Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Online časopis

Několik vět cizince k rekodifikaci korporačního práva

Rekodifikácia korporačného práva je príležitosťou pre paradigmatické zmeny právnej úpravy a vnímania právneho odvetvia. Článok prináša zahraničný pohľad na riziká a príležitosti rekodifikácie práva obchodných spoločností aj s ohliadnutím na skúsenosti s rekodifikáciou v Českej republike.

Člověk je na svých životních cestách emotivní i racionální, hledá rovnováhu a uspokojení, místy je disruptivní, místy pasivní, jedno ovlivňuje druhé, i proto měl člověk Kirk Vulkánce Spocka, a i proto existuje právní řád coby nástroj sociální kontroly. I lidské volby jsou takové, většinou obalené v hávu racionality, člověk zvažuje, bere, reaguje emočně, volí..., ale nikdy tak nečiní mimo prostor, jeho rozhodování ovlivňují jiní a on ovlivňuje mnohé. Právní řád tak nemá jen kontrolovat, ale má také "postrkovat", má být vystaven na takových premisách a analýzách, které motivují k chtěnému chování, resp. k eliminaci toho nechtěného. Tvůrcům právních pravidel může dát pověstný Thaler-Sunsteinův šťouch (
Nudge
)
3)
více, než jen dobrá znalost pozitivních právních pravidel, a to i proto, že pravidla jsou mnohdy statická a jejich aklimatizace ve společnosti se může lišit dům od domu. Věřím, že "architekt výběru", ať již vychází z libertarianismu nebo z paternalismu, může tyto ideové pozice nejen kombinovat, ale může formulovat pravidla jako "postrčení" jednotlivce, aniž by bylo (přes)příliš využíváno zákazů nebo by se podstatně měnily ekonomické podněty.
Uvažujeme-li behaviorálně, vnímáme současně, že středoevropský člověk je tvorem spíše konzervativním a konzervativní je logicky také právo, resp. jeho výklad. Nemůže být cílem tvůrců pravidel přinést rozvrat, byť, a to je třeba jedním dechem dodat, může být jeho cílem Kuhnovská strukturální revoluce,
4)
která usiluje o "reartikulaci paradigmat, ale nikoliv zaváděním
neočekávaných
novinek". Mám za to, byť zpoza hranic, že slovenské soukromé právo touto revolucí prochází (a má projít), což vnitřně předpokládá, že mnohé bude novým, mnohé bude nevyzkoušeným, ale nemělo by to být nečekaným. Síla
path dependence
může poškodit mnoho dobrého, ale současně jsou zvyk, návyk či setrvání mnohdy nástrojem pro překonání bouře. Ostatně "tiché vědění", které většinou není klasifikovatelné, a lidská touha po vnitřní homeostázi tvoří podhoubí jednoho ze základů soukromého práva, totiž parémie
quieta non movere
- ano, nerušme kruhy, ledaže jsou to kruhy nemocné, přežité, zbytečné. Klid může být smrtelný, ale také životadárný, stejně jako setrvačnost.
Dovolte proto "pět" vět, které mě napadají, když sleduji slovenský korporační diskurz, vše ve světle toho, co se při české rekodifikaci nezdařilo, nebo se nedostavil chtěný výsledek. Ostatně klidně můžeme říci, že dnes může být Česká republika pro Slovensko onou Západní Haličí, kde na zkoušku platil ABGB, tedy snadno dostupnou laboratoří. A ano, asi všichni víme, že ďábel je v detailu, tedy hraběcí rady moc nepomáhají, ale coby český autor si mohu dovolit ten luxus být místy obecný, protože české normativní řešení prochází detailní diskusí již od roku 2010, resp. 2013,
5)
a již můžeme zobecňovat.
1. Opusťme hru na kodexy, ohnisko je vždy jen jedno
O kodexizaci práva bylo napsáno mnohé, ať již to byl spor mezi Thibautem a Savignym, nebo později spor o povahu obchodního zákoníku coby zákona kodexového typu. Myslím, že korporační právo je právem technickým, aplikovaným,
6)
nemá specifické normativní obecnosti, které by dávaly důvod pro kodex. Mnoho pravidel práva korporačního je nominálně shodných s pravidly práva spolkového, ale jejich účel a aplikace jsou jiné. Jakkoliv je korporační právo v našich končinách asi nejvíce rozvinutou regulatorní sférou právnických osob, funkční modely mají platit nezávisle na tom, o jakou právnickou osobu se má jednat. České soukromé právo si bohužel tuto linku neuvědomilo natolik dostatečně, aby zabránilo rizikům regulatorní arbitráže a přenášení speciálních korporačních pravidel do obecného civilního práva (typicky sporným
per analogiam
). Je třeba si totiž uvědomit, že ačkoliv se jedná o zkušenosti zejména z oblasti kapitálových společností, mnohé z poznatků platí a mají platit obecně - typicky některá pravidla
corporate governance
, vč. standardů pro výkon funkce, nejsou pravidla korporační, ale mají systémově (ne shodně) platit pro všechny právnické osoby soukromého práva
7)
a spádově i pro právnické osoby veřejného práva. Pokud by se zaměřila přílišná pozornost na korporační právo, hrozí, že zbytek regulace právnických osob nebude dostatečně robustní a tyto mohou být využívány k nežádou­cím účelům, případně může být dát přílišný prostor soudcovskému dotváření práva, což může zvyšovat právní nejistotu. Není například důvod bez dalšího a paušálně zavádět pravidlo podnikatelského úsudku jen pro obchodní korporace, pokud se současně nezakáže, aby mohly podnikat i jiné právnické osoby (fundace, spolky apod.). Motivace k obhajitelnému riziku, která mj. za pravidlem podnikatelského úsudku stojí, může a má mít své průměty i do sp
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).