Možnosti vzniku nezbytné cesty po rekodifikaci

Vydáno: 26 minút čítania
Anotace
Rekodifikace českého soukromého práva s sebou přinesla zásadní koncepční změny, nová pravidla, novou a staronovou terminologii i instituty. Jednou ze změn uvedených v aktuálním (tzv. novém) Občanském zákoníku, zákoně č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpísů, je i návrat ke klasickému členění věcných břemen na služebnosti a reálná břemena a zavedení institutu nezbytné cesty, která není řazena k služebnostem, ale omezením vlastnického práva v soukromém zájmu, což vyvolává mnoho sporných otázek souvisejících s jejím zřízením.
Anotation
The recodification of Czech private law brought about fundamental conceptual changes, new rules, new and old-new terminology and institutes. One of the changes introduced in the new Civil Code, Act No. 89/2012 Coll., As amended, is the return to the classic division of easements into servitude and real burden and the introduction of the institute of the necessary passage, which is not classified as a servant but a restriction of private property, which raises many controversial issues related to its establishment.
Klíčová slova
Nezbytná cesta, podmínky, judikatura, omezení vlastnického práva, služebnost, obligace
Key words
Necessary passage, conditions, case law, restrictions of property rights, servitude, obligation
 
I. Úvod
Rekodifikace českého soukromého práva se dotkla široké masy právních předpisů, a to jak hmotněprávních, tak procesních. Aktuální (tzv. nový) Občanský zákoník, t.j. zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ) zavedl některá nóva, odstranil přílišnou slovní vatu a v jistých okamžicích navrátil do českého právního řádu i instituty, které nejsou pro české právní prostředí nové, ale nebyly po leta užívány. V důsledku rekodifikace došlo i ke změnám v oblasti věcných práv k věcem cizím
(iura in re aliena)
, kdy tato jsou představována jak znovuzavedeným právem stavby, tak zástavním a zadržovacím právem, ale i věcnými břemeny, která jsou zde hlavním předmětem našeho zájmu, a to zejména v souvislosti se znovuzavedením
superficiální zásady
, v jejímž důsledku je stavba opět považována za součást pozemku.
V případě věcných práv k věcem cizím je tomu tak, že tato mají k vlastnictví akcesorickou povahu. Podstatou právo cesty, jakožto věcné právo k věci cizí, váže vlastní existencí na existenci vlastnického práva jiné osoby k nemovité věci (pozemku, stavbě). V důsledku zřízení služebnosti se jedná o omezení vlastnického práva jednoho vlastníka ve prospěch jiného. Služebnou věcí je zásadně cizí věc. Výjimku z tohoto pravidla činí nové pojetí služebnosti představované institutem "vlastníkova služebnost", která umožňuje, aby vlastník pozemku tento zatížil ve prospěch jiného svého pozemku. Výjimka se uplatní pouze v případě, kdy je jejím předmětem pozemek. 1) Uvedené tedy nevylučuje, aby vlastník pozemku, který hodlá tento rozdělit na více parcel, zřídil současně právo cesty jako služebnost ke každé z parcel, aby v budoucnu nenastaly komplikace týkající se právě přístupu na některou z nich. Takový pozemek má pak zajisté i vyšší tržní hodnotu a využitelnost, když není ničím právně omezen.
Existence služebností je důležitá v dnešní době zejména s ohledem na význam a důležitost vlastnického práva v podobě "soukromého" osobního vlastnictví, kdy toto zaznalo rozmachu primárně v době postrevoluční (1989). V důsledku politických změn a uskutečněných restitucí se lidem opět umožnilo nakládat s vlastním majetkem. Lidé tak činí jak za účelem uspokojování vlastních potřeb, tak i komerčního využití, kdy zde právě mají věcná břemena, potažmo služebnosti, svoje nezadatelné místo.
Vlastnictví s sebou nese práva i povinnosti. Pokud je stav mezi vlastníky pokojný, není třeba do něho zasahovat. Pokud nastane situace, kdy dojde ke střetu zájmů vlastníků, musí přijít ingerence veřejné moci, která v důsledku jejich vztahy uspořádá, nedojde-li k dohodě mezi nimi jinak. Vlastnictví je omezitelné, ale pouze za splnění zákonem předvídaných podmínek. Nejčastěji se tak děje v oblasti sousedských vztahů, pomineme-li vyvlastnění
(expropriaci) na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu,
s důsledky odnětí úplného vlastnického práva a

Související dokumenty

Súvisiace články

Náhrada za zákonné vecné bremeno podľa § 4 ods. 1 zák. č. 66/2009 Z.z.; ako ďalej?
Stále živí duchovia slovenského pozemkového vlastníctva: problematika neznámych a nezistených vlastníkov pozemkov
Neznámy (vlastník) na muške? Nejasná cesta... za (snáď) jasným cieľom (!)
Mimoriadne opravné prostriedky v konaní o návrat maloletého do cudziny pri neoprávnenom premiestnení alebo zadržaní
Pasívna vecná legitimácia v konaní o usporiadanie podielového spoluvlastníctva
K povinnosti odvolacieho súdu postupovať podľa § 382 Civilného sporového poriadku
Slobodný softvér a softvér s voľným kódom
Výnimky a obmedzenia autorského práva z pohľadu knižníc vo svetle zmien autorského zákona
Kolektívna správa práv versus súťažné právo z hľadiska najnovších legislatívnych snáh na úrovni Európskej únie
K mezinárodním maximům právní úpravy osiřelých děl
Harmonizácia kolektívnej správy
Verejný záujem v autorskom práve. Výnimky a obmedzenia - reštriktívne?
Autorské právo de lege ferenda
Souhlas, nebo licenční závazek?
Nová koncepcia autorského práva - súčasný pohľad a budúce smerovanie
Darovacia zmluva v slovenskom občianskom práve
Niektoré otázky rozhodcovských doložiek v spotrebiteľských zmluvách z pohľadu posudzovania ich prijateľnosti
Pasívna legitimácia pri zásahoch do cti, dôstojnosti a dobrej povesti výrokmi osôb použitých pri informovaní o výkone verejnej moci (2. časť)
Úroky z úveru - riešené a otvorené otázky - Kumulácia úrokov z úveru a úrokov z omeškania (2. časť)