71/1935 Sb.
Zákon
ze dne 9. dubna 1935
o hospodářském vyzvědačství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na
tomto zákoně:
§ 1
Hospodářské tajemství.
(1) Hospodářským tajemstvím rozumějí se v tomto zákoně
zařízení, opatření, předměty a jiné skutečnosti příznačné nebo
jinak významné pro výrobu nebo odbyt určitého zdejšího
hospodářského podniku nebo určitého oboru zdejšího hospodářského
podnikání, jichž zachování v tajnosti je v důležitém zájmu
veřejném, zejména v zájmu na zachování a rozšíření zaměstnanosti,
vývozu nebo soutěživosti zdejších hospodářských podniků nebo
určitých oborů hospodářského podnikání.
(2) Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na:
1. vynálezy, které požívají ochrany patentové a na úkony
směřující k dosažení této ochrany;
2. na sdělování vlastních nebo svěřených hospodářských
tajemství osobě nebo podniku, pokud se tak děje v mezích obvyklých
hospodářských a technických styků a spojení (na př. licenční
smlouvy, výměna zkušeností, styky koncernové) a pokud těchto styků
a spojení nebylo zneužito k zavedení výroby pro tuzemsko příznačné
v cizině.
Hospodářské vyzvědačství.
§ 2
(1) Kdo věda, že tím ohrožuje důležitý zájem veřejný (§ 1),
vyzradí hospodářské tajemství (§ 1, odst. 1) přímo nebo
nepřímo do ciziny nebo užije v cizině ve vlastním nebo v cizím
podniku hospodářského tajemství,
hospodářské tajemství vyzvídá, aby je vyzradil přímo nebo
nepřímo do ciziny nebo aby ho tam ve vlastním nebo cizím podniku
užil,
za týmž účelem zhotoví popis, plán, nákres, vzorek, model
nebo snímek zařízení nebo předmětu, jenž je hospodářským
tajemstvím, odcizí, jinak opatří, přechovává, opíše, obkreslí nebo
ofotografuje nebo jinému dá nebo nechá opsati, obkresliti nebo
ofotografovati plán, nákres, vzorek, model, snímek nebo spis,
které jsou hospodářským tajemstvím nebo z nichž lze hospodářské
tajemství seznati,
bude trestán pro zločin žalářem od jednoho do pěti let.
(2) Stejně se trestá, kdo se k činu trestnému podle odstavce
1 jinému nabízí, s ním se k němu spolčí nebo vejde s ním k tomu
konci v přímý nebo nepřímý styk.
§ 3
(1) Kdo věda, že tím ohrožuje důležitý zájem veřejný (§ 1),
vyzradí hospodářské tajemství (§ 1, odst. 1) přímo nebo
nepřímo osobě nepovolané nebo užije ve vlastním nebo cizím podniku
hospodářského tajemství,
hospodářské tajemství vyzvídá, aby je vyzradil přímo nebo
nepřímo osobě nepovolané nebo aby ho užil ve vlastním nebo cizím
podniku,
za týmž účelem zhotoví popis, plán, nákres, vzorek, model
nebo snímek zařízení nebo předmětu, které jsou hospodářským
tajemstvím, odcizí, jinak opatří, přechovává, opíše, obkreslí nebo
ofotografuje nebo jinému dá nebo nechá opsati, obkresliti nebo
ofotografovati plán, nákres, vzorek, model, snímek nebo spis,
které jsou hospodářským tajemstvím nebo z nichž lze hospodářské
tajemství seznati,
bude potrestán, nejde-li o čin trestný podle § 2, pro přečin
tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
(2) Stejně se trestá, kdo se k činu trestnému podle odstavce
1 jinému nabízí, s ním se k němu spolčí nebo vejde s ním k tomu
konci v přímý nebo nepřímý styk.
(3) Pokus tohoto přečinu je trestný i v zemi Slovenské
a Podkarpatoruské.
§ 4
(1) Vedle trestu na svobodě může býti vinníku uložen trest na
penězích, a to při odsouzení pro zločin podle § 2 až do 500.000
Kč, při odsouzení pro přečin podle § 3 až do 200.000 Kč.
(2) Majetkový prospěch, který byl vinníku za spáchání činu
přímo nebo nepřímo poskytnut, nebo jeho hodnota buďtež při
odsouzení prohlášeny za propadlé ve prospěch státu.
§ 5
(1) Pro zločin nebo přečin hospodářského vyzvědačství (§§
2 a 3) není trestný, kdo dobrovolně a ne proto, že jeho jednání
bylo odhaleno, od něho upustí a buď učiní oznámení úřadu v čas,
kdy škodlivý výsledek mohl býti zamezen, nebo sám jej zamezí nebo
napraví.
(2) Účastník na spolčení k hospodářskému vyzvědačství není
pro tento čin trestný, jestliže dříve, než bylo podniknuto ještě
něco jiného než spolčení, a ne proto, že spolčení bylo odhaleno,
buď způsobil, že od podniku bylo upuštěno, nebo spolčení úřadu
oznámil.
(3) Oznámením trestného podniknutí nestává se beztrestným
ten, kdo v úmyslu, aby je vyzradil úřadu, je nastrojil nebo
naváděl k účasti na něm.
§ 7
Nedbalá ochrana hospodářského tajemství.
(1) Podnikatel, který věda, že v podniku bylo spácháno
hospodářské vyzvědačství nebo že podnik je jím vážně ohrožen (§§
2 a 3), hrubou nedbalostí, zejména tím, že opomine učiniti
potřebná opatření, aby se předešlo páchání takových trestných
činů, způsobí, že hospodářské tajemství se může státi známým osobě
nepovolané, nebo který opomine učiniti oznámení o tom, že
v podniku bylo spácháno hospodářské vyzvědačství, bude potrestán
pro přečin vězením do jednoho měsíce nebo peněžitým trestem do
50.000 Kč.
(2) Trestní odpovědnost podle odstavce 1 stíhá i odpovědného
zástupce podnikatelova a ony osoby, kterým hledíc na jejich
služební nebo smluvní poměr byla výslovně uložena povinnost
uchovávati a ochraňovati hospodářské tajemství.
Žaloba.
§ 8
(1) Činy trestné podle tohoto zákona stíhají se na žalobu
veřejnou, avšak jen se zmocněním ministerstva průmyslu, obchodu
a živností.
(2) Zmocnění musí býti vykázáno soudu nejpozději při podání
obžalovacího spisu. Nestalo-li se tak, nebo bylo-li zmocnění
odepřeno nebo odvoláno, jest stíhání veřejnou žalobou vyloučeno.
(3) Zmocnění může býti odvoláno, dokud soud I. stolice
nepočal prohlašovati rozsudek.
(4) Udělení a odvolání zmocnění vztahuje se na všecky osoby,
které se trestného podniku zúčastnily.
§ 9
Došlo-li soudu nebo úřadu veřejné žaloby ve lhůtě uvedené
v § 34, odst. 2 zákona ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb.
z. a n., proti nekalé soutěži, trestní oznámení pro některý
z trestných činů uvedených v § 2 nebo v § 3 tohoto zákona
a odepřel-li veřejný žalobce stíhati nebo skončilo-li trestní
řízení zastavením nebo zprošťujícím rozsudkem, může býti soukromá
obžaloba pro týž čin pro přečin porušování a využívání obchodních
a výrobních tajemství podle § 31 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n.,
podána podnikatelem i tehdy, když lhůta uvedená v § 34, odst. 2
zák. č. 111/1927 Sb. z. a n. již uplynula, nejpozději však do 15
dnů od té doby, kdy oprávněný podnikatel [§ 34, odst. 3, písm. b)
zák. č. 111/1927 Sb. z. a n.] byl o tom veřejným žalobcem nebo
soudem zpraven a nebyl-li zpraven, do 2 měsíců ode dne, kdy
trestní oznámení bylo odloženo nebo kdy zprošťující rozsudek nebo
usnesení o zastavení řízení nabyly právní moci.
§ 10
Veřejnost hlavního přelíčení.
Kromě případů uvedených v trestním řádu může býti veřejnost
při hlavním přelíčení vyloučena z moci úřední, na návrh strany
nebo na návrh podnikatele (zájmového sdružení podnikatelů),
o jehož tajemství jde, také tehdy, mohly-li by býti veřejným
projednáváním ohroženy hospodářské tajemství nebo účinnost
opatření učiněných k jeho ochraně.
§ 11
Důkaz znalci.
(1) Jména osob, které mají býti slyšeny jako znalci o věcech
dotýkajících se určitého podniku nebo určitého oboru podnikání,
buďtež soudem sdělena včas před prováděním znaleckého důkazu
podniku (zájmovému sdružení podnikatelů), o jehož tajemství jde.
(2) Činí-li se proti přibrání těchto osob jako znalců závažné
námitky, zejména, že by se bylo obávati, aby znalec hospodářské
tajemství jinému nevyzradil nebo ho neužil, buďtež přibráni jiní
znalci.
(3) O tom, zda určité zařízení, opatření, předmět nebo
skutečnost je hospodářským tajemstvím nebo zda jde o případ
obvyklých hospodářských a technických styků a spojení (§ 1), může
si soud vyžádati též posudek ministerstva průmyslu, obchodu
a živností.
§ 12
Ustanovení zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.,
na ochranu republiky, týkající se prorady, zrady státního
tajemství a vojenské zrady, jakož i ustanovení zákona č. 111/1927
Sb. z. a n., týkající se porušování a využívání obchodních
a výrobních tajemství, zůstávají tímto zákonem nedotčena.
§ 13
Tento zákon provedou ministři průmyslu, obchodu a živností,
spravedlnosti, národní obrany, sociální péče, vnitra a financí
v dohodě se zúčastněnými ministry.
T. G. Masaryk v. r.
Malypetr v. r.
Dostálek v. r.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Černý v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Trapl v. r.