodané legitimační lístky odevzdá místní národní výbor
příslušnému obvodnímu volebnímu výboru, u něhož může volič v den
volby žádati vydání legitimačního lístku, předloží-li podle
potřeby úřední listinný průkaz o své totožnosti.
(4) Volič, vzejdou-li pochybnosti o jeho totožnosti, vykáže se
úředním listinným průkazem osvědčujícím jeho totožnost (na př.
občanskou legitimací, cestovním pasem, pracovním průkazem,
domovským listem, rodným, křestním listem) nebo svědectvím dvou
voličů, nemá-li volič takových dokladů po ruce.
§ 23
Přístup do volební místnosti.
(1) Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního
volebního výboru, pomocných sil (§ 42), důvěrníků (§ 6) a zástupce
dohlédacího úřadu (§ 41, odst. 5) pouze voličové, kteří jsou
zapsáni ve stálých seznamech voličských dotčeného obvodu nebo mají
voličské průkazy (§ 3, odst. 3). Jakmile volič odevzdal hlasovací
lístek, má volební místnost ihned opustiti.
(2) Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž
jest volební místnost, není dovoleno.
§ 24
Hlasování.
(1) Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání
hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební
místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati nebo
doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni.
Odevzdání hlasovacího lístku vyznačí členové volebního výboru
v obou stejnopisech voličských seznamů, a to v témže sloupci, jenž
je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.
(2) Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před
začátkem volby osudí. K volebnímu osudí buď použito jedině takové
schránky, kterou lze zámkem uzavříti a jež má dostatečně velké
rozměry.
(3) Potom se přikročí k odevzdávání hlasů. Volič se dostaví
s legitimačním lístkem a se všemi hlasovacími lístky, které mu
byly dodány. Když předstoupí před volební výbor, oznámí své
příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po
případě úřední listinný průkaz o své totožnosti podle § 22,
odst. 4. Obvodní volební výbor vezme od voliče legitimační lístek
a zjistí, má-li volič všechny hlasovací lístky a prázdný lístek,
které podle § 19, odst. 5 mají býti dodány, neškrtané
a neoznačené, nesmí mu však měniti pořadí hlasovacích lístků, jak
je přinesl. Za chybějící, škrtané nebo jinak označené dodá mu jiné
tak, aby volič měl všechny hlasovací lístky a prázdný lístek. Dále
mu vydá prázdnou obálku, opatřenou úředním razítkem. Všechny
obálky buďtež neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy
a nesmějí míti žádného odlišného znamení.
(4) Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky v prostoru tak
odděleném, aby nemohl býti pozorován, a odloží kandidátní listiny,
které mu zbyly, do zvláštní schránky, načež před volebním výborem
vhodí obálku do volebního osudí. Tímto způsobem odevzdají své
hlasy nejprve členové obvodního volebního výboru. Pak volí ostatní
voličové postupně tak, jak se do volební místnosti dostavili.
(5) Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami
hlasovací lístek odevzdati, vykonají své volební právo v průvodu
voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, anebo v průvodu
voliče, jejž si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá
hlasovací lístek, po případě průkaz svého zmocnitele; volební
výbor zjistí dotazem, zvolil-li volič svobodně svého průvodce,
zná-li jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště
v zápise o volbě.
§ 25
Hlasování osob s voličskými průkazy.
(1) Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze
ve volebních místnostech pro ně určených. Ustanovení § 24,
odst. 4, věty druhé, zůstává nedotčeno.
(2) Osoby, jimž byly vydány voličské průkazy, odevzdají
obvodnímu volebnímu výboru voličské průkazy a vykáží se o své
totožnosti úředním dokladem (§ 22, odst. 4). Voličské průkazy se
připojí jako přílohy k zápisu o volbě (§ 31).
(3) Osoby, které se zúčastnily volby na podkladě voličských
průkazů, se zapíší do zvláštního hlasovacího seznamu.
§ 26
Námitky proti voličům.
(1) Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič
připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, když jest
pochybnost o jeho totožnosti.
(2) Tuto námitku mohou podati členové dotčeného volebního
obvodního výboru nebo důvěrníci stran (§ 6) dotud, dokud hlasovací
lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl ještě vložen do osudí.
Rozhodnutí volebního výboru staniž se zpravidla dříve, než se
připustí další volič, aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li
volič, aby mohl předložiti doklady o své totožnosti, může tak
učiniti nejdéle před zakončením hlasování.
§ 27
Obsah hlasovacích lístků a prázdné lístky.
(1) Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli strany.
Škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.
(2) Volič může odevzdati prázdný lístek (§ 19, odst. 3).
(3) Počet odevzdaných prázdných lístků se vyznačí v zápise
o volbě. O hlášení počtu odevzdaných prázdných lístků platí
obdobně ustanovení § 31, odst. 2 a § 32, odst. 1.
§ 28
Přerušení volby.
Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební
jednání, pokračovati v něm nebo je ukončiti, může obvodní volební
výbor prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na
pozdější hodinu. Opatřením takovým nesmí býti zkrácena celková
doba trvání volby podle § 20, odst. 1. Opatření takové buď ihned
vyhlášeno veřejně způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení
volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí
s odevzdanými již hlasovacími lístky volebním výborem zapečetěny
a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené
volbě.
HLAVA ČTVRTÁ.
Zjištění a prohlášení výsledku volby.
§ 30
Sčítání hlasů.
(1) Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební
místnosti kromě členů obvodního volebního výboru, zástupce
dohlédacího orgánu a pomocných sil jen důvěrníci volebních stran.
Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte
úřední obálky (§ 24, odst. 3) a srovná počet obálek se záznamy ve
voličských seznamech. K neúředním obálkám se nepřihlíží. Potom
vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních
stran a zjistí volební výsledek dvojím písemným záznamem. Při tom
má každý člen volebního výboru právo nahlížeti do hlasovacích
lístků.
(2) Ve prospěch kandidátní listiny strany se počítají i takové
hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána nebo
měněna.
(3) Neplatné jsou hlasovací lístky, nejsou-li na tiskopise
vydaném krajským volebním výborem. Je-li v obálce několik
kandidátních listin různých stran, jsou všechny hlasy v této
obálce neplatné. Rovněž jsou neplatné hlasovací lístky, které zní
na neplatnou kandidátní listinu (§ 16, odst. 2). Je-li v obálce
několik kandidátních listin téže strany nebo několik prázdných
lístků, počítají se za hlas jeden. Je-li v obálce jedna nebo
několik kandidátních listin téže strany a jeden nebo několik
prázdných lístků, počítá se hlas ve prospěch strany, jejíž
kandidátní listina byla odevzdána.
§ 31
Zápis o volbě.
(1) O výsledku volby sepíše se zápis ve dvojím stejnopise. Do
něho se zaznamenají jména členů volebního výboru, zástupce
dohlédacího orgánu a důvěrníků, počátek, konec a případné
přerušení volby, veškerá usnesení volebního výboru se stručným
odůvodněním, jakož i důležitější okolnosti, týkající se průběhu
voleb, a výsledek volby s udáním součtu hlasů odevzdaných pro
jednotlivé strany. V součtu buďtež uvedeny hlasy, uznané za platné
volebním výborem; součet hlasů neplatných budiž uveden zvláště.
(2) V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě
oprávněno, kolik se volby skutečně zúčastnilo, kolik bylo mužů
a žen, a kolik z nich volilo na podkladě voličských průkazů.
§ 32
Oznámení výsledku volby.
(1) Obvodní volební výbor odešle bez průtahu jeden stejnopis
zápisu přímo předsedovi krajského volebního výboru. Druhý
stejnopis zápisu zašle okresnímu národnímu výboru (ve městě
statutárním, v Bratislavě a Košicích místnímu národnímu výboru),
jemuž mimo to oznámí výsledek hlasování telegraficky nebo
telefonicky.
