75/1948 Sb.
Zákon
ze dne 16. dubna 1948
o volbách do Národního shromáždění.
Zmena: 204/1948
Sb.
Zmena: 116/1949
Sb.
Zmena: 18/1951 Sb.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé
usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ.
Ustanovení všeobecná.
Oddíl I.
Volební kraje, oblasti, místa a obvody.
§ 1.
Volební kraje a oblasti.
(1) Pro volby do Národního shromáždění se rozděluje území
Československé republiky na volební kraje, složené ze správních
okresů podle stavu v den vypsání volby. Volební kraje jsou určeny
v příloze, která jest součástí tohoto zákona.
(2) Volební kraje jsou sdruženy ve dvě volební oblasti,
z nichž jednu tvoří volební kraje prvý až devatenáctý, druhou
volební kraje dvacátý až dvacátý osmý.
§ 2.
Určení počtu poslanců volených ve volebních oblastech.
(1) Počet poslanců, kteří mají býti voleni v každé volební
oblasti, určí způsobem uvedeným v odstavcích
2 a 3 podle počtu
osob zapsaných ve stálých seznamech voličských ústřední volební
výbor (§ 8) ve schůzi svolané k tomu účelu
ministrem vnitra.
(2) Ústřední volební výbor nejprve zjistí na podkladě šetření
provedeného ministerstvem vnitra úhrnný počet osob, které jsou
zapsány ve voličských seznamech (§ 18)
na území celého státu
a v každé volební oblasti.
(3) Poté rozdělí úhrnný počet osob zapsaných v těchto
voličských seznamech na území celého státu počtem všech poslanců,
které je zvoliti (300). Celým číslem dělením vyšlým beze zlomku
dělí úhrnný počet osob zapsaných ve voličských seznamech v dotčené
volební oblasti. Takto vypočtené celé číslo je počet mandátů
připadajících na onu oblast. Nebyly-li takto rozvrženy na volební
oblasti všechny mandáty, připadne zbývající mandát volební
oblasti, která má větší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení
u obou volebních oblastí stejné, rozhodne los.
(4) Počet poslanců připadající podle předchozích odstavců na
každou volební oblast vyhlásí ministr vnitra neprodleně v Úředním
listě republiky Československé.
§ 3.
Volební místo.
(1) Volební kraje se dělí na volební místa.
(2) Volebním místem je zásadně každá obec.
(3) Jen výjimečně lze sousední obce s méně než 50 voliči
zapsanými ve voličských seznamech přikázati k nejbližší větší obci
v témže správním okrese jako volebnímu místu. O tom rozhoduje
okresní národní výbor; jde-li však o přikázání k obci, v níž
místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního
národního výboru, je příslušný zemský národní výbor
§ 4.
Volební obvody a místnosti.
(1) Volební místa se dělí na volební obvody. Pro každý volební
obvod se zřídí zpravidla jedna volební místnost.
(2) Volební místo, v němž voličové jsou zapsáni v neděleném
voličském seznamu, tvoří jediný volební obvod. Volební místo,
v němž voličové jsou zapsáni v dílčích voličských seznamech, má
volební obvody, které se shodují s obvody, pro něž jsou sestaveny
dílčí stálé seznamy voličské (§ 7,
odst. 4 zákona ze dne
21. února 1946, č. 28 Sb., o úpravě stálých seznamů voličských).
Není-li v dílčím seznamu voličském zapsáno více než 200 voličů,
lze spojiti takový obvod s nejbližším volebním obvodem v jeden
volební obvod.
(3) Jsou-li ve volebním místě ve větším počtu voliči
v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech, kteří
pro svůj tělesný stav nejsou s to vykonati volební právo mimo
ústav, lze pro ně zříditi zvláštní volební obvod, po případě
zvláštní volební obvody.
(4) Volební obvody a volební místnosti určí místní (ústřední)
národní výbor. Před určením volebních obvodů a místností
v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech buď
slyšena správa ústavu.
(5) Místní (ústřední) národní výbor určí též jednu, po případě
několik volebních místností, v nichž osoby s voličskými průkazy
(§ 15 zák. č. 28/1946 Sb.) nebo
voliči z přikázané obce (§ 3,
odst. 3) vykonají volební právo zpravidla společně s jinými
občany.
Oddíl II.
Volební orgány.
§ 5.
Volební výbory.
(1) K provedení voleb jsou povolány tyto volební výbory:
obvodní (místní) volební výbory (§ 6),
krajské volební výbory
(§ 7) a ústřední volební výbor (§
8).
(2) Členem volebního výboru nebo jeho náhradníkem může býti
jen státní občan Československé republiky, který má podmínky práva
volebního a není z práva volebního vyloučen podle §
11, odst. 1
a 2, byť i nemá bydliště v obci, v níž
je zřízen volební výbor.
Kandidáti nesmějí býti členy volebních výborů ani náhradníky,
s výjimkou předsedy a místopředsedy ústředního volebního výboru.
Týž občan může býti členem několika volebních výborů.
(3) Každý občan je povinen přijmouti jmenování členem nebo
náhradníkem člena volebního výboru, pokud splňuje předepsané
podmínky (odstavec 2) a má bydliště v obci
sídla volebního výboru.
Členství (náhradnictví) ve volebním výboru je čestnou veřejnou
funkcí. Je-li člen volebního výboru (náhradník) odkázán na svůj
denní pracovní výdělek, v němž je mu výkonem této funkce
v pracovní den podstatně bráněno, může žádati, aby mu byla
přiznána ze státních prostředků přiměřená náhrada ztráty na
pracovní odměně i náhrada skutečných výloh vzešlých mu výkonem
funkce. O žádosti rozhodne s konečnou platností okresní národní
výbor, v jehož obvodu je sídlo dotčeného volebního výboru (§
46,
odst. 7).
(4) Členové volebního výboru a jejich náhradníci složí slib na
svou čest a své svědomí, že budou svědomitě a nestranně konati
povinnosti svého úřadu a že budou zachovávati zákony a jiné
předpisy. Výhrady nebo dodatky ke slibu se považují za jeho
odepření a za odmítnutí přijmouti jmenování.
(5) Jestliže člen volebního výboru nebo náhradník z vážného
důvodu odmítne přijmouti jmenování nebo se vzdá členství ve
volebním výboru, nebo vzejde-li nebo dodatečně najevo vyjde
okolnost, pro kterou by ani původně nemohl býti jmenován (odstavec
2), nebo nevykonává-li svůj úřad, provede se neprodleně dodatečné
jmenování.
(6) Obvodní (místní) volební výbor a krajský volební výbor se
může platně usnášeti za přítomnosti více než poloviny všech členů
nadpoloviční většinou přítomných k hlasování oprávněných. Předseda
má právo hlasovací.
Při rovnosti hlasů se pokládá návrh za zamítnutý. O podjatosti
platí přiměřeně ustanovení o správním řízení platná pro národní
výbory. Tyto zásady platí též pro usnášení ústředního volebního
výboru, avšak s tou odchylkou, že je třeba přítomnosti aspoň tří
pětin všech členů a že předsedající hlasuje toliko, je-li počet
hlasů stejný; místopředseda hlasuje jen tehdy, když předsedá
a počet hlasů je stejný.
(7) Volební výbory rozhodují s konečnou platností. O jednání
volebního výboru se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu. Zápis
podepíší všichni přítomní; pokud by nebyl podepsán přítomným
členem (nebo jej zastupujícím náhradníkem), budiž to v zápisu
vysvětleno. Zápis sepíše člen volebního výboru pověřený tímto
úkolem podle tohoto zákona nebo podle opatření předsedy volebního
výboru.
§ 6.
Obvodní (místní) volební výbor.
(1) Pro každou volební místnost se zřídí obvodní volební
výbor, který v ní řídí volbu, jakož i zjišťuje a oznamuje volební
výsledek v obci (§§ 28 až 38).
(2) Je-li ve volebním místě více než 5 volebních místností,
zřídí se ještě pro celý jeho obvod místní volební výbor (§
38,
odst. 2). Ve volebním místě se 2 až 5 volebními místnostmi
vykonává úkoly místního volebního výboru obvodní volební výbor,
v jehož obvodu je hlavní budova místního (ústředního) národního
výboru, a je-li k větší obci jako volebnímu místu přikázána menší
obec (§ 3, odst. 3), hlavní budova místního
národního výboru větší
obce.
(3) Obvodní (místní) volební výbor má 8 členů a tolikéž
náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje předseda
okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo obvodního
(místního) volebního výboru (§ 46, odst. 7),
přihlížeje k tomu,
aby byly zastoupeny, pokud možno, všechny volební skupiny.
(4) Členové obvodního (místního) volebního výboru a jejich
náhradníci se sejdou ke složení slibu (§ 5, odst.
4) bez pozvání
7. den přede dnem volby o 12. hodině u předsedy místního
(ústředního) národního výboru, v jehož obvodu je zřízen obvodní
volební výbor. Do slibu je vezme v zastoupení dohlédacího orgánu
(§ 46) předseda místního (ústředního) národního
výboru, neurčí-li
dohlédací orgán jiného svého zástupce.
(5) Členové obvodního (místního) volebního výboru volí za
předsednictví nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe
předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při rovnosti
hlasů rozhodne los.
(6) Předseda obvodního (místního) volebního výboru může určiti
zapisovatelem některého člena tohoto volebního výboru nebo jinou
vhodnou osobu, která se tím stává zároveň členem volebního výboru
s hlasem poradním a složí neprodleně slib (§ 5,
odst. 4) do rukou
zástupce dohlédacího orgánu (§ 46, odst. 6),
a není-li ho, do
rukou předsedy volebního výboru.
§ 7.
Krajský volební výbor.
(1) Pro každý volební kraj se zřídí krajský volební výbor se
sídlem uvedeným v příloze (§ 1), který upravuje
kandidátní listiny
(§ 21) a zjišťuje a oznamuje výsledek volby
ve volebním kraji
(§ 39).
(2) Krajský volební výbor má 8 členů a tolikéž náhradníků.
Členy a za každého člena náhradníka jmenuje nejpozději 27. den
přede dnem volby předseda okresního národního výboru, v jehož
obvodu je sídlo dotčeného krajského volebního výboru (§
46,
odst. 7), na návrh příslušného krajského akčního výboru Národní
fronty. Za tím účelem navrhne krajský akční výbor Národní fronty,
v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru, předsedovi
okresního národního výboru potřebný počet osob, které splňují
předepsané podmínky, nejpozději do 12. hodiny 27. dne přede dnem
volby. Jmenované členy a náhradníky oznámí předseda okresního
národního výboru současně ministerstvu vnitra, na Slovensku také
pověřenectvu vnitra.
(3) Členem krajského volebního výboru s hlasem poradním
a zároveň zapisovatelem je úředník, podle možnosti konceptní,
okresního (ústředního) národního výboru, určený jeho předsedou,
v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru.
(4) Členové krajského volebního výboru a jejich náhradníci se
sejdou ke složení slibu (§ 5, odst. 4)
a k ustavení krajského
volebního výboru bez pozvání u předsedy okresního národního
výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského volebního výboru (§
46,
odst. 7), 26. dne přede dnem volby o 12. hodině. Po složení slibu
do rukou předsedy uvedeného národního výboru volí členové
krajského volebního výboru za předsednictví nejstaršího člena ze
sebe předsedu a místopředsedu poměrnou většinou hlasů; při
rovnosti hlasů rozhodne los.
§ 8.
Ústřední volební výbor.
(1) Pro území celého státu se zřídí ústřední volební výbor při
ministerstvu vnitra v Praze, aby provedl rozvržení mandátů na
volební oblasti (§ 2) a volební kraje (§
40) a konečnou úpravu
kandidátních listin (§ 22), jakož i první
a druhé skrutinium
(§§ 41 a 42).
(2) Ústřední volební výbor má jmenovaných 16 členů a tolikéž
náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje nejpozději
26. den přede dnem volby ministr vnitra na návrh ústředního
akčního výboru Národní fronty. Za tím účelem navrhne ústřední
akční výbor Národní fronty ministru vnitra potřebný počet osob,
které splňují předepsané podmínky, nejpozději do 12. hodiny 27.
dne přede dnem volby.
(3) Předsedou ústředního volebního výboru je ministr vnitra
a místopředsedou pověřenec vnitra, kteří se mohou dáti zastupovati
úředníkem svého úřadu.
(4) Členem ústředního volebního výboru s hlasem poradním jest
konceptní úředník ministerstva vnitra určený ministrem vnitra.
(5) Členové ústředního volebního výboru a jejich náhradníci,
jakož i zástupce předsedy a místopředsedy složí slib (§
5,
odst. 4) do rukou ministra vnitra na počátku první schůze, které
se účastní.
§ 9.
Důvěrníci.
(1) Obvodní (místní) volební výbor musí na návrh každé volební
skupiny, která podala platnou kandidátní listinu v dotčeném
volebním kraji, připustiti dva voliče, které určí zmocněnec
volební skupiny (§ 19, odst. 3) a
oznámí písemně místnímu
(ústřednímu) národnímu výboru nejpozději 5. dne přede dnem volby.
Určiti důvěrníky může též zástupce zmocněnce volební skupiny,
kterého zmocněnec ustanovil pro správní okres a oznámil okresnímu
národnímu výboru (§ 46, odst. 7) aspoň 18.
den přede dnem volby.
(2) Důvěrníci mají právo býti přítomni celému volebnímu aktu
až do prohlášení výsledku sčítání hlasů; do jednání mohou však
zasahovati jen v mezích § 31.
Oddíl III.
O právu volebním a volitelnosti.
§ 10.
O právu voliti.
Právo voliti poslance přísluší všem státním občanům
Československé republiky, kteří splňují podmínky pro zápis do
voličských seznamů podle § 2, odst. 1
zák. č. 28/1946 Sb. a kteří
nejsou vyloučeni z práva voliti podle § 11.
Zápis do těchto
voličských seznamů je podmínkou výkonu volebního práva.
§ 11.
Vyloučení z práva voliti.
(1) Z práva voliti jsou vyloučeni, kdo jsou vyloučeni ze
zápisu do voličských seznamů nebo se do nich nezapisují (§§
3,
25
a 22 zák. č. 28/1946 Sb.).
(2) Volební právo vykonati nesmějí ti, u jejichž zápisu ve
stálých seznamech voličských je poznamenána překážka výkonu
volebního práva (§ 55).
§ 12.
Nepřipuštění k hlasování.
Volič zapsaný ve voličských seznamech nesmí býti připuštěn
k hlasování (§ 31), předloží-li se obvodnímu
volebnímu výboru
úřední doklad o tom, že v den volby není státním občanem
Československé republiky, nebo že nepřekročil v den vyložení (§
8
zák. č. 28/1946 Sb.) voličských seznamů, jež jsou podkladem pro
hlasování, 18. rok věku, nebo že jest vyloučen z práva voliti
podle ustanovení § 11, odst. 1, nebo
že u jeho zápisu ve
voličských seznamech má býti vyznačena překážka výkonu práva
volebního podle rozhodnutí příslušného orgánu, které dosud nebylo
provedeno (§ 55).
§ 13.
Výkon práva volebního.
(1) Každý volič má jen jeden hlas.
(2) Volební právo má jen v jedné obci a vykonává je osobně.
§ 14.
Voličský průkaz.
(1) Voličský průkaz opravňuje k výkonu volby jen v obci na něm
vyznačené.
(2) Voličové však, kteří prokáží, že se musí z důvodu veřejné
služby, kterou vykonávají, nepředvídaně zdržovati v den volby mimo
obec vyznačenou na jejich voličském průkazu (na př. příslušníci
finanční stráže), mohou na podkladě takového voličského průkazu
vykonati volební právo v tom volebním místě, v němž jsou služebně
v den volby.
(3) Osoby vojenské a členové Sboru národní bezpečnosti, mající
voličský průkaz, mohou voliti rovněž jen v jedné obci, a to
zpravidla v obci, v níž jsou v den volby přikázáni službou.
(4) Osoby v den volby ošetřované v nemocnicích a jiných
léčebných ústavech nebo umístěné v sociálních ústavech, mohou
voliti ve volební místnosti zřízené v ústavu (§
4, odst. 3
a § 33) jen na podkladě voličského průkazu.
Je-li dotčená osoba
zapsána ve voličských seznamech v obci sídla ústavu, vydá jí
místní národní výbor na přihlášku voličský průkaz, prokáže-li
potvrzením správy ústavu, že bude v den volby v něm ošetřována
nebo umístěna. Na voličském průkazu buď vyznačen též volební obvod
ústavu, v němž osoba hodlá voliti a v němž jedině může na podkladě
takového voličského průkazu volbu vykonati.
§ 15.
O volitelnosti.
(1) Za poslance a jejich náhradníky mohou býti voleni všichni
státní občané Československé republiky, kteří v den volby vyhovují
podmínkám ústavních předpisů a nejsou podle §
11, odst. 1
vyloučeni z práva voliti.
(2) Na kandidátní listině nesmí býti uvedena osoba, u jejíhož
zápisu byla do dne předložení kandidátní listiny (§
19) ve
voličském seznamu vyznačena poznámka překážky výkonu práva
volebního (§ 55).
§ 16.
Povinnost voliti.
(1) Každý volič je povinen volby se zúčastniti.
(2) Od této povinnosti jsou osvobozeni ti, kdož
a) jsou starší 70 let nebo
b) pro nemoc nebo vadu tělesnou se nemohou dostaviti do volební
místnosti nebo
c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou
včas přijíti k volbě nebo
d) jsou v den volby od místa volby nejméně 100 km nebo
e) jsou zdrženi přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými
překážkami.
(3) Zaměstnavatel jest povinen upraviti službu tak, aby se
zaměstnanci mohli volby zúčastniti a aby mohli vykonávati funkce
členů volebních orgánů nebo jejich náhradníků.
(4) Vojenská služba buď pro den volby upravena tak, aby pokud
to dovolují služební poměry, mohly vykonati volební právo
i vojenské osoby, nemající voličský průkaz, mimo místo služební.
To platí obdobně také o službě členů Sboru národní bezpečnosti.
HLAVA DRUHÁ.
Přípravné řízení volební.
§ 17.
Vypsání voleb.
(1) Ministr vnitra vypíše volbu nejpozději 28. den přede dnem
volby vyhláškou v Úředním listě republiky Československé. Vyhláška
musí obsahovati den volby, poučení o nahlížení do voličských
seznamů (§ 18, odst. 4), lhůtu k podání
kandidátních listin
s označením orgánů, u nichž se kandidátní listiny podávají
v jednotlivých volebních krajích, a vyzvání, aby akční výbory
Národní fronty v příslušných lhůtách navrhly zástupce volebních
skupin do volebních výborů (§ 7, odst. 2
a § 8, odst. 2). Dále
musí obsahovati den, hodinu a místo, kdy a kde se konají schůze
ústředního volebního výboru a krajských volebních výborů (§
7,
odst. 4, §§ 21 a 22).
(2) Nejpozději 2. dne po uveřejnění vyhlášky podle ustanovení
předchozího odstavce uvede se vypsání volby také ve známost
v každé obci vyhláškami na veřejných místech po dobu 15 dnů, jakož
i jiným způsobem v místě obvyklým. Tvoří-li obec několik osad,
budiž volba vyhlášena také ve všech osadách.
(3) Vyhláška v obci musí obsahovati den volby, poučení
o nahlížení do voličských seznamů (§ 18, odst.
4), počet obvodních
volebních výborů, zřízení místního volebního výboru, místo úřadu
předsedy krajského volebního výboru, lhůtu k předložení
kandidátních listin s označením orgánu, u něhož se kandidátní
listiny pro dotčený volební kraj podávají, jakož i ustanovení
o formě a obsahu kandidátních listin.
§ 18.
Vyložení seznamů voličských.
(1) Stálé seznamy voličské, které jsou podle §
14 zák.
č. 28/1946 Sb. podkladem pro hlasování, buďtež vyloženy po 8 dnů
až do dne volby k veřejnému nahlédnutí.
(2) O právu nahlížeti, činiti si opisy a výpisy a o době, po
niž voličské seznamy mají býti vyloženy, platí obdobně ustanovení
§ 8, odst. 1, věty druhé a třetí zák.
č. 28/1946 Sb.
(3) Na správné zachovávání těchto ustanovení dohlížejí členové
místní volební komise (§ 56).
(4) Zástupci akčních výborů Národní fronty a volebních skupin
(§ 54) mohou nahlížeti do stálých seznamů
voličských, činiti si
opisy a výpisy i v době před jejich vyložením podle odstavce 1,
počínajíc dnem vypsání volby (§ 17, odst. 1).
Ustanovení odstavců
2 a 3 platí obdobně i tu.
§ 19.
Kandidátní listiny.
(1) Volební skupiny (§ 54) mohou
předložiti kandidátní listiny
ve volebním kraji pro první skrutinium (§ 41)
ve lhůtě od 25. dne
přede dnem volby do 12. hodiny 20. dne přede dnem volby předsedovi
příslušného krajského volebního výboru. Předseda jest povinen
podateli potvrditi den a hodinu podání. Podatel může předložiti
další opis kandidátní listiny, jehož souhlas s předloženou
kandidátní listinou předseda krajského volebního výboru potvrdí.
(2) Aby kandidátní listina byla platná, budiž opatřena úředně
ověřenými podpisy nejméně 1000 voličů zapsaných do voličských
seznamů v obcích volebního kraje, o nějž jde. Jsou-li podkladem
pro odevzdání hlasů (§ 18) jiné voličské
seznamy, než které byly
pravoplatně upraveny v době vypsání volby (§
17), stačí zápis
v jednom nebo druhém voličském seznamu. Kandidát nemůže kandidátní
listinu platně podepsati. U podpisu voličova buď uvedena obec,
v níž je zapsán ve voličských seznamech. Podpisy ověřuje místní
(ústřední) národní výbor, soud nebo veřejný notář. Úmrtí, odvolání
podpisů nebo ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na
platnost kandidátní listiny.
(3) Kandidátní listina musí obsahovati ve dvojím stejnopise:
1. označení volební skupiny;
2. jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště kandidátů. Pořadí
každého kandidáta budiž označeno arabskou číslicí;
3. označení zmocněnce volební skupiny a jeho náhradníků s udáním
přesné adresy. Nejsou-li označeni, považuje se první podepsaný
za zmocněnce a voličové na druhém a dalším místě podepsaní za
jeho náhradníky. U zmocněnce a jeho náhradníků musí býti
splněny podmínky uvedené v § 5, odst. 2.
Za zmocněnce volební
skupiny ani jeho náhradníky nelze označiti kandidáty;
4. označení orgánu, který může odvolati kandidáta (§
23).
(4) Volební skupina může kandidovati ve volebním kraji prvém
nejvýše 60, v každém jiném volebním kraji nejvýše 40 osob.
(5) Ke kandidátní listině budiž připojeno vlastnoručně
podepsané prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají,
k jaké národnosti se hlásí, že se svým souhlasem nejsou navrženi
na jiné kandidátní listině ani v jiném volebním kraji a že u nich
není překážky výkonu volebního práva ani volitelnosti (§§
15 a
55).
§ 20.
Přípravné řízení u krajského volebního výboru.
(1) Přípravy pro rozhodování krajského volebního výboru vykoná
jeho předseda.
(2) Předseda krajského volebního výboru zejména vyzve
zmocněnce, aby nejpozději do 12. hodiny následujícího dne
odstranil formální vadu kandidátní listiny, na př. obsahuje-li
kandidátní listina více kandidátů, než je dovoleno podle
ustanovení § 19, odst. 4, není-li uvedeno
označení volební skupiny
nebo vyznačeno pořadí kandidátů, není-li připojen souhlas
kandidátův, není-li v něm uvedena jeho národnost, není-li
kandidátní listina předložena ve dvojím stejnopise, má-li
nedostatečný počet podpisů, nebo není-li u voličova podpisu
uvedena obec, v níž je zapsán ve voličských seznamech, a pod.
§ 21.
Rozhodování krajského volebního výboru.
(1) Krajský volební výbor se sejde bez pozvání 20. den přede
dnem volby o 16. hodině u svého předsedy, aby upravil kandidátní
listiny. Jednání volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině
následujícího dne. Ihned po schůzi krajského volebního výboru
zašle jeho předseda zápis o jednání krajského volebního výboru
a jeden stejnopis kandidátních listin s prohlášením kandidátů
předsedovi ústředního volebního výboru.
(2) Krajský volební výbor prohlásí za neplatnou kandidátní
listinu, neuvede-li zmocněnec volební skupiny ani po vyzvání
předsedy, ani ve schůzi krajského volebního výboru označení
volební skupiny na kandidátní listině, dále kandidátní listinu
volební skupiny, která nevyhovuje ustanovení §
19, odst. 1, věty
prvé, jakož i kandidátní listinu, která ani po řízení podle §
20
nemá potřebný počet podpisů. K těmto usnesením krajského volebního
výboru je třeba schválení ústředního volebního výboru.
Prohlásí-li krajský volební výbor se schválením ústředního
volebního výboru kandidátní listinu za neplatnou, vyhlásí to
předseda krajského volebního výboru s udáním důvodů v Úředním
listě republiky Československé.
(3) Krajský volební výbor škrtne kandidáta, uvedeného na
několika kandidátních listinách, na té kandidátní listině, k níž
nebyl připojen souhlas s kandidaturou, vyhovující ustanovení
§ 19, odst. 5; jinak přechází rozhodnutí
o tom na ústřední volební
výbor. Rovněž škrtne kandidáta, nepředloží-li zmocněnec včas
(§ 20) kandidátovo prohlášení (§
19, odst. 5). Nezmenší-li
zmocněnec počet kandidátů na počet podle ustanovení §
19,
odst. 4, škrtne krajský volební výbor poslední nadpočetné
kandidáty. Je-li na kandidátní listině uvedena osoba, která podle
§ 15, odst. 2 nebo podle jiného zákonného
ustanovení nemůže býti
kandidována, škrtne ji krajský volební výbor z kandidátní
listiny.
§ 22.
Řízení u ústředního volebního výboru.
(1) Ústřední volební výbor se sejde bez pozvání 16. den před
volbou o 10. hodině v ministerstvu vnitra. Jednání ústředního
volebního výboru skončí nejpozději o 14. hodině následujícího dne.
Výsledek jednání oznámí předseda neprodleně zúčastněným krajským
volebním výborům a volebním skupinám.
(2) Ústřední volební výbor nejprve přezkoumá usnesení
krajských volebních výborů v celém rozsahu a odstraní shledané
vady. Je-li některý z kandidátů na několika kandidátních listinách
a nedošlo-li k dohodě zástupců zúčastněných volebních skupin
v ústředním volebním výboru v jeho schůzi, škrtne předseda
kandidáta tak, aby zůstal uveden jen na jedné kandidátní listině.
(3) Má-li několik kandidátních listin stejné nebo nesnadno
rozeznatelné označení, vyzve předseda ústředního volebního výboru
po zahájení schůze zástupce těchto volebních skupin (odstavec 2),
aby nejpozději do 24 hodin je opravili. Neshodnou-li se volební
skupiny včas, upraví označení volebních skupin ústřední volební
výbor.
(4) Jsou-li kandidátní listiny, vydané pravděpodobně touže
volební skupinou, v různých volebních krajích označeny odchylně,
vyzve předseda po zahájení schůze její zástupce, aby do 24 hodin
oznámili jednotné označení volební skupiny pro všechny volební
kraje. Neučiní-li tak, určí její označení ústřední volební výbor.
(5) Pořadí kandidátních listin je v každé volební oblasti
samostatné a počíná vždy jedničkou. Pořadí kandidátních listin
určí ústřední volební výbor. Je-li v každém volebním kraji téže
volební oblasti podána jen jedna kandidátní listina téže volební
skupiny, nečísluje se. Podle takto určeného pořadí se opatří
kandidátní listiny všech volebních skupin v každé volební oblasti
příslušnými čísly arabskými.
§ 23.
Vzdání a odvolání kandidatury.
(1) Kandidát se může vzdáti kandidatury jen ověřeně podepsaným
prohlášením, a to až do dne vyhlášení výsledku volby (§
43
a § 44, odst. 3). Do téže lhůty může orgán
označený na kandidátní
listině (§ 19, odst. 3, č. 4) odvolati
kandidaturu kandidáta
ověřeně podepsaným prohlášením. Vzdá-li se kandidát kandidatury
nebo je-li kandidatura odvolána nejpozději 5. den před volbou, buď
předloženo uvedené prohlášení předsedovi krajského volebního
výboru, po této lhůtě pak předsedovi ústředního volebního výboru.
(2) Vzdal-li se kandidát kandidatury nebo byla-li kandidatura
odvolána až po schůzi ústředního volebního výboru (§
22), zůstává
jméno kandidátovo na kandidátní listině, avšak při přikazování
mandátů se k němu nepřihlíží. V takovém případě vyhlásí předseda
příslušného volebního výboru neprodleně vzdání nebo odvolání
kandidatury tak, aby vešlo přede dnem volby co nejvíce ve veřejnou
známost.
§ 24.
