Explicitní legislativní vymezení podezřelého, resp. podezřelé osoby, bylo nedávno včleněno do právního řádu Slovenské republiky. Na rozdíl od slovenské právní úpravy si Česká republika musí vystačit s implicitním vyvozením definice poškozeného. Takový stav však po dlouhou dobu panoval i na Slovensku, proto je třeba se ptát, v čem bude novelizovaná právní úprava v SR přínosnější. Nová právní úprava v podobě institutu podozrivé osoby sleduje zlepšení právního postavení podezřelé osoby, a to podle inspirace postavení obviněného, zejména v otázce a rozsahu jejích práv.
An explicit legislative definition of a suspect, or rather a suspected person, was recently incorporated into the legal system of the Slovak Republic. Unlike Slovak law, the Czech Republic has to make do with an implicit inference of the definition of a victim.However, such a situation has also prevailed in Slovakia for a long time, so it is necessary to ask in what way the amended legal regulation in the Slovak Republic will be more beneficial. The new legal regulation in the form of the institute of a suspect aims to improve the legal status of a suspect, based on the inspiration of the status of the accused, especially in the question and scope of his rights.
BILASOVÁ, B. - KOŘÍNEK, Š.: (Ne)zbytnost institutu podozrivé osoby v trestním právu SR; Justičná revue, 77, 2025, č. 5, s. 493 - 507.
Klíčová slova: podezřelý, trestní řízení, trestní právo, Slovenská republika, procesní práva.
Key words: suspect, criminal proceedings, criminal law, Slovak Republic, procedural rights.
Právní předpisy/legislation: zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 300/2005 Z.z. Trestný zákon, v znení neskorších predpisov; zákon č. 301/2005 Z.z. Trestný poriadok, v znení neskorších predpisov; zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 40/2024 Z.z. ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 300/2005 Z.z. Trestný zákon v znení neskorších predpisov a ktorým sa menia a dopĺňajú niektoré zákony.
Úvod
Nový trestně-procesní institut podezřelé osoby ("podozrivé osoby") byl do Trestného poriadku SR inkorporován novelizačním předpisem v podobě zákona č. 40/2024 Z.z., který nabyl účinnosti dne 15.3.2024.
1)
Okolo zmíněné novely vyvstala řada polemických otázek, a to nejen z důvodu jejího přijetíve zkráceném legislativním procesu. Uvedená novela měla za cíl zajistit podezřelým osobám z trestných činů stejný rozsah práv, který je jinak garantovaný obviněným. Odůvodněnost přijetí novelizační úpravy byla založena na nekomplexnosti tehdejší právní úpravy a nejednotného aplikačního rámce, což přetrvávalo na úkor práv podezřelých osob. Důvodem však mělo být i zajištění odpovídajícího plnění závazků vyplývajících z unijní legislativy, konkrétně správná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/48/EU ze dne 22. října 2013 o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení o evropském zatýkacím rozkazu, včetně práva na informování třetí osoby a komunikace po zadržení, a dále úplná implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.
2)
Těmto směrnicím je nutné přiznat přímý účinek, neboť Soudní dvůr Evropské unie ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že v případech, kdy je cílem směrnice ochrana práv jednotlivců, tak je třeba její ustanovení považovat za přímo aplikovatelná v situacích, kdy dosud nebyla řádně a včas transponována do vnitrostátního právního řádu. To platí za předpokladu, že tato ustanovení jsou dostatečně jasná, přesná a bezpodmínečná, čímž umožňují jednotlivcům dovolávat se jich přímo před vnitrostátními soudy.
3)
Předchozí roztříštěná praxe spočívající v nejednotném přístupu se projevovala v mnoha rovinách, když např. docházelo k zahájení trestních stíhání, ale nikoliv ke vznesení obvinění.
4)
De facto
docházelo k situacím, kdy si musel podezřelý vystačit s rozsahem práv jinak přiznaných svědkovi, což nebyl žádoucí stav. Tento nežádoucí stav koresponduje s judikaturním závěrem o neslučitelnosti procesního postavení svědka a obviněného, když stojí připomínáno, že každá procesní role musí být jasně definována a odlišena. Stejně jako je nemožné, aby byl obviněný svědkem ve své vlastní věci, tak není vhodné, aby procesní postavení podezřelého bylo redukováno na úroveň práv svědka, čímž by mohlo docházet k porušení jeho práv či i základních principů trestního řízení.
5)
Právní úprava platící před předmětnou novelizací, tj. do 14.3.2024, neustálila procesní práva a povinnosti vztahující se k podezřelé osobě. Určité zdroje přitom uvádějí, že "osoba podozrivá zo spáchania trestného činu" už za před novelizované právní úpravy přiznávala podezřelému komplexnější repertoár práv, a to s odkazem na ust. § 85 Trestného poriadku.
6)
Nová právní úprava tak přinesla rozsáhlý transfer práv obviněného vůči podezřelému, a to od prvotních fází trestního řízení. Konečně však nemělo a nemá docházet ke splynutí procesních práv podezřelého a obviněného, což je dáno faktem, že procesní práva podezřelého je stále možné v určité míře omezit.
7)
V první části příspěvku se budeme zaobírat teoretickými východisky pojmu podezřelého, resp. podezřelé osoby, které se víceméně shodují v právní úpravě ČR i SR. Tato obecná východiska pomohou k pochopení nové právní úpravy v SR, která sleduje honosné cíle. Jak bude poukázáno, tak explicitní legislativní precizace v podobě institutu podozrivé osoby s sebou přináší i mnoho otázek, jejichž zodpovězení stojí na orgánech aplikujících (orgány činné v trestním řízení) a nalézajících právo (soudy).
Status podezřelého v doktríně trestního práva
Osoba, proti které se trestní řízení vede, se v jednotlivých procesních stádiích nazývá rozličně, a to jako podezřelý, obviněný, obžalovaný a nakonec odsouzený. Na rozdíl od trestního práva hmotného, které pracuje s pojem "pachatel".
8)
Z procesního hlediska je osoba, proti které se řízení vede i jednou ze stran trestního řízení.
9)
Za podezřelého se považuje ten, kdo byl zadržen a doposud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání, nebo proti komu je vedeno zkrácené přípravné řízení(od okamžiku zahájení výslechu do podání návrhu na potrestání).