(2) Ve volebním místě, v němž jest několik volebních
místností, odevzdají obvodní volební výbory zápisy onomu volebnímu
výboru, v jehož obvodu jest hlavní budova místního národního
výboru, po případě úřad místního národního výboru větší obce
(§ 3, odst. 2). Tento obvodní volební výbor sestaví na podkladě
volebních výsledků, zjištěných ostatními obvodními volebními
výbory, volební výsledek z celého volebního místa a oznámí jej
předsedovi krajského volebního výboru s jedním stejnopisem všech
zápisů a okresnímu národnímu výboru s druhým stejnopisem.
Ustanovení odstavce 1, věty druhé platí obdobně.
(3) Výsledek voleb v obvodu okresního národního výboru oznámí
jeho předseda (ve městě statutárním, v Bratislavě a Košicích
předseda místního národního výboru) ihned telegraficky nebo
telefonicky a písemně ministerstvu vnitra a krajskému volebnímu
výboru.
(4) Hlasovací lístky, legitimační lístky, obálky a seznamy
hlasovací, jakož i doklady (§ 26) a voličské průkazy dá obvodní
volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí, opatří nápisy a uloží
u místního národního výboru.
§ 33
Zjištění výsledku volby ve volebním kraji.
(1) Krajský volební výbor sejde se ve svém sídle bez pozvání
druhý den (v úterý) po volbě o 10. hodině dopolední.
(2) Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle
úředních zpráv okresních národních výborů zjistí krajský volební
výbor součet všech platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé
strany, a součet prázdných lístků.
(3) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden
stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru,
doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo
ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí
telegraficky.
§ 34
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích.
(1) Ústřední volební výbor přezkoumá zápisy a zprávy, došlé od
krajských volebních výborů (§ 33, odst. 3), a zjistí podle nich
součet všech platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany
v každém volebním kraji a v každé zemi.
(2) Úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro strany
kandidující v té které zemi, dělí počtem mandátů na tu kterou zemi
podle § 2 připadajícím. Celé číslo takto vypočtěné jest zemským
mandátovým číslem.
(3) Zemským mandátovým číslem dělí pak úhrnný počet platných
hlasů odevzdaných v každém z volebních krajů. Celé číslo takto
vypočtěné jest počet mandátů, připadajících tomu kterému
z volebních krajů.
(4) Nebyly-li takto obsazeny všechny mandáty, na tu kterou
zemi připadající, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty
postupně v téže zemi volebním krajům, vykazujícím největší zbytek.
Při rovnosti zbytků rozhodne los.
§ 35
První skrutinium.
(1) Součet platných hlasů, odevzdaných pro všechny strany ve
volebním kraji, se rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném
volebním kraji mají obsaditi (§ 34); celé číslo dělením vyšlé beze
zlomků jest číslem volebním.
(2) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro
každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže
každé straně tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo
v součtu hlasů pro stranu tu odevzdaných.
(3) Z jednotlivých volebních stran obdrží mandáty straně
přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní
listině. Odchyluje-li se kandidátní listina tištěná od kandidátní
listiny podané u krajského volebního výboru, platí obsah i pořadí
této kandidátní listiny. Nejmenovala-li některá strana tolik
kandidátů, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia
přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.
§ 36
Druhé skrutinium.
(1) Všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 35 zůstaly
v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku neobsazeny, obsadí
ústřední volební výbor v druhém skrutiniu pro každou zemi zvláště.
(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají
členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní
listiny svých stran pro každou zemi zvláště; tyto kandidátní
listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak
jen těch, kteří těmito stranami byli kandidováni v některém
volebním kraji a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména
kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po
odevzdání kandidátních listin nesmějí býti tyto listiny ani jejich
pořad měněny.
