Ušlý zisk

Anotace Ztráta nebo snížení výdělečné činnosti v důsledku ublížení na zdraví zakládá poškozeným osobám právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení jejich pracovní neschopnosti. Jednou z forem této náhrady představuje opakující se peněžitý důchod, jímž se tento článek zabývá. Stanovení spravedlivé výše peněžitého důchodu není obecně jednoduchou disciplínou, přičemž celá záležitost se ještě více komplikuje v důsledku dvojkolejné právní úpravy obsažené v zákoně č. 262/2006 Sb, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Cílem článku je shrnutí platné právní úpravy jako celku a upozornění na odchylky či nedostatky u zmíněných právních předpisů, s nimiž se současná právní teorie i praxe potýká. Annotation The loss or reduction of earning capacity due to personal injury entitles the injured person to compensation for loss of earnings after the end of their incapacity for work. One form of such compensation is a recurrent cash pension, which is the subject of this article. Determining the fair amount of the pension is generally not a simple discipline, and the whole matter is further complicated by the two-track legislation contained in Act No 262/2006 Coll., the Labour Code, as amended, and Act No 89/2012 Coll., the Civil Code, as amended. The article aims to summarize the current legislation as a whole and point out the deviations or deficiencies in the mentioned legal regulations that the current legal theory and practice face.

  Ušlý zisk je teda stratou konkrétnej, reálnej a preukázateľnej príležitosti zhodnotenia majetku, avšak len za predpokladu, že pravdepodobnosť dosiahnutia zisku u poškodeného je s ohľadom na existujúce okolnosti toho-ktorého konkrétneho prípadu vysoko pravdepodobná až blížiaca sa k istote. V prípade pravidelne opakujúcich sa plnení na dennej báze škoda vo forme ušlého zisku vzniká žalobcovi postupne, každý deň počas celého obdobia pôvodne dohodnutého trvania zmluvy a nevzniká ako celok v jeden moment. Žalovaný sa dostal do omeškania uplynutím dňa, kedy nastala splatnosť náhrady škody (ušlého zisku). Vo zvyšnej časti potom omeškanie nastávalo postupne vždy deň nasledujúci po splatnosti príslušnej časti náhrady škody (ušlého zisku). V súlade s § 369 ods. 1 OBZ v príslušnom znení vzniklo žalobcovi momentom vzniku omeškania žalovaného právo na úrok z omeškania.  

SKUTKOVÝ STAV Odvolací súd rozsudkom z 26. novembra 2019 rozhodol tak, že v prvom výroku napadnutý rozsudok súdu prvej inštancie zo 6. októbra 2017, vo výroku, ktorým súd uložil...

(1) Za ušlý zisk nemožno považovať hypotetický ušlý zisk, ktorý nemá žiadny konkrétny preukázateľný základ. Ušlý zisk je stratou konkrétnej, reálnej a preukázateľnej príležitosti zhodnotenia majetku, no len za predpokladu, že pravdepodobnosť dosiahnutia zisku u poškodeného je s ohľadom na existujúce okolnosti toho-ktorého konkrétneho prípadu vysoko pravdepodobná až blížiaca sa k istote. (2) Aj v prípade ušlého zisku musí ísť o ujmu už nastalú (vzniklú) a nie o ujmu, ktorá by hypoteticky mohla vzniknúť v budúcnosti.