Další ustanovení § 2594 má v zásadě stejné řešení jako pro tuto otázku použil Obchodní zákoník ("obchod. zák."). Je zde určena bezodkladná
upozorňovací povinnost zhotovitele
pro případ, že je nevhodná povaha věcí nebo příkazu, které objednatel zhotoviteli dal. To platí při vynaložení potřebné péče. Neznamenáto, že by musel zhotovitel např. provádět znova všechny vlastnosti osvědčující a testy, nemůže však přijímat "vstupy" od objednatele, aniž by jim odpovídající potřebnou péči věnoval.
Podle judikatury je zhotovitel stavby mj.povinen při zhotovování díla při vynaložení minimální odborné péče rozpoznat v průběhu výstavby podstatnou vadu objednatelem předané dokumentace a na tuto vadu objednatele upozornit.
Protože realita je většinou barevnější než představivost zákonodárce, neplatí ani v tomto případě jen černá a bílá,jen pokyn bezvadný a vadný, nýbrž může existovat celá řada pokynů a podkladů objednatele, které nebudou trpět vadou, ale budou požadovat jen jiné řešení,které může být v některých aspektech i vhodnější, v jiných zase nevýhodnější. Takový pokyn může přivodit překážku při provádění díla, ale nebude sám o sobě důvodem pro odstoupení od smlouvy. Může také znamenat potřebu víceprací, mít dopad na termín plnění, ale tyto důsledky by měl vědomě nést objednatel, který takový pokyn zadal.
Tvoří-li nevhodná věc nebo pokyn překážku v řádném provádění díla, zhotovitel provádění díla přeruší až do výměny dílači změny příkazu. Lhůta pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušení a zhotovitel má právo na úhradu nákladů s tím spojených po určenou dobu. Pokud by na předané věci či příkazu objednatel trval, může zhotovitel žádat, aby mu objednatel toto potvrdil písemně. Pokud zhotovitel postupuje v souladu s touto úpravou § 2594, nemá objednatel právo na vady díla vzniklé nevhodností věcí nebo příkazů.
Podle § 2595 je koncipována ještě možnost zhotovitele od smlouvy odstoupit a to tehdy, trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitímzřejmě nevhodné věci i po upozornění zhotovitele.
Opatří-lizhotovitel věc zpracovanou při prováděnídíla, má strana v této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Máse za to, že kupní cena věci je zahrnutavceně díla.
Věci, které má objednatel podle smlouvy opatřit k provedenídíla, je povinen předat zhotoviteli v době určené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.V pochybnostech se má za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla.
Pokud věci, k jejichž opatření se objednatel zavázal, objednatel neopatří včas, je stanoveno, že mu pro to zhotovitel může poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je pak povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá. Věci, které jsou potřebné k provedení díla a k jejichž opatření není podle smlouvy zavázán objednatel, je povinen opatřit zhotovitel.
Smluvní strany si tedy mohou dohodnout, kdo opatří věci ke zhotovení díla. Pokud tak smluvní strany učiní, platí smluvní ujednání.Jestliže smlouva záležitost opatření věcí neřeší, pak platí, že věci opatří zhotovitel.
Bylo-li dohodnuto, že věci ke zhotovení díla opatří objednatel, nese tento nebezpečí škody na nich po dobu, po kterou je jejich vlastníkem.
Pokud se bude jednat o věc převzatou od objednatele (např. do opatrování za účelem její opravy nebo úpravy nebo za účelem jejího zpracování při provádění díla), odpovídá zhotovitel jako skladovatel.
Po dokončení díla nebo po zániku závazku dílo provést je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu vrátit objednateli věci od něho převzaté, jež nebyly zpracovány při provádění díla.
Vlastnické právo
Je-li předmětem dílavěc určená jednotlivě, nabývá k ní
vlastnické právo
objednatel.To neplatív případě,že zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místěnež u objednatele či na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, nebo že je hodnota dílastejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci, tehdy nabývá vlastnické právo zhotovitel. Výslovně to upravuje § 2599 odst. 1 a zhotovení věci podle druhu, naopak, určuje vlastnictví zhotovitele § 2599 odst. 2. To koresponduje s dřívější úpravou obchodního zákoníku.
Navazující ustanovení upravují situace zmaření díla. Pokud zhotovitel nabude zpracováním vlastnické právo k věci a zmaří-lise dílo z důvodu, za nějž zhotovitel neodpovídá,nemá objednatel právo na náhradu za věc, kterou zhotoviteli předal ke zpracování. (Právo z bezdůvodného obohacení tím není dotčeno.) Jestliže všakk tomu za stejné situace dojde z důvodu, zanějž zhotovitel odpovídá, poskytne objednateli náhradu za jeho zpracovanou věc, anebo mu vrátí věc téhož druhu.
Určení toho, kdo nese nebezpečí škody na věci a kdo k nímá vlastnické právo, má pochopitelně značný význam. To lze dokumentovat například u zhotovování díla ve výstavbě. Bude-li ve smlouvě dohodnuto, že vlastníkem je zhotovitel (pak lze ovšem doporučit zhotoviteli pojištění věci a s pojistným uvažovat při sjednávání ceny) a