(3) Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů ze země
České, Moravskoslezské a ze Slovenska. Součet zbytků hlasů z každé
země dělí počtem mandátů, které se mají obsaditi v druhém
skrutiniu v té které zemi, zvětšeným o jednu. Celé číslo beze
zlomku dělením vyšlé je zemským číslem volebním. Nato přikáže
každé straně v zemi České, Moravskoslezské a na Slovensku tolik
mandátů, kolikrát je zemské volební číslo obsaženo v součtu zbytků
hlasů pro stranu tu vykázaných ze všech volebních krajů v té které
zemi.
(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo
obsaditi, odečte se přebývající mandát té straně, která vykázala
nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku
menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala
platnou kandidátní listinu, je-li i počet hlasů stejný, rozhodne
los.
(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty způsobem stanoveným
v odstavci 3 nebo proto, že strana ohlásila méně kandidátů, než
kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto
mandáty postupně těm stranám, jež podaly platné kandidátní listiny
(§ 14) v zemi České, Moravskoslezské nebo na Slovensku jako
dotčená strana a jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti
zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve
druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se
mandát straně, jež obdržela v téže zemi více hlasů; je-li počet
stejný, rozhodne los.
(6) Z jednotlivých stran jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za
poslance podle počtu mandátů na stranu připadlých kandidáti podle
pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině zmíněné v odstavci
2. Kandidáti, kteří při prvém i druhém skrutiniu vyšli naprázdno,
jsou náhradníky (§ 38).
§ 37
Zápis a vyhláška volební.
(1) V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď
uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli
prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky.
(2) Výsledek skrutinia se ihned vyhlásí.
(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení,
které zvoleného opravňuje vstoupiti do ústavodárného Národního
shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí,
byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou příslušným orgánem
(§ 39).
§ 38
Nastupování náhradníků.
(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže strany
podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině téhož
volebního kraje, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se
uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže strany podle
pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé
skrutinium.
(2) Není-li náhradníka téže strany, zůstane mandát uprázdněn
až do konce volebního období.
(3) Náhradníka povolá ministerstvo vnitra, které vydá
povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do ústavodárného
Národního shromáždění (§ 37, odst. 3).
§ 39
Pozbytí mandátu ztrátou volitelnosti.
Ztratil-li člen ústavodárného Národního shromáždění po volbě
volitelnost, pozbývá mandátu. O ztrátě mandátu rozhodne do šesti
neděl ode dne, kdy došlo oznámení ministerstva vnitra, ústavodárné
Národní shromáždění, navrhne-li to aspoň dvoutřetinová většina
všech členů výboru ověřovacího (čl.
10 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., o
ústavodárném Národním shromáždění).
Při jednání tohoto výboru jest užíti obdobně předpisů platných pro
jednání volebního soudu. K platnosti usnesení ústavodárného
Národního shromáždění o ztrátě mandátu je třeba dvoutřetinové
většiny všech jeho členů.
HLAVA PÁTÁ.
Ustanovení trestní.
§ 40
Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se:
I. pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:
1. kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací
lístek nebo prázdný lístek nebo škrtá-li mu v těchto
listinách;
2. kdo mění protiprávně stálé seznamy voličské, vyložené podle
§ 13;
3. kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky
nebo neodvede volebnímu výboru nedoručené legitimační lístky;
4. kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů
obsahujících alkohol;
5. kdo úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplní řádně povinnost
uloženou v § 2, odst. 2;
6. předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu
určená, odepře-li přijmouti kandidátní listinu a vyhověti
i jinak povinnostem uvedeným v § 14, odst. 1;
7. předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný
funkcionář nebo veřejný zaměstnanec, který úmyslně nebo
z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné
kandidátní listiny.
Pokus je trestný;
II. pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na
penězích do 50.000 Kčs:
1. kdo se snaží proti ustanovení § 8 vykonati volební právo ve
více než jedné obci;
2. kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek nebo
legitimační lístek;
3. kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu
volebního práva;
4. kdo protiprávně zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do
voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;
5. kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem
stanoveno;
6. kdo jsa k tomu povinen nevyloží včas voličské seznamy;
III. pro přestupek stíhaný okresním národním výborem
(v Bratislavě a Košicích příslušným oblastním velitelstvím Národní
bezpečnosti) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do
10.000 Kčs:
1. kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost, nebo
v takové budově zřídí volební kancelář;
2. kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;
3. kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;
4. kdo nesplní povinnosti stanovené v § 46;
5. kdo vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že
není státním občanem Československé republiky, nebo ač je si
vědom, že v den vyložení voličských seznamů, jež jsou
podkladem pro volbu, nepřekročil 18. rok věku;
6. člen volebního orgánu, který poruší povinnosti uložené tímto
zákonem.
Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti
vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění
v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.
HLAVA ŠESTÁ.
Ustanovení společná.
§ 41
Dohlédací orgán.
(1) Dohlédacím orgánem ve smyslu ustanovení tohoto zákona se
rozumí ve statutárních městech zemský národní výbor, v Bratislavě
a Košicích pověřenectvo vnitra a v ostatních obcích okresní
národní výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru
nebo podřízeného národního výboru.
(2) Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech
úředních úkonů tímto zákonem uložených podřízeným národním výborům
nebo příslušným volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo
nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon
zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány na náklad obce.
Obec má pak právo postihu na svých příslušných orgánech. Obdobné
dohlédací právo náleží ministerstvu vnitra.
(3) Nejmenuje-li nebo nenavrhne-li politická strana včas členy
volebních výborů nebo jejich náhradníky, přechází toto právo na
dohlédací orgán nebo na zástupce jím určeného.
(4) Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném
nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, má úřední jednání
provésti jeho předseda, nebo nedošlo-li k ustavení volebního
výboru, předseda národního výboru, v jehož obvodu má volební výbor
sídlo, nebo jím určený zástupce, a pokud jde o ústřední volební
výbor, ministr vnitra. V takovém případě buďtež přibráni k jednání
důvěrníci podle možnosti za každou politickou stranu, jež jest
nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.
(5) Dohlédací orgán (úřad) může vyslati k volbě svého
zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby. Totéž oprávnění
přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.
§ 42
Opatření pomocných prostředků.
(1) Všechny pomocné prostředky (zejména volební místnosti
a všechny potřeby pro ně, úřední obálky a pracovní síly) opatří
pro obvodní volební výbory místní národní výbor, v jehož obvodu
jsou zřízeny, na náklad obce.
(2) Neučiní-li potřebná opatření příslušný místní národní
výbor, jest předseda obvodního volebního výboru oprávněn učiniti
vhodné opatření na náklad obce. Ustanovení § 41, odst. 2 zůstává
nedotčeno.
(3) Pro krajský volební výbor opatří všechny pomocné
prostředky okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo
dotčeného volebního výboru, a pro ústřední volební výbor
ministerstvo vnitra.
§ 43
Volební náklady hrazené státem.
(1) Náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin
a vyhotovením prázdných lístků hradí stát.
(2) Z prostředků státních se uhradí též náklady podle § 42,
odst. 3.
(3) Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů
volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných
tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.
§ 44
Osvobození od poplatků.
Veškerá podání, zápisy (protokoly) pořízené podle tohoto
zákona a jejich přílohy jsou prosty poplatků.
§ 45
Spolupůsobení veřejných úřadů a orgánů.
Všechny veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky jsou povinny
spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.
§ 46
Povinnosti knihtiskařů.
Osoby provozující živnost knihtiskařskou nebo v ní činné jsou
povinny vyhověti příkazům krajského volebního výboru a všech
ostatních orgánů v mezích jejich působnosti, aby kandidátní
listiny, prázdné lístky, legitimační lístky, voličské průkazy
a všechny ostatní potřebné úřední tisky byly včas a správně
rozmnoženy.
HLAVA SEDMÁ.
