Otazníky nad koncentrační zásadou v českém správním řízení

Příspěvek řeší problematiku tzv.pravé a nepravé koncentrace ve správním řízení, kterou lze chápat jako výjimku ze zásady jednoty řízení, platící jako hlavní princip ovládající správní řízení. Kromě správního řádu zakotvují tzv. soustřeďovací princip také zvláštní zákony. Zatímco pravá koncentrace není zpochybňována k použití koncentrace nepravé, se jak judikatura, tak doktrína staví restriktivně nebo dokonce odmítavě. Možnost koncentrace je výrazně omezována pro odvolací řízení.

The article deals with the issue of so-called true and false concentration in administrative proceedings, which can be understood as an exception to the principle of unity of proceedings, valid as the main principle governing administrative proceedings. In addition to the administrative code, the so-called centralization principle is also enshrined in special laws. While the true concentration is not challenged to use the false concentration, both the jurisprudence and the doctrine are restrictive or even dismissive. The possibility of concentration is significantly limited for appeal proceedings.

MATES, P.: Otazníky nad koncentrační zásadou v českém správním řízení; Justičná revue, 75, 2023, č. 8-9, s. 1020 – 1026.

Kľúčové slová: správní řízení, jednotnost, pravá a nepravá koncentrace, odvolací řízení.

Key words: administrative procedure, uniformity, true and false concentration, appeal procedure.

Právne predpisy/legislation: zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; zák. č. 250/ 2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů; zák. č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Mezi zásady ovládající řízení podle správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.) se řadí nepochybně jednotnost, která je definována tak, že řízení od jeho zahájení až do ukončení pravomocným rozhodnutím tvoří jeden celek, což je vyjádřeno dikcí § 36 odst. 1 správního řádu, resp. první části jeho věty, podle níž mohou účastníci, jakož i jiné subjekty, které se účastní na řízení, aniž vystupují jako správní orgány rozhodující ve věci (např. dotčené orgány), navrhovat důkazy a předkládat jiné podklady, činit návrhy v podobě námitek, uvádět skutečnosti atd., po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí, aniž je stanovena jejich posloupnost. Jednotnost řízení je řazena mezi garance práva na fair proces, které zakotvuje čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech a svobodách a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, protože dík jí je v plném rozsahu možno naplnit zásady objektivní pravdy, rovnosti dotčených osob, přiměřenosti a další. ¹⁾