Jsou fundace z Venuše a korporace z Marsu? Několik úvah nad pronikáním korporačních prvků do nadačního práva

The "intrusion" of corporate law into foundation law is subject to critical review in contemporary foreign scholar literature. Reflections of this issue can also be found even in the decision-making practice of the highest courts of neighbouring countries. They repeatedly expressed and emphasized the special role of the founders will (expressed in foundation deed), transferability of rights of founder etc. In this paper, this issue is addressed in the broader jurisprudential and internationally comparative context with a special regard to the new Czech Civil Code. The author firstly focuses on the differences between corporations and foundations. In contrast to corporations foundations do not have the supreme organ (like a general assembly) and therefore, most of the structural checks and balances are missing. However, founders are free to establish such bodies as well as other controlling mechanisms within the foundation deed. Subsequently, different approaches to penetration of corporate law elements into the foundation law in selected European countries are illustrated and compared with the approach chosen by the new Czech Civil Code (incl. the possibility to change the purpose of the foundation) that might appear unclear. Particular considerations about the acceptance and defensibility of the chosen approach are included in the conclusion.

Pronikání korporačních prvků do nadačního práva je věnována v zahraniční odborné literatuře v posledních době značná pozornost.¹⁾ Odlesky této problematiky lze zároveň nalézt i v rozhodovací praxi nejvyšších soudů okolních států.²⁾ Ty se opakovaně vyjadřují zejména k postavení zakladatelů fundací,³⁾ nepřevoditelnosti a neděditelnosti jejich práv, jakož i manévrovacímu prostoru vytvořenému zakladatelem fundace jejím vnitřním orgánům a dalším souvisejícím otázkám.

Ve svém příspěvku bych se ráda této problematice věnovala v širších právně teoretických a mezinárodně komparativních souvislostech. V úvodu se budu zabývat základními odlišnostmi mezi korporacemi a fundacemi; budu hledat mj. odpověď na otázku, zda má toto - od dob ⁴⁾ určující členění - skutečně význam i v dnešní době. Dále budu mapovat různost přístupů k otázce pronikání korporačních prvků do nadačního práva ve vybraných evropských zemích, přičemž se zamyslím i nad akceptovatelností a obhajitelností takového přístupu.

Pozornost zaměřím především na fundace a korporace práva soukromého. Stranou naopak ponechám (z důvodů omezeného rozsahu tohoto příspěvku) jejich veřejnoprávní protějšky, ač si uvědomuji, že i v právu veřejném je členění na právnické osoby s osobním a majetkovým základem běžné.

Při svých úvahách zároveň vycházím, mimo jiné, z následujících poznatků: