Anotácia
Příspěvek
1)
se zabývá vybranými instituty, které přinesla aktuální novela trestních předpisů. Jedná se zejména o zavedení institutu prohlášení viny, rozšíření aplikovatelnosti dohody o vině a trestu a rovněž i nesporných skutečností. Kontradiktornost trestního řízení je posílena zavedením nové obligatorní součásti obžaloby (uvedení návrhu na uložení trestu nebo upuštění od potrestání) a také úvodním prohlášením obviněného na podanou obžalobu. Novela je výrazným posunem k angloamerickému modelu trestního řízení.
2)
Annotation
The paper deals with selected institutes that have produced the current amendment to criminal regulations. These include the introduction of the institute of a declaration of guilt, the extension of the applicability of agreements on guilt and punishment, and other undisputed facts. The adversarial nature of criminal proceedings is strengthened by the introduction of new mandatory parts of the indictment (introduction of a motion to impose a sentence or waiver of punishment) and also by the statement of the accused of the indictment. The amendment is a significant shift towards the Anglo-American model of criminal proceedings.
Kľúčové slová
Prohlášení viny; nesporné skutečnosti; dohoda o vině a trestu; dokazování; základní zásady trestního řízení
Key words
Guilty plea; undisputed facts; guilt and punishment agreement; proving; basic principles of criminal procedure
Dnem 1.10.2020 nabyla účinnosti významná novela trestních předpisů. Tato novela přinesla významné změny jak v oblasti trestního práva hmotného, ale i trestního práva procesního. Pokud jde o změny v hmotném právu, tyto se týkají zejména otázky promlčení,
3)
obecných zásad pro stanovení druhu a výměry trestu,
4)
rozšíření obecně polehčujících okolností,
5)
rozšíření aplikovatelnosti mimořádného snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby,
6)
výkonu peněžitého trestu
7)
a změny výkladového ustanovení, které stanoví hranici výše škody.
8)
9)
Co se týče změn v oblasti trestního práva procesního (trestního řádu), tak dochází příkladmo ke zrušení omezení aplikovatelnosti dohody o vině a trestu pouze na zvlášť závažné zločiny, dále k zavedení angloamerického institutu prohlášení viny, rozšíření aplikovatelnosti tzv. nesporných skutečností. Kontradiktornost trestního řízení je pak posilována dvěma instituty, a to možností zaslání stanoviska k podané obžalobě (
opening statement
) a povinností státního zástupce v podobě uvedení navrhovaného druhu a výše trestu (popř. návrhu na upuštění od potrestání) do obžaloby.
10)
Změnám se nevyhnuly ani jednotlivá ustanovení ohledně nákladů trestního řízení, trestního příkazu a vykonávacího řízení.Nová obligatorní součást obžaloby – návrh na uložení trestu nebo upuštění od potrestání
Novelou trestních předpisů dochází k doplnění povinných náležitostí obžaloby, a to o návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrhu na upuštění od potrestání. Jak poznamenává Říha, tak povinnost státního zástupce uvést již v obžalobě návrh na uložení trestní sankce za žalovaný čin je nezbytnou podmínkou pro zavedení dalších institutů, resp. změnu stávajících institutů současného trestního řádu.
11)
Cílem je aby, aby obviněný i soud měli základní představu o tom, jaký druh a výši trestu bude státní zástupce v řízení před soudem navrhovat. Díky tomu bude moci obviněný usilovat případně o sjednání dohody o vině a trestu nebo brojit jen proti trestu a nikoli vině. Výhoda pro soud má spočívat v tom, že bude moci zvážit s ohledem na postoj státního zástupce možnost uložení trestního příkazu, proti kterému státní zástupce nebude podávat odpor, bude-li jeho návrhu vyhověno, což pochopitelně nevylučuje podání odporu obviněným. Také povinné náležitosti obžaloby budou nově obsahovat výčet věcí, které byly případně zajištěny pro účel výkonu trestu propadnutí majetku, peněžitého trestu nebo trestu propadnutí. Díky této změně tak bude mít soud lepší přehled o zajištěných věcech a jak o nich rozhodnout, případně státní zástupce bude moci vyhodnotit, zda trvají důvody pro zajištění těchto věcí.
12)
Do žalobního návrhu se též uvede návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu. Návrh na uložení trestu se do žalobního návrhu neuvede, je-li to nezbytné s ohledem na důkazní, skutkovou či právní složitost věci, n