V honbě za zefektivněním a zkvalitněním slovenské justice spojené se snahou získat důvěru občanů v justiční systém prošlo slovenské správní soudnictví výraznou reformou.
1)
Jedna z největších změn je vznik odděleného vrcholu správního soudnictví - Nejvyššího správního soudu SR. Nová úprava přitom stojí na základech československé správní justice a je inspirována českým Nejvyšším správním soudem.
2)
Příspěvek je analýzou procesního rámce Nejvyššího správního soudu SR s důrazem na zhodnocení jeho otevřenosti a hrozby přehlcení. Zároveň jej na základě inspirace a blízké historie Slovenska a Česka srovnávám s Nejvyšším správním soudem ČR a zamýšlím se nad otázkou, jaká budoucnost čeká slovenský vrchol správních soudů. V případě hodnocení kasační agendy je zajímavé, že na základě v mnoha ohledech podobných procesních předpisů dostáváme velmi odlišné výsledky.
Oba soudy projednávají jak opravné prostředky, tak v některých případech vedou i řízení jako soudy první instance. Článek se po institucionálním představení postupně věnuje oběma těmto agendám.
Při hodnocení a srovnávání vycházím z teorie o individuální a celospolečenské roli nejvyšších soudů.
3)
Analýza převažující role u konkrétního soudu vychází ze dvou druhů kritérií - šíře práva účastníka podat návrh (filtr
at the door
) a šíře povinnosti soudu o něm meritorně rozhodnout (filtr
after the entrance
).
4)
cíle jednotlivých rolí se totiž promítají do nastavení těchto kritérií v procesním rámci.
Do prvního okruhu kritérií řadíme nepřípustnost návrhu, omezení namítatelných otázek
5)
, ale i různé "měkké filtry", které mohou ovlivnit motivaci účastníka řízení návrh podávat (výše soudního poplatku,
6)
nepřiznání odkladného účinku ze zákona,
7)
povinné zastoupení právním profesionálem
8)
). Jejich nastavení určuje, kolik věcí se k nejvyšší instanci vůbec může dostat. Druhý druh kritérií se pak dotýká otázky existence různých filtrů,
9)
které soudu umožňují jednodušším procesním způsobem se zbavovat "nedůležitých" věcí a věnovat dostupné prostředky "důležitým" věcem. Pro účely tohoto článku postačí uvést, že zakotvení takové filtru má smysl pouze u celospolečensky zaměřených nejvyšších soudů, jelikož ty preferující individuální zájmy potřebují mít pro zajištění individuální spravedlnosti možnost široké nápravy pochybení.
10)
Článek má dvě hlavní části. V první jsou krátce oba zkoumané soudy představeny z pohledu jejich vzniku a institucionálního zázemí. Následně, v části druhé článku, nejdříve analyzuji a porovnávám právo podat návrh a povinnost o něm meritorně rozhodnout v prvostupňové agendě řešené těmito vrcholnými soudy a následně provádím totéž u řízení o opravných prostředcích. Článek se na příslušných místech zmiňuje i o nejnovějším návrhu novely upravující mj. procesní rámec Nejvyššího správního soudu ČR.
11)
1. Nejvyšší správní soudy slovenské a české
Pro lepší zasazení do kontextu v této části stručně popíšu vznik a institucionální zázemí obou soudů.
Nejvyšší správní soud SR vznikl na začátku roku 2021 a v srpnu téhož roku převzal od správního kolegia Nejvyššího soudu SR agendu přezkumu rozhodnutí nižších správních soudů.
12)
Kromě toho dostal do vínku také agendu kárnou
13)
a volební. Jeho činnost zatím v červnu 2023 vykonává 23 soudců a soudkyň, přičemž by jich mělo být až 30.
14)
Každý z nich má nárok na jednoho asistenta či asistentku,
15)
nicméně většina soudců a soudkyň má již dva.
16)
Soud rozhoduje jednak v původní jurisdikci v případech stanovených zákonem a jednak o kasačních stížnostech, prostřednictvím kterých má dbát na jednotný výklad a jednotnou aplikaci právních předpisů. Mimo to má k naplnění tohoto účelu k dispozici navíc pravomoc vydávat stanoviska a rozhodnutí zásadního významu.
17)
V porovnání s tím byl vznik Nejvyššího správního soudu ČR o něco živelnější, ačkoliv se o něm Ústava ČR zmiňuje již od svého přijetí v roce 1993. Jakkoli již v té době existovaly náznaky, že potřebné předpisy budou schváleny v roce 1994,
18)
k jeho vzniku došlo až v roce 2003 po ingerenci Ústavního soudu ČR zrušujícího tehdejší právní úpravu pro přezkum správních rozhodnutí.
19)
Ta byla totiž nahrazena novou procesní úpravou správního soudnictví, která dala vzniknout i Nejvyššímu správnímu soudu ČR. K červnu 2023 působilo na tomto soudě celkem 33 stálých soudců a soudkyň, a předseda Karel Šimka počítá s dalším personálním posílením.
20)
Každý ze soudců a soudkyň má nárok alespoň na jednoho asistenta či asistentku.
21)
Dlouhodobým standardem jsou dva, přičemž nyní se postupně navyšují stavy o třetí.
22)
Zákonem definovaná role soudu se oproti slovenskému liší pouze v použitých obratech, které ovšem znamenají ve výsledku to stejné.
23)
Oba soudy rozhodují o opravných prostředcích, prostřednictvím kterých mají hlídat a sjednocovat rozhodovací činnost nižších správních soudů a v dalších zákonem definovaných věcech. Výjimkou je možnost Nejvyššího správního soudu ČR vydat zásadní usnesení, kterou pro upřednostnění sjednocující činnosti rozšířeného senátu
24)
ale fakticky nevyužívá.
25)
2. Nejvyšší správní soudy slovenské a české jako prvostupňové soudy
Oba nejvyšší správní soudy někdy rozhodují případy jako prvostupňové soudy. V této kompetenci:
