Majetkoprávní samostatnost kapitálové obchodní společnosti a vybrané aspekty ochrany jejích věřitelů

Proprietary separation of the capital companies from their members is one of the consequences of their legal personality. The fact that the company's property and the property of the members exist as two separate entities has ambivalent consequences for the creditors. Positive in that it prevents the members of the company from using the company's property to pay their own debts, negative in that it takes away from the creditors the possibility to satisfy their title from the property of its members. The protective institutes of the Civil Code, both the special provisions of protective character (ss. 630 (2), 1315 (3), 1963 and following, ss. 2629 (2), 2898 of the act no. 89/2012, the Civil Code) and the general clauses (s. 3 and s.433 of the Civil Code) are applicable in order to protect the creditor who is the weaker party. Also the Company Act contains provisions of protective character. In the widest meaning, it is the regulation that a company should have its "starting" capital and that it should not distribute this and other property which will be produced among the members of the company at the expense of paying its debts to the creditors. However, this is generally inefficient. The protection of creditors in narrower sense and with greater protective potential is provided by the provisions of the company law which enable the creditors to satisfy their claims from the property of the members of the bodies of the company (if they breached their duty of care and fiduciary duty) or of the members of the company (if they breached their duty of loyalty). The liability has penal character and arises from the law or from a decision of a court. The text considers in particular also the consequences of non compliance with the balance-sheet test and the test of solvency which are new institutes of the Czech company law.

Jedním z důsledků právní subjektivity kapitálových obchodních společností je jejich majetkoprávní oddělení od společníků. Skutečnost, že majetek společnosti a majetek společníka stojí vedle sebe jako dvě zásadně neprostupné majetkové sféry, je fenoménem moderní doby a jedním z faktorů ekonomického rozvoje 19. století.

Z hlediska věřitelů má majetkoprávní oddělení kapitálové společnosti od jejích společníků ambivalentní důsledky. Pozitivní v tom smyslu, že brání společníkům používat majetek společnosti k úhradě vlastních dluhů, negativní proto, že bere věřitelům další majetek, z něhož by mohli uspokojovat své pohledávky. Zmenšení obav společníků kapitálových obchodních společností z majetkových dopadů ekonomického neúspěchu jejich společnosti s sebou nese více či méně nepřímo úměrné ohrožení věřitele. Skutečnost, že společníkovi kapitálové obchodní společnosti hrozí nanejvýš jen ztráta jeho investice a nikoli již riziko, že bude muset z vlastního uspokojit věřitelovu pohledávku za společností, dobře vystihuje francouzská doktrína, která pracuje s členěním společností na společnosti s omezeným rizikem a společnosti s neomezeným rizikem (les ), přičemž do druhé skupiny řadí nejen osobní obchodní společnosti, ale i sp