Anotace
Článek se zabývá vztahem mezi povinností člena statutárního orgánu postupovat v rámci výkonu jeho funkce s péčí řádného hospodáře a možností člena statutárního orgánu vyžádat si pokyn týkající se obchodního vedení společnosti od valné hromady a dále možností takový pokyn nedodržet.
Annotation
The article outlines the basic issue between the duty of a member of the statutory body to proceed with managerial care in the performance of his/her office and the possibility of a member of the statutory body to request an instruction regarding the business management of the company from the general meeting and the possibility of not following such an instruction.
Klíčová slova
péče řádného hospodáře, obchodní vedení společnosti, pokyn valné hromady, odpovědnost člena statutárního orgánu
Key words
managerial care, business management of the company, instruction of the general meeting, responsibility of a member of the statutory body
Úvod
Mezi obecnými ustanoveními formulovanými v rámci nové rekodifikace se nachází i ustanovení § 51 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "ZOK"), které zakotvilo explicitněji než předchozí právní úprava možnost valné hromady udělit statutárnímu orgánu pokyn
1)
týkající se obchodního vedení společnosti, resp. možnost statutárního orgánu o takový pokyn požádat, přičemž využitím této možnosti není dotčena povinnost statutárního orgánu jednat s péčí řádného hospodáře.
I přes relativní stručnost, či možná právě pro ni, vyvstává v praxi ohledně tohoto ustanovení nemálo otázek, na něž nejsou k dispozici jednoznačné odpovědi.
K péči řádného hospodáře se vyjadřuje ustanovení § 51 odst. 1 ZOK, které stanoví, že pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. V odst. 2 citovaného ustanovení můžeme číst, že člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.
O péči řádného hospodáře hovoří i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ") ve svém ustanovení § 159 odst. 1, a to těmito slovy: "
Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
" Ve druhém odstavci stejného ustanovení je dále stanoveno, že "
Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.
" Třetí odstavec se zabývá situací, kdy byla členem statutárního orgánu způsobena škoda právnické osobě, přičemž stanoví, že "
Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.
"Pro členy statutárních orgánů dále dle ustanovení § 52 odst. 1 ZOK platí, že při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace, přičemž současně je podle ustanovení odst. 2 stanoveno, že je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že t