Rozmnožení kandidátních listin.
(1) Předseda krajského volebního výboru dá rozmnožiti tiskem
platné kandidátní listiny, na nichž buď uvedeno označení volební
skupiny a všichni kandidáti i jejich pořadí (§
19, odst. 3).
Je-li stanoveno pořadí kandidátních listin (§
22, odst. 5), buď
uvedeno i řadové číslo.
(2) Každá kandidátní listina budiž rozmnožena zvláště ve formě
hlasovacího lístku, a to všechny listiny písmem téhož druhu
a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž
rozměrů, a buďtež opatřeny na témže místě pečetí krajského
volebního výboru. Kandidátní listiny buďtež rozmnoženy v počtu
převyšujícím nejméně o čtvrtinu úhrnný počet voličů dotčeného
volebního kraje.
(3) Předseda krajského volebního výboru dá zároveň rozmnožiti
prázdné hlasovací lístky (§ 32), označené
v záhlaví slovy "Prázdný
lístek" a dole opatřené pečetí krajského volebního výboru. Ostatní
prázdná plocha jest přetržena dvěma čarami ve způsobu úhlopříčen.
Budou vydány na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů jako
hlasovací lístky a v počtu odpovídajícím ustanovení předchozího
odstavce.
(4) Rozmnožené kandidátní listiny (hlasovací lístky) a prázdné
lístky zašle předseda krajského volebního výboru předsedům
místních národních výborů s vyzváním, aby je dodali všem voličům.
(5) Předseda místního národního výboru dá dodati ve svém
obvodu každému voliči do bytu hlasovací lístky a prázdný lístek,
které mu zaslal předseda krajského volebního výboru, a to v obcích
s více než 1000 voliči zapsanými ve stálých seznamech voličských
nejpozději 3. den přede dnem volby a v ostatních obcích nejpozději
2. den přede dnem volby. Voličům v nemocnicích a jiných léčebných
nebo sociálních ústavech (§ 4) dá dodati
hlasovací lístky
prostřednictvím správy ústavu.
HLAVA TŘETÍ.
Volba
§ 25.
Den volby.
(1) Volba se koná v neděli od 8. hodiny ranní. Hodinu konečnou
určí dohlédací orgán (§ 46). Ve volebních
místech (§ 3) s počtem
voličů do 500 trvá volba nejméně 6 hodin, v ostatních místech
nejméně 8 hodin. Ve volebním obvodu, zřízeném pro voliče
v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech, volební
doba uplyne, jakmile všichni voličové, kteří měli v tomto obvodu
voliti, vykonali své volební právo nebo jim k tomu byla poskytnuta
příležitost (§ 33, odst. 2).
(2) V den před volbou od 14. hodiny a v den volby až do
uplynutí jedné hodiny po konečné hodině volby jest zakázáno
prodávati, čepovati nebo podávati nápoje obsahující alkohol.
§ 26.
Vyhláška o provádění volby.
(1) Nejpozději 8. den přede dnem volby vyhlásí okresní národní
výbor (§ 46, odst. 7) v každé obci veřejnou
vyhláškou, která musí
býti vyvěšena až do skončení volby v obci, a způsobem v místě
obvyklým den, počáteční a konečnou hodinu volby, místnost místního
volebního výboru nebo obvodního volebního výboru, který vykonává
jeho úkoly (§ 6, odst. 2), a volební místnosti
s určením volebních
místností, v nichž vykonají volební právo osoby s voličskými
průkazy nebo voliči z přikázané obce (§ 4, odst.
5). Ve vyhlášce
buď také uvedena volební místnost, v níž se zjišťuje volební
výsledek podle § 36, odst. 6. Rovněž jest
vyhlásiti, které volební
skupiny ve volebním kraji podaly platnou kandidátní listinu,
a dobu a místo, kdy a kde jest možno nahlížeti do voličských
seznamů (§ 18, odst. 1).
(2) Ve vyhlášce buďtež voliči upozorněni, že při volbě se mají
vykázati, vzejdou-li pochybnosti o jejich totožnosti, úředním
listinným průkazem, osvědčujícím jejich totožnost (§
27,
odst. 4), nebo svědectvím dvou voličů, nemá-li volič takových
dokladů po ruce. Voliči buďtež také ve vyhlášce vyzváni, aby si
osobně na určeném místě vyzvedli kandidátní listiny a po případě
legitimační lístky (§ 27), pokud nebyly včas
dodány pro jakoukoli
překážku, a aby při tom podle potřeby předložili úřední listinný
průkaz osvědčující jejich totožnost.
§ 27.
Legitimační lístky.
(1) Ministr vnitra může určiti vyhláškou v Úředním listě
republiky Československé obce, zejména s větším počtem voličů,
nebo obce, jež tvoří volební místo podle § 3,
odst. 3, v nichž
místní národní výbor je povinen každému voliči vydati a dodati do
bytu zároveň s hlasovacími lístky též legitimační lístek.
Legitimační lístek budiž opatřen pečetí místního národního výboru.
(2) V legitimačním lístku buďtež uvedeny: pořadové číslo
voličského seznamu a číslo dílčího voličského seznamu, příjmení
a jméno voličovo, den, hodiny a místnost volební a podstatná
ustanovení o způsobu hlasování. Za ztracený nebo poškozený
legitimační lístek se vydá voliči na průkaz (odstavec 4)
legitimační lístek jiný, zřetelně označený jako duplikát.
(3) Nedodané legitimační lístky dá odevzdati předseda místního
národního výboru pod vlastní odpovědností příslušnému obvodnímu
volebnímu výboru, u něhož může volič v den volby žádati vydání
legitimačního lístku, předloží-li podle potřeby úřední listinný
průkaz o své totožnosti.
(4) Vzejdou-li pochybnosti o totožnosti voliče, jest volič
povinen se vykázati úředním listinným průkazem, osvědčujícím jeho
totožnost (na př. občanským průkazem, cestovním pasem, pracovním
průkazem, domovským listem, rodným, křestním listem), nebo
svědectvím dvou voličů, nemá-li takových dokladů po ruce.
§ 28.
Přístup do volební místnosti.
(1) Do volební místnosti mají přístup kromě členů obvodního
volebního výboru, důvěrníků volebních skupin (§ 9),
pomocných sil
(§ 47) a zástupce dohlédacího orgánu (§
46) pouze voličové, kteří
jsou zapsáni ve voličských seznamech dotčeného obvodu nebo mají
voličské průkazy (§ 30, odst. 1). Jakmile
volič odevzdal hlasovací
lístek, má volební místnost ihned opustiti.
(2) Agitovati nebo zříditi agitační kancelář v budově, v níž
je volební místnost, není dovoleno.
§ 29.
Hlasování.
(1) Obvodní volební výbor dohlíží na správné odevzdávání
hlasovacích lístků a bdí nad udržováním pořádku ve volební
místnosti. Členům volebního výboru není dovoleno opravovati nebo
doplňovati hlasovací lístky, byť i o to voličem byli požádáni.
Odevzdání hlasovacího lístku vyznačí členové volebního výboru ve
dvou stejnopisech voličských seznamů u jména voličova, a to ve
sloupci, jenž je určen pro vyznačení hlasování při této volbě.
(2) Obvodní volební výbor po svém ustavení prohlédne před
začátkem volby osudí. K volebnímu osudí buď použito jedině
schránky dostatečně velké, kterou lze zámkem uzavříti.
(3) Potom se přikročí k odevzdání hlasů. Volič se dostaví
s legitimačním lístkem a se všemi hlasovacími lístky, které mu
byly dodány. Když předstoupí před volební výbor, oznámí své
příjmení, jméno a byt. Zároveň předloží legitimační lístek, po
případě úřední listinný průkaz o své totožnosti podle §
27,
odst. 4. volební výbor vezme od voliče legitimační lístek a najde
jméno voliče ve voličském seznamu. Zjistí, má-li volič všechny
hlasovací lístky a prázdný lístek, které podle §
24, odst. 4 mají
býti dodány, neškrtané a neoznačené, nesmí mu však měniti pořadí
hlasovacích lístků, jak je přinesl. Za chybějící, škrtané nebo
jinak označené dodá mu jiné tak, aby volič měl všechny hlasovací
lístky a prázdný lístek. Dále mu vydá prázdnou obálku opatřenou
úředním razítkem. Všechny obálky buďtež neprůhledné, stejné
velikosti, jakosti a barvy a nesmějí míti žádného odlišného
znamení.
(4) Volič sám vloží hlasovací lístek do obálky. Může k tomu
použíti prostoru tak odděleného, aby nemohl býti pozorován. Potom
vhodí před volebním výborem obálku do volebního osudí a odloží
kandidátní listiny, které mu zbyly, do zvláštní schránky tak
zařízené, aby nebylo lze poznati, jak voličové volili. Tímto
způsobem odevzdají své hlasy nejprve členové obvodního volebního
výboru a jejich náhradníci, jakož i zástupce dohlédacího orgánu
a pomocné síly. Potom odevzdají hlasy ostatní voličové v tom
pořadí, jak se dostavili do volební místnosti.
(5) Nevidomí a ti, kdož pro tělesnou vadu nemohou sami
hlasovací lístek odevzdati, vykonají své volební právo v průvodu
voliče, s nímž sdílejí společnou domácnost, nebo v průvodu voliče,
jehož si svobodně zvolili za průvodce. Průvodce odevzdá hlasovací
lístek, po případě průkaz svého zmocnitele; volební výbor zjistí
dotazem, zvolil-li volič svobodně svého průvodce, zná-li jeho
jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v zápise
o volbě.
§ 30.
Hlasování osob s voličskými průkazy a voličů z přikázané obce.
(1) Osoby s voličskými průkazy smějí odevzdati své hlasy pouze
ve volebních místnostech pro ně určených (§
4, odst. 5). Při
odevzdání voličského průkazu obvodnímu volebnímu výboru se vykáží
o své totožnosti úředním dokladem (§ 27, odst.
