Ke smlouvě o dílo podle českého občanského zákoníku (vybrané otázky)

Cílem našeho textu je pojednat právní úpravu smlouvy o dílo a navrhnout k ní případná dílčí řešení. Využití je možné při kontraktaci podle českého občanského zákoníku ("občan. zák.") a eventuálně i tehdy, pokud dojde ke změně právní úpravy ve Slovenské republice.

Poukazujeme na shody-recipování předchozí obchodně-právní regulace a též na rozdíly právních ustanovení oproti předchozí právní úpravě.

Úprava díla v České republice (podle § 2586 - § 2635 občan. zák.) odstraňuje dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Nová právní úprav a vychází z dosavadní úpravy obchodně právní a jeví se více srozumitelná pro podnikatelskou sféru než pro ostatní subjekty.

I když došlo ke "sjednocení" právní úpravy, je třeba si uvědomit, že pro vztahy mezi podnikateli jsou určeny i odlišnosti, zejména se použijí určené obchodní zvyklosti před dispozitivními ustanoveními občanského zákoníku (pokud to smluvní ujednání nevyloučí).

, přičemž práce jako plnění smlouvy o dílo se od práce poskytované zaměstnancem na základě pracovní smlouvy liší zejména tím, že podle smlouvy o dílo vykonává zhotovitel činnost samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko, nepodléhaje zásadně ani soustavnému dozoru, ani řízení objednatele. K tomu je možno uvést, že je přitom existují případy, kdy však je technický dozor objednatele prováděn, a to právě ve výstavbě.

Zhotovitel provádí dílo osobně nebo je nechává provést pod svým osobním vedením jen tehdy, je-li to zapotřebí vzhledem k jeho osobním vlastnostem nebo k povaze díla, anebo pokud to vyplývá z obchodních zvyklostí či ujednání ve smlouvě. Nejedná-li se o takový případ, může zhotovitel pověřit provedením nebo vedením díla jinou osobu, pak však odpovídá za řádné plnění jako by dílo provedl sám.

V praxi se lze potkat stále častěji s tím, že objednatelé trvají na provedení díla vybraným zhotovitelem, neboť ho vybrali právě pro jeho schopnost provést dílo v požadované kvalitě. U dodávek staveb se to projevuje například i tím, že objednatelé schvalují subdodavatele anebo trvají na jmenovité nominaci konkrétního stavbyvedoucího. Je to důsledek ne vždy dobrých zkušeností s "manažerským" dodáváním staveb.

Specifické je to také při dodávání a implementaci softwarových systémů (například informačního systému), kdy jednání o obsazení implementačního týmu bývají z těch nejsložitějších. Je to důsledek dřívější praxe, kdy softwarové společnosti posílaly mnohdy k jednání o nabídce a prezentaci programu manažerskou "první ligu" a na samotnou implementaci pak "ligu desátou".

Velmi často je k provedení díla potřebná součinnost objednatele v různých formách (umožnit vstup do závodu, objektu, domu nebo bytu, předat staveniště atp.). Občanský zákoník řeší na obecné úrovni různé aspekty těchto situací. Zhotovitel není příkazníkem objednatele, nepodléhá tudíž zásadně jeho pokynům, může to však být v určitém rozsahu ujednáno. Stejně tak může (a někdy pro určité případy musí) být ujednáno, že objednatel dodá zhotoviteli věc nebo materiál k provedení díla apod. Pro tyto případy je převzato řešení, že zhotovitel jako osoba, která dílo provádí na svoji odpovědnost, musí případné příkazy objednatele stejně jako věci případně objednatelem k provedení díla předané s dostatečnou péčí prověřit a upozornit na jejich případné vady.

Řešena je i situace, kdy objednatel, ač k tomu smluvně zavázán, věc, kterou měl zhotoviteli dodat jako protiplnění, nedodá.

Právě proto, že je pravidlem, že zhotovitel při provádění díla příkazům objednatele nepodléhá, musí zákon vyhradit objednateli právo kontroly nad prováděním díla. V tom směru se přejímá dřívější pojetí občanského zákoníku a obchodního zákoníku a objednatel právo kontroly má.

Povinnost provést dílo zhotovitel splní jeho dokončením a předáním, objednatel své povinnosti splní převzetím a zaplacením ceny. Řeší se také ty zvláštní případy, kdy je dílo předáváno po částech, kdy je cena určena jen odhadem, kdy je dílo z různých příčin zmařeno apod.

Pokud jde o vady díla, odkazuje se shodně s dřívějšími úpravami na přiměřená použití ustanovení o kupní smlouvě.