Ustanovení závěrečná.
§ 47
Opatření k dodatečnému provedení voleb.
Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji
k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti,
může vláda nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku volby učiniti
potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny,
při čemž může nařízením v nezbytných případech zkrátiti lhůty
předepsané ve volebním řízení.
§ 48
Zrušení dosavadních předpisů.
Ustanovení dosud platných předpisů, které odporují tomuto
zákonu, se ruší. Zejména se zrušuje zákon ze dne 29. února 1920,
č. 123 Sb., kterým
vydává se řád volení do poslanecké sněmovny, ve
znění zákona ze dne 15. října 1925, č. 205
Sb., a zákona ze dne 11. dubna 1935, č.
58 Sb.
§ 49
Úprava podrobností řízení.
(1) Další podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny
vládním nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti
směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě
republiky Československé.
(2) Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě
provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti
a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za
jeho účinnosti.
Dr. Beneš v.r.
Fierlinger v.r.
Nosek v.r.
PŘÍL.
Volební kraje
pro volbu do ústavodárného Národního shromáždění.
Volební kraj prvý
se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří
Hlavní město Praha.
Volební kraj druhý
se sídlem krajského volebního výboru v Kladně; volební kraj tvoří
správní okresy:
Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Rakovník, Roudnice nad
Labem, Slaný a Žatec.
Volební kraj třetí
se sídlem krajského volebního výboru v Mladé Boleslavi; volební
kraj tvoří správní okresy:
Mladá Boleslav, Dubá, Mnichovo Hradiště, Jičín, Mělník,
Nymburk a Poděbrady.
Volební kraj čtvrtý
se sídlem krajského volebního výboru v sídle okresního národního
výboru Praha-venkov-jih; volební kraj tvoří správní okresy:
Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Hořovice, Jílové,
Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever, Příbram a Říčany.
Volební kraj pátý
se sídlem krajského volebního výboru v Plzni; volební kraj tvoří
statutární město Plzeň a správní okresy:
Blatná, Domažlice, Klatovy, Kralovice, Planá, Plzeň-venkov,
Přeštice, Rokycany, Tachov, Horšovský Týn, Stříbro a Sušice.
Volební kraj šestý
se sídlem krajského volebního výboru v Karlových Varech; volební
kraj tvoří správní okresy:
Aš, Falknov nad Ohří, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Kraslice,
Mariánské Lázně, Loket, Nejdek, Podbořany, Teplá, Karlovy Vary,
Vejprty a Žlutice.
Volební kraj sedmý
se sídlem krajského volebního výboru v Ústí nad Labem; volební
kraj tvoří správní okresy:
Bílina, Děčín, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Most,
Teplice-Šanov a Ústí nad Labem.
Volební kraj osmý
se sídlem krajského volebního výboru v Liberci; volební kraj tvoří
statutární město Liberec a správní okresy:
Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí,
Jilemnice, Liberec-venkov, Česká Lípa, Rumburk, Semily, Šluknov,
Turnov a Varnsdorf.
Volební kraj devátý
se sídlem krajského volebního výboru v Hradci Králové; volební
kraj tvoří správní okresy:
Broumov, Nový Bydžov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem,
Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Náchod, Nová Paka, Rychnov nad
Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.
Volební kraj desátý
se sídlem krajského volebního výboru v Pardubicích; volební
kraj tvoří správní okresy:
Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička, Ústí nad
Orlicí a Žamberk.
Volební kraj jedenáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Havlíčkově Brodě; volební
kraj tvoří správní okresy:
Havlíčkův Brod, Čáslav, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Kolín
a Ledeč nad Sázavou.
Volební kraj dvanáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Táboře; volební kraj tvoří
správní okresy:
Benešov, Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov, Sedlčany,
Tábor a Vlašim.
Volební kraj třináctý
se sídlem krajského volebního výboru v Českých Budějovicích;
volební kraj tvoří správní okresy:
České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Český Krumlov,
Písek, Prachatice, Strakonice, Třeboň a Týn nad Vltavou.
Volební kraj čtrnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Jihlavě; volební kraj tvoří
správní okresy:
Moravské Budějovice, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké
Meziříčí, Třebíč a Znojmo.
Volební kraj patnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Brně; volební kraj tvoří
statutární město Brno a správní okresy:
Boskovice, Brno-venkov, Hustopeče, Nové Město na Moravě,
Mikulov, Tišnov, Moravská Třebová a Vyškov.
Volební kraj šestnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Olomouci; volební kraj
tvoří statutární město Olomouc a správní okresy:
Moravský Beroun, Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel,
Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk
a Zábřeh.
Volební kraj sedmnáctý
se sídlem krajského volebního výboru ve Zlíně; volební kraj tvoří
správní okresy:
Uherský Brod, Hodonín, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín.
Volební kraj osmnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Moravské Ostravě; volební
kraj tvoří statutární město Moravská Ostrava a správní okresy:
Fryštát, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Místek, Český Těšín
a Vsetín.
Volební kraj devatenáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Opavě; volební kraj tvoří
statutární město Opava a správní okresy:
Bílovec, Bruntál, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov.
Volební kraj dvacátý
se sídlem krajského volebního výboru v Bratislavě; volební kraj
tvoří správní okresy:
Bratislava-mesto, Bratislava-vidiek, Stará Ďala, Galanta,
Komárno, Malacky, Modra, Dunajská Streda, Šaľa, Šamorín a Nové
Zámky.
Volební kraj dvacátý první
se sídlem krajského volebního výboru v Trnavě; volební kraj tvoří
správní okresy:
Hlohovec, Nové Mesto nad Váhom, Myjava, Piešťany, Senica,
Skalica a Trnava.
Volební kraj dvacátý druhý
se sídlem krajského volebního výboru v Trenčíně; volební kraj
tvoří správní okresy:
Bánovce nad Bebravou, Ilava, Prievidza, Púchov, Topoľčany
a Trenčín.
Volební kraj dvacátý třetí
se sídlem krajského volebního výboru v Nitře; volební kraj tvoří
správní okresy:
Nová Baňa, Kremnica, Krupina, Levice, Zlaté Moravce, Nitra,
Parkan, Vráble a Želiezovce.
Volební kraj dvacátý čtvrtý
se sídlem krajského volebního výboru v Žilině; volební kraj tvoří
správní okresy:
Povážska Bystrica, Veľká Bytča, Čadca, Turčianský Svätý
Martin, Kysucké Nové Mesto a Žilina.
Volební kraj dvacátý pátý
se sídlem krajského volebního výboru v Liptovském Sv. Mikuláši;
volební kraj tvoří správní okresy:
Kežmarok, Dolný Kubín, Levoča, Liptovský Svätý Mikuláš,
Námestovo, Poprad, Rožňava, Ružomberok, Trstená, Spišská Nová Ves
a Spišská Stará Ves.
Volební kraj dvacátý šestý
se sídlem krajského volebního výboru v Banské Bystrici; volební
kraj tvoří správní okresy:
Brezno nad Hronom, Banská Bystrica, Feledince, Modrý Kameň,
Lučenec, Revúca, Rimavská Sobota, Tornaľa, Banská Štiavnica
a Zvolen.
Volební kraj dvacátý sedmý
se sídlem krajského volebního výboru v Prešově; volební kraj tvoří
správní okresy:
Bardejov, Giraltovce, Stará Ľubovňa, Prešov, Sabinov,
Stropkov, Svidník a Vranov.
Volební kraj dvacátý osmý
se sídlem krajského volebního výboru v Košicích; volební kraj
tvoří správní okresy:
Gelnica, Humenné, Kráľovský Chlumec, Veľké Kapušany,
Košice-mesto, Košice-vidiek, Medzilaborce, Michalovce, Moldava nad
Bodvou, Snina, Sobrance a Trebišov.