4).
(2) Osoby, které volily na podkladě voličských průkazů, se
zapíší do zvláštního hlasovacího seznamu.
(3) Voličové z přikázané obce (§ 3,
odst. 3) smějí odevzdati
své hlasy pouze ve volební místnosti pro ně určené (§
4, odst. 5).
(4) Jinak zůstávají ustanovení § 29
nedotčena.
(5) Voličské průkazy zůstanou až do vyhlášení výsledku volby
(§ 43) v úschově místního národního výboru
(§ 38, odst. 4), který
je pak neprodleně vrátí tomu místnímu národnímu výboru, jenž je
vydal.
§ 31.
Námitky proti voličům.
(1) Obvodní volební výbor rozhoduje o tom, má-li býti volič
připuštěn, aby odevzdal hlasovací lístek, jen tehdy, je-li
pochybnost o jeho totožnosti nebo namítá-li se, že podle §
12
nesmí při volbě hlasovati.
(2) Tyto námitky mohou podati členové dotčeného obvodního
volebního výboru nebo důvěrníci volebních skupin (§
9), a to jen
potud, dokud hlasovací lístek občana, jehož právo se popírá, nebyl
ještě vložen do osudí. Rozhodnutí volebního výboru musí se státi
v každém jednotlivém případě dříve, než se připustí další volič,
aby odevzdal hlasovací lístek. Žádá-li volič, aby mohl předložiti
doklady o svém oprávnění k volbě, může tak učiniti nejpozději před
zakončením hlasování.
§ 32.
Obsah hlasovacích lístků a prázdné lístky.
(1) Volič smí odevzdati kandidátní listinu kterékoli volební
skupiny. Škrty, výhrady a jiné změny nemají účinku.
(2) Volič může odevzdati prázdný lístek (§
24, odst. 3).
§ 33.
Hlasování v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech.
(1) Osoby ošetřované v nemocnicích a jiných léčebných ústavech
nebo umístěné v sociálních ústavech mohou vykonati za předpokladů
uvedených v § 4, odst. 3 volební právo
ve volební místnosti
zřízené v ústavu, není-li námitek vedoucího lékaře se zřetelem na
nemoc nebo tělesnou vadu voliče nebo se zřetelem na nebezpečí
rozšíření nakažlivé choroby.
(2) Pro hlasování ve volební místnosti zřízené v nemocnici
a v jiném léčebném nebo sociálním ústavu platí ustanovení § 29
a § 30, odst. 1 a 2
s touto odchylkou: Nemůže-li v ústavě
ošetřovaný volič býti dopraven do ústavní volební místnosti,
dostaví se členové obvodního výboru k němu - nemá-li proti tomu
námitek s hlediska lékařského vedoucí lékař -, aby tam za šetření
zásady tajnosti volby mohl vykonati volební právo.
§ 34.
Přerušení volby.
Nastanou-li okolnosti, jež znemožňují zahájiti volební
jednání, pokračovati v něm nebo je ukončiti, může obvodní volební
výbor prodloužiti dobu volební nebo provedení voleb odročiti na
pozdější hodinu. Opatřením takovým nesmí býti zkrácena celková
doba trvání volby podle § 25, odst. 1.
Opatření takové buď ihned
veřejně vyhlášeno způsobem v místě obvyklým. Jde-li o přerušení
volby již zahájené, buďtež volební spisy i volební osudí
s odevzdanými již hlasovacími lístky volebním výborem zapečetěny
a neporušenost pečetí protokolárně zjištěna při nově zahájené
volbě.
HLAVA ČTVRTÁ.
Zjištění a prohlášení výsledků volby.
§ 36.
Sčítání hlasů.
(1) Když bylo hlasování skončeno, zůstanou ve volební
místnosti jen členové obvodního volebního výboru, důvěrníci
volebních skupin, zástupce dohlédacího orgánu a pomocné síly.
Volební výbor vyjme obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte
úřední obálky (§ 29, odst. 3) vyňaté z osudí
a srovná počet obálek
se záznamy ve voličských seznamech a v hlasovacím seznamu osob,
které volily na podkladě voličských průkazů. K neúředním obálkám
se nepřihlíží. Potom vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací
lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím
písemným záznamem. Při tom má každý člen volebního výboru právo
nahlížeti do hlasovacích lístků.
(2) Ve prospěch kandidátní listiny volební skupiny se počítají
i takové hlasovací lístky, na nichž jména kandidátů jsou škrtána
nebo měněna.
(3) Je-li v obálce několik hlasovacích lístků téže volební
skupiny nebo několik prázdných lístků, počítají se za hlas jeden.
Je-li v obálce jedna nebo několik kandidátních listin téže volební
skupiny a jeden nebo několik prázdných lístků, počítá se hlas ve
prospěch volební skupiny, jejíž kandidátní listina byla odevzdána.
(4) Neplatné jsou hlasovací lístky:
1. nejsou-li na tiskopise, vydaném krajským volebním výborem;
2. je-li v obálce několik různých hlasovacích lístků různých
volebních skupin, jsou všechny hlasy v této obálce neplatné;
3. znějí-li na neplatnou kandidátní listinu.
(5) Neobsahuje-li úřední volební obálka, vyňatá z osudí, žádný
hlasovací lístek, pokládá se za neplatný hlas.
(6) Nevolilo-li ve volebním obvodu, zřízeném pro voliče
v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech (§
4,
odst. 3), více než 200 voličů, zjistí se volební výsledek společně
s volebním výsledkem z obvodu nejbližšího obvodního volebního
výboru - určeného místním národním výborem - ve schůzi tohoto
volebního výboru. Po skončení hlasování ve volební místnosti
ústavu buďtež volební spisy a osudí ihned zapečetěny a dopraveny
za dozoru volebního výboru a důvěrníků volebních skupin do volební
místnosti příslušného nejbližšího obvodního volebního výboru.
Každý z obou volebních výborů zjistí postupně počet úředních
obálek ze svého osudí a srovná jej se záznamy ve voličských
seznamech. Poté vloží všechny obálky z obou volebních obvodů do
osudí, kde se promísí. Po promísení se vyjmou z osudí, načež
obvodní volební výbor za přítomnosti členů obvodního volebního
výboru, zřízeného pro ústav, a důvěrníků volebních skupin sčítá
hlasy obsažené ve všech obálkách podle ustanovení předchozích
odstavců.
§ 37.
Zápis o volbě.
(1) O výsledku volby se sepíše zápis ve dvojím stejnopisu.
V něm se zaznamenávají jména členů volebního výboru, zástupce
dohlédacího orgánu, počátek, konec a případné přerušení volby,
veškerá usnesení volebního výboru se stručným odůvodněním, jiné
důležitější okolnosti týkající se průběhu voleb, a výsledek volby
s udáním součtu hlasů, odevzdaných pro jednotlivé volební skupiny,
jakož i počet odevzdaných prázdných lístků. V součtu buďtež
uvedeny hlasy, uznané za platné volebním výborem; součet hlasů
neplatných budiž uveden zvláště.
(2) V zápisu se výslovně uvede, kolik voličů bylo k volbě
oprávněno, kolik se volby zúčastnilo, kolik bylo mužů a žen,
a kolik z nich volilo na podkladě voličských průkazů.
(3) Mimo zápis o volbě podepíší všichni přítomní členové
příslušného obvodního volebního výboru též voličské seznamy
a hlasovací seznam. Jde-li o zjištění výsledku volby podle §
36,
odst. 6, připojí se zápis o volbě ve volební místnosti ústavu
k zápisu o výsledku volby, který podepíší také přítomní členové
obvodního volebního výboru, zřízeného pro ústav. Pokud by voličské
seznamy a hlasovací seznam nebyly podepsány některým přítomným
členem, budiž tato okolnost v zápisu vysvětlena.
§ 38.
Oznámení výsledku volby v obci a ve správním okresu.
(1) Ve volebním místě, v němž jest jen jedna volební místnost,
odešle obvodní volební výbor bez průtahu jeden stejnopis zápisu
přímo předsedovi krajského volebního výboru. Druhý stejnopis
zápisu zašle okresnímu národnímu výboru (§ 46,
odst. 7), jemuž
mimo to oznámí výsledek hlasování a úhrnný počet odevzdaných
prázdných lístků telegraficky nebo telefonicky.
(2) Ve volebním místě, v němž jest několik volebních
místností, odevzdají obvodní volební výbory zápisy o volbě
místnímu volebnímu výboru, pokud se týče tomu obvodnímu volebnímu
výboru, jenž vykonává úkoly místního volebního výboru (§
6,
odst. 2). Tento volební výbor sestaví na podkladě volebních
výsledků, zjištěných obvodními volebními výbory, volební výsledek
z celého volebního místa a oznámí jej podle obdoby ustanovení
předchozího odstavce.
(3) Výsledek volby v obvodu okresního národního výboru oznámí
předseda okresního národního výboru (§ 46,
odst. 7) ihned buď
telegraficky nebo telefonicky a písemně ministerstvu vnitra
a krajskému volebnímu výboru.
(4) Hlasovací lístky, legitimační lístky a obálky a hlasovací
seznam, jakož i voličské průkazy (§ 30, odst.
5) dá obvodní
volební výbor do zvláštních obalů, zapečetí, opatří nápisy
a odevzdá místnímu národnímu výboru k dalšímu opatření. Taktéž mu
odevzdá voličské seznamy.
§ 39.
Zjištění výsledku volby ve volebním kraji.
(1) Krajský volební výbor se sejde ve svém sídle bez pozvání
2. den (v úterý) po volbě o 10. hodině.
(2) Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle
úředních zpráv okresních národních výborů (§ 38)
zjistí krajský
volební výbor úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro
jednotlivé volební skupiny a součet prázdných lístků.
(3) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden
stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru,
doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo
ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí
telegraficky.
§ 40.
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích.
(1) Ústřední volební výbor se sejde na pozvání u svého
předsedy nejpozději 15. den po volbě. Nejprve podá předseda zprávu
o tom, zda volební výsledek byl volebními výbory správně zjištěn,
zda bylo při tom správně postupováno a zda není třeba výsledek
opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. Ústřední volební
výbor přezkoumá pak zápisy a zprávy došlé od krajských volebních
výborů (§ 39, odst. 3), a zjistí-li omyl
ve výpočtech nebo jinou
nesrovnalost, opraví výsledek tak, aby se shodoval s pravým stavem
věci. Podle těchto zápisů a zpráv zjistí úhrnný počet všech
platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny v každém
volebním kraji a v každé volební oblasti.
(2) Poté určí ústřední volební výbor počet poslanců volených
v každém z volebních krajů takto: Nejprve rozdělí úhrnný počet
platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny
kandidující v dotčené volební oblasti, počtem mandátů na ni
připadajícím podle § 2. Celým číslem, dělením
vyšlým beze zlomků,
dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém
z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtené je počet mandátů
připadajících příslušnému volebnímu kraji.
(3) Jestliže nebyly podle předchozího odstavce rozvrženy
všechny mandáty, připadající na příslušnou volební oblast, přidělí
ústřední volební výbor zbývající mandáty postupně těm volebním
krajům v téže oblasti, které mají největší zbytek dělení. Jsou-li
zbytky dělení u několika volebních krajů stejné, přidělí mandát
volebnímu kraji, v němž byl odevzdán větší počet platných hlasů;
je-li počet odevzdaných platných hlasů stejný, rozhodne los.
§ 41.
První skrutinium.
(1) Po určení počtu poslanců podle §
40 rozdělí ústřední
volební výbor počet mandátů na jednotlivé volební skupiny v každém
z volebních krajů.
(2) K tomu cíli úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro
všechny volební skupiny ve volebním kraji, rozdělí počtem mandátů,
které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§
40); celé
číslo, dělením vyšlé beze zlomků, jest číslem volebním.
(3) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro
každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže
každé volební skupině tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo
obsaženo v součtu hlasů pro volební skupinu odevzdaných.
(4) Z jednotlivých volebních skupin obdrží mandáty, volební
skupině přikázané, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na
kandidátní listině. Nekandidovala-li některá volební skupina ve
volebním kraji tolik osob, kolik mandátů jí podle výsledku prvého
skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob
kandidovala.
(5) Kandidáti, kteří při prvém skrutiniu vyšli naprázdno
a nebyli zvoleni za poslance ani v druhém skrutiniu (§
42), jsou
náhradníky.
(6) Byla-li podána ve volebním kraji jen jedna kandidátní
listina, přikáže ústřední volební výbor volební skupině přímo 4/5
mandátů z počtu mandátů, připadajících na volební kraj (§
40);
zlomek se zaokrouhlí na nejblíže vyšší celé číslo. Vždy však musí
býti dotčené volební skupině vyhrazeny nejméně 2 a nejvíce 4
mandáty z takového volebního kraje pro druhé skrutinium.
§ 42.
Druhé skrutinium.
(1) Ústřední volební výbor rozdělí v druhém skrutiniu všechny
mandáty, jež postupem uvedeným v § 41
zůstaly neobsazeny, pro
každou volební oblast odděleně podle velikosti zbytků hlasů.
K tomu účelu se sejde na pozvání u svého předsedy nejpozději 15.
den po volbě. Při druhém skrutiniu se přihlíží toliko ke zbytkům
hlasů volební skupiny, která dosáhla aspoň v jednom volebním kraji
dotčené volební oblasti nejméně jednoho mandátu a v celé této
volební oblasti aspoň 100.000 platných hlasů.
(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají
členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní
listiny svých volebních skupin pro každou volební oblast zvláště.
Tyto kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména
kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito volebními skupinami byli
kandidováni v některém volebním kraji v téže volební oblasti
a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež
seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání nesmějí býti
tyto kandidátní listiny měněny, a to ani pokud jde o pořadí
kandidátů.
(3) Ústřední volební výbor především přikáže ve druhém
skrutiniu příslušné volební skupině za předpokladů uvedených
v § 41, odst. 6 tolik mandátů, kolik jich
zůstalo neobsazeno pro
tuto volební skupinu v prvém skrutiniu ve volebních krajích,
v nichž byla podána jen jedna kandidátní listina. Pokud jde
o ostatní volební kraje, postupuje se takto: Ústřední volební
výbor sečte všechny zbytky hlasů z každé volební oblasti zvláště.
Součet zbytků hlasů z každé volební oblasti dělí počtem mandátů,
které se ještě mají obsaditi v druhém skrutiniu v dotčené oblasti,
zvětšeným o jednu. Celé číslo, beze zlomku dělením vyšlé, je
číslem volebním. Nato přikáže každé volební skupině ve volební
oblasti tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu
zbytků hlasů pro volební skupinu vykázaných ze všech volebních
krajů v dotčené oblasti.
(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo
obsaditi, odečte se přebývající mandát té volební skupině, která
vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném
zbytku, menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž
podala platnou kandidátní listinu; je-li počet hlasů stejný,
rozhodne los.
(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty, způsobem stanoveným
v odstavci 3, nebo proto, že volební skupina ohlásila méně
kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední
volební výbor tyto mandáty postupně těm volebním skupinám v téže
volební oblasti, jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti
zbytků se přikáže mandát volební skupině, jež má větší součet
zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné,
přikáže se mandát volební skupině, jež obdržela v téže volební
oblasti více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.
(6) Z jednotlivých volebních skupin jsou zvoleni ve druhém
skrutiniu za poslance podle počtu mandátů, na volební skupinu
připadlých, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní
listině, zmíněné v odstavci 2.
(7) Kandidáti, uvedení na kandidátní listině pro druhé
skrutinium, kteří při něm nebyli zvoleni poslanci, jsou
náhradníky.
§ 43.
Zápis a vyhláška o výsledku volby.
(1) V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď
uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli
prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky. V zápise
budiž uveden zejména výpočet volebního čísla, postup při
přikazování mandátů, zbytky vyšlé dělením součtu hlasů číslem
volebním a počet mandátů volebním skupinám přikázaných.
(2) Celkový výsledek volby vyhlásí ministr vnitra neprodleně
v Úředním listě republiky Československé.
(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení,
které zvoleného opravňuje vstoupiti do Národního shromáždění
a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho
volba prohlášena za neplatnou (§ 53).
§ 44.
Nastupovanie náhradníkov.
(1) Ak sa uprázdni mandát, povolá Ministerstvo vnútra na
návrh
volebnej skupiny náhradníka z osôb uvedených na jej kandidátnych
listinách v tej istej volebnej oblasti.
(2) Ak niet náhradníka tej istej volebnej skupiny, zostáva
mandát uprázdnený do konca volebného obdobia.
(3) Ministerstvo vnútra vyhlási povolanie náhradníka v úradnom
liste a vydá povolanému osvedčenie oprávňujúce na vstup do
Národného shromaždenia.
HLAVA PÁTÁ.
Ustanovení trestní.
§ 45.
Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se:
I. Pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:
1. kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací
lístky nebo prázdný lístek nebo škrtá mu v těchto listinách;
2. kdo mění protiprávně voličské seznamy;
3. kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky
nebo neodvede obvodnímu volebnímu výboru nedoručené
legitimační lístky;
4. kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů
obsahujících alkohol;
5. předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu
určená, odepře-li přijmouti kandidátní listinu nebo vyhověti
i jinak povinnostem uvedeným v § 19, odst. 1;
6. předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný
funkcionář nebo veřejný zaměstnanec, který úmyslně nebo
z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné
kandidátní listiny.
Pokus je trestný.
II. Pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na
penězích do 50.000 Kčs:
1. kdo se snaží v rozporu s ustanovením §
13, odst. 2 vykonati
volební právo ve více než jedné obci;
2. kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek, prázdný
lístek nebo legitimační lístek;
3. kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu
volebního práva nebo k výkonu jejich funkcí jako členů
volebních orgánů nebo jejich náhradníků;
4. kdo protiprávně zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do
voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;
5. kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem
stanoveno;
6. kdo jsa k tomu povinen, nevyloží včas voličské seznamy;
7. kdo odepře ověřiti podpis voličův na kandidátní listině
(§ 19, odst. 2).
III. Pro přestupek okresním národním výborem (§
46, odst. 7)
vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do 10.000 Kčs:
1. kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost, nebo
v takové budově zřídí volební kancelář;
2. kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;
3. kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;
4. kdo nesplní povinnosti stanovené v §
51;
5. kdo odevzdá hlasovací lístek, ač bylo pravoplatně rozhodnuto,
že není státním občanem Československé republiky, nebo ač je
si vědom, že v den vyložení voličských seznamů (§
12)
nepřekročil 18. rok věku, nebo ač je si vědom, že je vyloučen
z práva voliti podle § 11, odst. 1,
nebo ač byl úředně
vyrozuměn o tom, že byla učiněna nebo že podle rozhodnutí
příslušného orgánu má býti učiněna u jeho zápisu ve voličských
seznamech poznámka překážky výkonu práva volebního (§
55);
6. člen volebního orgánu, který poruší některou z povinností
uložených tímto zákonem.
Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti
vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění
v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.
HLAVA ŠESTÁ.
Ustanovení společná.
§ 46.
Dohlédací orgány.
(1) Dohlédacím orgánem v tomto zákoně se rozumí v obcích,
v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost
okresního národního výboru, zemský národní výbor, na Slovensku
pověřenectvo vnitra, a v ostatních obcích okresní národní výbory.
(2) Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech
úředních úkonů uložených tímto zákonem podřízeným národním
výborům, jakož i obvodním (místním) a krajským volebním výborům.
Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc
volebních výborů, úkon zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními
orgány, a to, jde-li o místní (ústřední) národní výbor, na náklad
obce, která má právo postihu na svých příslušných orgánech.
(3) Jestliže příslušný akční výbor Národní fronty včas
nenavrhne zástupce volebních skupin za členy nebo náhradníky do
volebních výborů, nebo jestliže nenavrhne osoby způsobilé (§
5,
odst. 2), může příslušný orgán (§ 7, odst.
2 a § 8, odst. 2) i
bez
dalších návrhů jmenovati členy a náhradníky.
(4) Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení
schopném, nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, nebo
nesplní-li své úkoly ve lhůtě stanovené tímto zákonem, provede
úřední jednání předsedající volebního výboru. Nedošlo-li
k ustavení obvodního (místního) volebního výboru, provede úřední
jednání předseda místního národního výboru, a nedošlo-li
k ustavení krajského volebního výboru, předseda okresního
národního výboru (odstavec 7), v jehož obvodu má dotčený volební
výbor sídlo, po případě zástupce určený předsedou příslušného
národního výboru - neučiní-li ministr vnitra jiného opatření.
V těchto případech buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle
možnosti za každou volební skupinu, která jest nebo má býti
v dotčeném volebním výboru zastoupena.
(5) Vrchní dohled nad všemi dohlédacími orgány a volebními
výbory náleží ministru vnitra, jemuž přísluší také dohlédací
právo, upravené v předchozích odstavcích.
(6) Dohlédací orgán může vyslati k obvodním (místním)
a krajským volebním výborům svého zástupce, aby dohlédl na správné
provádění volby a zjišťování volebního výsledku. Totéž oprávnění
přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.
(7) Okresním národním výborem (předsedou okresního národního
výboru) v odstavci 4, v §
5, odst. 3,
§ 6, odst. 3, §
7, odst. 2
a 4, § 9,
odst. 1,
§ 26, odst. 1, §
38, odst. 1 a
3 a v §
45, III
se rozumí v obci, v níž místní (ústřední) národní výbor vykonává
působnost okresního národního výboru, ústřední (místní) národní
výbor (jeho předseda).
§ 47.
Opatření pomocných prostředků.
(1) Pomocné prostředky věcné i osobní (pracovní síly) potřebné
k řádnému provedení volby a zjištění jejího výsledku v obci,
zejména pomocné prostředky potřebné pro obvodní (místní) volební
výbor, opatří - bez újmy ustanovení odstavce
2 a § 48 - místní
(ústřední) národní výbor nákladem obce. Zejména mu náleží opatřiti
vhodné volební místnosti a vybaviti je potřebnými předměty podle
podrobnějších předpisů vydaných na podkladě tohoto zákona. Opatří
takto i legitimační lístky, úřední obálky a uhradí poštovné,
telegrafní a telefonní poplatky a pod., souvisící s prováděním
úkolů obvodního (místního) volebního výboru.
(2) Vhodnou volební místnost v nemocnicích a jiných léčebných
nebo sociálních ústavech je povinna poskytnouti správa dotčeného
ústavu na svůj vlastní náklad. Volební místnost v ústavu vybaví
potřebnými předměty místní (ústřední) národní výbor na náklad
obce.
(3) Neučiní-li potřebná opatření podle ustanovení předchozích
odstavců místní (ústřední) národní výbor (správa ústavu), může
- je-li nebezpečí z prodlení - předseda obvodního (místního)
volebního výboru učiniti vhodná opatření na náklad obce, pokud se
týče na náklad správy ústavu. Oprávnění dohlédacích orgánů podle
§ 46, odst. 2 a 5
zůstává nedotčeno.
(4) Věcné i osobní pomocné prostředky potřebné pro krajský
volební výbor se sídlem v obcích, v nichž místní (ústřední)
národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru,
opatří, pokud nejde o krajský volební výbor pro volební kraj
čtvrtý, ústřední (místní) národní výbor nákladem obce. Ustanovení
odstavce 3 platí přiměřeně.
§ 48.
Volební náklady hrazené státem.
(1) Věcné i osobní pomocné prostředky, potřebné pro krajské
volební výbory, na které se nevztahuje §
47, odst. 4, opatří
okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo tohoto volebního
výboru, na náklad státu.
(2) Věcné i osobní pomocné prostředky, potřebné pro ústřední
volební výbor, opatří ministerstvo vnitra na náklad státu.
(3) Z prostředků státních se uhradí též náklady spojené
s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků.
(4) Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů
volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných
tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.
§ 49.
Osvobození od poplatků a dávek.
Veškerá podání, zápisy (protokoly) a úřední úkony ve věci
voleb, jakož i ověření podpisů voličů na kandidátních listinách
(§ 19, odst. 2) a kandidátů (§
23) jsou osvobozeny od poplatků
a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 50.
Spolupůsobení úřadů a orgánů veřejné správy.
Všechny úřady a orgány veřejné správy, jakož i soudy jsou
povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.
§ 51.
Povinnosti knihtiskařů.
Osoby, provozující živnost knihtiskařskou nebo v ní činné jsou
povinny vyhověti příkazům krajského volebního výboru a všech
ostatních orgánů v mezích jejich působnosti, aby hlasovací lístky,
legitimační lístky, voličské průkazy a všechny ostatní úřední
tisky byly včas a správně rozmnoženy.
HLAVA SEDMÁ.
Ustanovení přechodná.
§ 52.
Opatření k dodatečnému provedení volby.
Nedošlo-li z jakýchkoliv důvodů v některém volebním kraji
k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti,
nebo nelze-li volbu zcela nebo zčásti provésti podle ustanovení
tohoto zákona pro nastalé překážky, může vláda nejpozději do 7 dnů
učiniti potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu
provedeny, při čemž může nařízením v nezbytných případech zkrátiti
lhůty předepsané ve volebním řízení.
§ 53.
Zatímní pravomoc Národního shromáždění.
(1) O stížnosti proti volbě rozhoduje zatím předsednictvo
Národního shromáždění.
(2) Volbu poslanců ověřuje a o neslučitelnosti rozhoduje zatím
Národní shromáždění, zvolíc k tomu účelu výbor ověřovací
a inkompatibilitní. Volba poslanců buď ověřena nejpozději do 6
měsíců po ustavení Národního shromáždění nebo ode dne, kdy
nastupující náhradník složil poslanecký slib.
(3) O ztrátě mandátu po volbě rozhoduje zatím Národní
shromáždění.
(4) Při jednání jest užíti obdobně předpisů platných pro
jednání před volebním soudem.
§ 54.
Pojem volební skupiny.
Volebními skupinami podle tohoto zákona se rozumějí politické
strany vyvíjející činnost v den vypsání volby ve volební oblasti
(t.j. mají-li tam svou organisaci), dále sdružení politických
stran nebo skupiny voličů.
§ 55.
Překážka výkonu práva volebního.
(1) Překážka výkonu práva volebního budiž poznamenána ve
stálých seznamech voličských u zápisu
a) osob, u nichž při odsouzení pro trestný čin podle některého
z předpisů, uvedených v § 22, odst.
1 zák. č. 28/1946 Sb.,
nebo podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50
Sb., na
ochranu republiky, ve znění předpisů jej měnících
a doplňujících, vydaných před 30. zářím 1938, nebo podle
zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb.,
o obraně státu,
nebo podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15
Sb., o stíhání
černého obchodu a podobných pletich, nebo podle zákona ze dne 13. února 1947, č.
27 Sb., o trestní
ochraně dvouletého plánu,
byla vyslovena ztráta práva volebního (ztráta čestných práv
občanských, ztráta občanské cti), rozsudek však nenabyl ještě
právní moci;
b) osob, odsouzených pro trestný čin podle některého z předpisů,
uvedených v § 22, odst. 2 zák.
č. 28/1946 Sb., trestním
nálezem nebo rozsudkem, který nenabyl ještě právní moci;
c) osob pravoplatně odsouzených v době po 5. květnu 1945 pro
soudní trestný čin nebo správní přestupek podle některého
z předpisů uvedených pod písm. a) nebo písm. b), i když nebyla
vyslovena ztráta práva volebního nebo i když ztráta práva
volebního již pominula;
d) osob, odsouzených podle dekretu presidenta republiky ze dne
4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro
přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, ve znění zákona ze
dne 16. května 1946, č. 130 Sb., a zákona ze dne
19. prosince 1946, č. 247 Sb., i když nález nenabyl ještě
právní moci; na Slovensku pak osob, o nichž jako o státních
nebo jiných veřejných zaměstnancích po provedeném prověřovacím
řízení nebylo rozhodnuto, že se ponechávají v dosavadním
služebním postavení při zachování všech služebních a platových
nároků, jakož i osob, jimž jako poživatelům odpočivných
a zaopatřovacích platů po témž řízení nebyly ponechány
odpočivné a zaopatřovací platy v dosavadní výši, i když
rozhodnutí o prověření nenabylo ještě právní moci;
e) osob, které akční výbory Národní fronty vyřadily z veřejného
a politického života, protože jsou odsouzeny nebo proti nim
jest vedeno trestní řízení podle zákona na ochranu republiky,
nebo se provinily proti lidovědemokratickému řádu, nebo činně
a vědomě usilovaly o hospodářský rozvrat, nebo zneužívaly své
veřejné nebo politické funkce ke svému obohacení, zejména
přijímáním úplatků.
(2) Poznámka překážky výkonu práva volebního může býti
učiněna, vyžaduje-li toho veřejný zájem, u zápisů osob, proti nimž
bylo zahájeno trestní řízení pro trestný čin (činnost) podle
některého z předpisů uvedených v odstavci 1 nebo byla zahájena
revise trestního řízení proti nim podle zákona ze dne
25. března 1948, č. 34 Sb., o revisi trestního řízení v některých
případech provinění proti národní cti.