Dnes jde u smlouvy o dílo i o činnost, která nemusí být hmotně zachycená, např. se může ednat o činnost jejímž výsledkem je předávání dat on line. Toto rozšíření využití tohoto smluvního typu považujeme za vhodné.

, který se vytvořil a kde použití příslušného pojmu s jeho daným obsahem, začasto vytvořeným jako obchodní zvyklost, může být východiskem pro stanovení povinnosti některé ze smluvních stran. Může se např. jednat o obchodní zvyklosti při členění stavby ¹⁾ . Také se může jednat mj. o obchodní zvyklosti při označování účastníků výstavby i dokumentů tvořících dokumentaci stavby.

Členění stavby je popsáno v konkrétní dokumentaci stavby a má zásadní význam pro přípravu a realizaci stavby, přičemž se promítá i do způsobu realizace stavby. Způsob realizace výstavby lze rozlišovat podle toho, jakou měrou přispívají jednotliví účastníci k provedení stavby. Tedy jaký je dodavatelský systém. Dodavatelský systém určuje, které subjekty jsou v přímém vztahu k objednateli (investoru), či ve vztahu k jiným subjektům, a jakým způsobem dodávají. Může jít o různé druhy dodávek.

Generální dodávka vychází z rozsahu celé stavební části stavby či technologické části stavby. U technologické části stavby vychází z úrovně provozního celku. Finální dodávka je dodávka na úrovni provozního souboru a finální poddodávka na úrovní dílčího provozního souboru.

Pokud se jedná o stroj (stroje), zařízení, které jsou současně dodávány, montovány a odzkoušeny, funkci (technologického či netechnologického) procesu nezajišťující, jde o tzv. dodávky smontovaných strojů.

Zvláště z hlediska praxe má pochopitelně význam označení a definování provozně nevyzkoušených strojů a zařízení. Provozně nevyzkoušené stroje a zařízení jsou specifické tím, že jsou dodávány na stavbu, aniž bylo možno předtím plně ověřit jejich funkceschopnost v podmínkách, které odpovídají konkrétním provozním podmínkám dané stavby. Občanský zákoník jejich specifika týkající se uvádění do provozu, záruk a odpovědnosti za vady neřeší, ponechává plně prostor obchodním zvyklostem a zejména ujednáním ve smlouvách.

Dodávkami na klíč se pak rozumí dodávky celé stavby (to znamená stavební části a technologické části). ²⁾

Pod pojmem dodavatelé pak rozumíme osoby, které zabezpečují (provádějí) dodávky pro stavbu, ať již na základě smlouvy o dílo či jiných smluv. Ve smyslu terminologie občanského zákoníku se pro smlouvy o dílo jedná o zhotovitele, které právě s využitím obchodních zvyklostí označujeme pro účely tohoto pojednání jako dodavatele.

Profesními dodávkami se přitom rozumí dodávky, které zajišťuje dodavatel pro všechny části provozního celku či provozního souboru podle přísl. profese (např. elektroinstalace silnoproudu).

Vytváří se přitom zejména dodavatelské systémy generálních dodávek vč. dodávek na klíč, finálních dodávek a také případně "conctruction management" (kdy je dílo rozděleno do tzv. balíčků).

Významným účastníkem výstavby je dodavatel některé dokumentace stavby, tzn. dodavatel díla specifického svou povahou, zahrnujícího aspekty nehmotného, autorského díla.

Dokumentací staveb se rozumí soubor postupně zpracovávaných a upřesňovaných dokumentů (plánů), jejichž prostřednictvím se definuje a popisuje zamýšlená stavba (investice) a to od formulace prvotního záměru až po detailní dokumenty, podle nichž se stavba realizuje. V této souvislosti se mluví o jednotlivých stupních (fázích) přípravy dokumentace, konkrétně o dokumentaci přípravné, realizační a postrealizační.

V rámci přípravné fáze si investor ověřuje reálnost a ekonomickou smysluplnost investičního záměru prostřednictvím různě orientovaných studií (například technicko ekonomické, zastavovací, objemové, investiční, případně studie souboru staveb, hodlá-li současně připravovat více souvisejících staveb). Smyslem a účelem studií je posoudit a zhodnotit proveditelnost uvažovaného záměru z hlediska technického, ekonomického a také jeho vlivu na životní prostředí.

Kromě dokumentace zpracovávané v souladu s požadavkem stavebního zákona se ve druhé etapě (fázi) se zpracovává dokumentace pro provedení stavby (DPS).

Dále bývá zpracovávána