(3) O poznamenání překážky výkonu práva volebního podle
odstavce 2 rozhodne místní národní
výbor svou místní volební
komisí (§ 56). Komise rozhoduje prostou většinou
hlasů s konečnou
platností.
(4) Poznámku překážky výkonu volebního práva podle odstavců
1 a 2 vyznačuje ve stálých seznamech voličských místní národní
výbor svou místní volební komisí (§ 56).
Pro tuto poznámku
překážky práva volebního platí přiměřeně ustanovení §
16 zák.
č. 28/1946 Sb.
(5) Poznámka překážky výkonu práva volebního může býti
vyslovena a ve voličských seznamech vyznačena nejpozději den před
volbou. Bude vymazána z moci úřední nebo na žádost strany,
odpadnou-li předpoklady pro její vyznačení, nejpozději však dnem
31. prosince 1948.
(6) Dokud je vyznačena poznámka překážky výkonu práva
volebního, nesmí býti vydán dotčené osobě voličský průkaz.
Voličské průkazy, které byly vydány osobě, u jejíhož zápisu ve
stálých seznamech voličských byla, třebas i po vydání voličského
průkazu, vyznačena nebo vyslovena překážka práva volebního, jsou
neplatné. O neplatnosti voličského průkazu budiž neprodleně
uvědoměn místní národní výbor v obci uvedené na voličském průkazu,
v níž osoba hodlá voliti; v případech, v nichž není tato obec
uvedena ve voličském průkazu, jest neplatné voličské průkazy
neprodleně uveřejniti v Úředním listě republiky Československé, na
Slovensku též v Úředním věstníku.
HLAVA OSMÁ.
Místní volební komise.
§ 56.
(1) Místní volební komise (§ 55,
odst. 3 a 4) má 5 členů
a tolikéž náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje
místní národní výbor k návrhu příslušného místního, a není-li ho,
okresního akčního výboru Národní fronty. Předsedou místní volební
komise nesmí býti předseda místního národního výboru.
(2) Na tuto komisi přechází veškerá působnost místní volební
komise, uvedené v § 7, odst. 2 zák. č.
28/1946 Sb.
HLAVA DEVÁTÁ.
Ustanovení závěrečná.
§ 57.
Úprava podrobností řízení.
(1) Podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním
nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice
o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě republiky
Československé.
(2) Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě
provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti
a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za
jeho účinnosti.
§ 58.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej
ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zákon č. 204/1948
Sb. nadobudol účinnosť 6. augustom 1948;
vykoná ho minister vnútra po dohode so zúčastnenými členmi vlády.
Nariadenie č. 116/1949
Sb. nadobudlo účinnosť 9. júnom 1949;
vykonajú ho všetci členovia vlády.
Zákon č. 18/1951
Sb. nadobudol účinnosť 17. marcom 1951;
vykoná ho minister vnútra po dohode so zúčastnenými členmi vlády.
Dr. Beneš v.r.
Gottwald v.r.
Nosek v.r.
PRÍL.
Volební kraje pro volby do Národního shromáždění.
Volební kraj prvý
se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří
hlavní město Praha.
Volební kraj druhý
se sídlem krajského volebního výboru v Kladně; volební kraj tvoří
správní okresy:
Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Rakovník, Roudnice nad
Labem, Slaný a Žatec.
Volební kraj třetí
se sídlem krajského volebního výboru v Mladé Boleslavi; volební
kraj tvoří správní okresy:
Mladá Boleslav, Dubá, Mnichovo Hradiště, Jičín, Mělník,
Nymburk a Poděbrady.
Volební kraj čtvrtý
se sídlem krajského volebního výboru v sídle okresního národního
výboru Praha-venkov-jih; volební kraj tvoří správní okresy:
Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Hořovice, Jílové,
Praha-venkov-jih, Praha venkov-sever, Příbram a Říčany.
Volební kraj pátý
se sídlem krajského volebního výboru v Plzni; volební kraj tvoří
statutární město Plzeň a správní okresy:
Blatná, Domažlice, Klatovy, Kralovice, Planá, Plzeň-venkov,
Přeštice, Rokycany, Stříbro, Sušice, Tachov a Horšovský Týn.
Volební kraj šestý
se sídlem krajského volebního výboru v Karlových Varech; volební
kraj tvoří správní okresy:
Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Kraslice, Mariánské Lázně, Loket,
Nejdek, Podbořany, Sokolov, Teplá, Karlovy Vary, Vejprty
a Žlutice.
Volební kraj sedmý
se sídlem krajského volebního výboru v Ústí nad Labem; volební
kraj tvoří správní okresy:
Bílina, Děčín, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice
a Ústí nad Labem.
Volební kraj osmý
se sídlem krajského volebního výboru v Liberci; volební kraj
tvoří statutární město Liberec a správní okresy:
Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí,
Jilemnice, Liberec-venkov, Česká Lípa, Rumburk, Semily, Šluknov,
Turnov a Varnsdorf.
Volební kraj devátý
se sídlem krajského volebního výboru v Hradci Králové; volební
kraj tvoří správní okresy:
Broumov, Nový Bydžov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem,
Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Nové Město nad Metují, Náchod,
Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.
Volební kraj desátý
se sídlem krajského volebního výboru v Pardubicích; volební
kraj tvoří správní okresy:
Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička,
Ústí nad Orlicí a Žamberk.
Volební kraj jedenáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Havlíčkově Brodě;
volební kraj tvoří správní okresy:
Havlíčkův Brod, Čáslav, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Kolín
a Ledeč nad Sázavou.
Volební kraj dvanáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Táboře; volební kraj
tvoří správní okresy:
Benešov, Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov, Sedlčany,
Tábor a Vlašim.
Volební kraj třináctý
se sídlem krajského volebního výboru v Českých Budějovicích;
volební kraj tvoří správní okresy:
České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Český Krumlov,
Písek, Prachatice, Strakonice, Třeboň a Týn nad Vltavou.
Volební kraj čtrnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Jihlavě; volební kraj tvoří
správní okresy:
Moravské Budějovice, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké
Meziříčí, Třebíč a Znojmo.
Volební kraj patnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Brně; volební kraj tvoří
statutární město Brno a správní okresy:
Boskovice, Brno-venkov, Hustopeče, Nové Město na Moravě,
Mikulov, Tišnov, Moravská Třebová a Vyškov.
Volební kraj šestnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Olomouci; volební kraj
tvoří statutární město Olomouc a správní okresy:
Moravský Beroun, Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel,
Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk
a Zábřeh.
Volební kraj sedmnáctý
se sídlem krajského volebního výboru ve Zlíně; volební kraj
tvoří správní okresy:
Uherský Brod, Hodonín, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín.
Volební kraj osmnáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Ostravě; volební kraj tvoří
statutární město Ostrava a správní okresy:
Fryštát, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Místek, Český Těšín
a Vsetín.
Volební kraj devatenáctý
se sídlem krajského volebního výboru v Opavě; volební kraj tvoří
statutární město Opava a správní okresy:
Bílovec, Bruntál, Hlučín, Jeseník, Krnov a Opava-venkov.
Volební kraj dvacátý
se sídlem krajského volebního výboru v Bratislavě; volební kraj
tvoří město Bratislava a správní okresy:
Bratislava-okolí, Stará Ďala, Galanta, Komárno, Malacky,
Modra, Dunajská Streda, Šaľa, Šamorín a Nové Zámky.
Volební kraj dvacátý první
se sídlem krajského volebního výboru v Trnavě; volební kraj tvoří
správní okresy:
Hlohovec, Nové Mesto nad Váhom, Myjava, Piešťany, Senica,
Skalica a Trnava.
Volební kraj dvacátý druhý
se sídlem krajského volebního výboru v Trenčíně; volební kraj
tvoří správní okresy:
Bánovce nad Bebravou, Ilava, Prievidza, Púchov, Topoľčany
a Trenčín.
Volební kraj dvacátý třetí
se sídlem krajského volebního výboru v Nitře; volební kraj tvoří
správní okresy:
Nová Baňa, Kremnica, Krupina, Levice, Zlaté Moravce, Nitra,
Parkan, Vráble a Želiezovce.
Volební kraj dvacátý čtvrtý
se sídlem krajského volebního výboru v Žilině; volební kraj tvoří
správní okresy: Považská Bystrica, Bytča, Čadca, Turčiansky Svätý
Martin, Kysucké Nové Mesto a Žilina.
Volební kraj dvacátý pátý
se sídlem krajského volebního výboru v Liptovském Sv. Mikuláši;
volební kraj tvoří obec Vysoké Tatry a správní okresy:
Kežmarok, Dolný Kubín, Levoča, Liptovský Svätý Mikuláš,
Námestovo, Poprad, Rožnava, Ružomberok, Trstená, Spišská Nová Ves
a Spišská Stará Ves.
Volební kraj dvacátý šestý
se sídlem krajského volebního výboru v Banské Bystrici; volební
kraj tvoří správní okresy:
Brezno nad Hronom, Banská Bystrica, Feledince, Modrý Kameň,
Lučenec, Revúca, Rimavská Sobota, Banská Štiavnica, Tornaľa
a Zvolen.
Volební kraj dvacátý sedmý
se sídlem krajského volebního výboru v Prešově; volební kraj tvoří
správní okresy:
Bardejov, Giraltovce, Stará Ľubovňa, Prešov, Sabinov,
Stropkov, Svidník a Vranov.
Volební kraj dvacátý osmý
se sídlem krajského volebního výboru v Košicích; volební kraj
tvoří město Košice a správní okresy:
Gelnica, Humenné, Kráľovský Chlumec, Veľké Kapušany,
Košice-okolí, Medzilaborce, Michalovce, Moldava nad Bodvou, Snina,
Sobrance a Trebišov.