RASSI, J.: Možnosti a meze využití umělé inteligence v občanskoprávním řízení; Justičná revue, 77, 2025, č. 10, s. 976 - 985.*)
1)
I Úvod
Obecně
1.1 V současné době jsme svědky vítězného tažení umělé inteligence (AI) v celé řadě oblastí a závratným tempem.
2)
Tento vývoj bude mít samozřejmě dopad i na práci justice. V první řadě je třeba mít na mysli případy, v nichž se soudy budou muset zabývat umělou inteligencí v jiných oblastech života, například v případě nároků na náhradu škody nebo nároků z odpovědnosti v souvislosti s umělou inteligencí nebo trestných činů spáchané pomocí AI, jako je třeba podvod. Ale také v samotném občanskoprávním řízení se soudy budou setkávat s AI na několika úrovních. Patří sem například otázka hodnocení důkazů v podobě obrazových nebo zvukových záznamů a dokumentů údajně vytvořených pomocí AI. Kromě toho se např. v hromadných řízeních objeví poskytovatelé, kteří budou před soudem uplatňovat práva cestujících v letecké dopravě. Již dnes využívají poskytovatelé právních technologií (Legal Tech) výhody automatizace v rámci digitalizace. K využívání AI pro zcela automatizované vyhotovování spisů zbývá už jen malý krok. Soudy proto budou brzy konfrontovány také s písemnými podáními právních zástupců vytvořenými umělou inteligencí. Podle všeho se tak již v některých zemích stalo.
3)
Tyto problematické oblasti AI zde však nebudu objasňovat.
V následujícím textu chci spíše poskytnout přehled o možnostech využití AI v oblasti justice a následně se zaměřit na její meze.
4)
1.2 Rakouská justice byla vůči technickému vývoji vždy otevřená; v některých oblastech je dokonce světovým lídrem. Katastr nemovitostí a obchodní rejstřík pravidelně vzbuzují zájem zahraničních delegací. Rakousko bylo navíc první zemí na světě, která zavedla elektronickou komunikaci se soudy. Rakouské rozkazní řízení se stalo ve smyslu příkladů dobré praxe (
best practice
) vzorem pro řízení o evropském platebním rozkazu. Také pro vědeckou obec bylo vždy samozřejmostí zabývat se těmito vývojovými trendy.
5)
Vymezení pojmů
2.1 Nejdříve je však třeba položit otázku, co to vlastně umělá inteligence (AI) je.
6)
2.2 Pojem "umělá inteligence" (v angličtině
artificial intelligence
) zavedl v roce 1955 americký informatik John McCarthy v rámci žádosti o grant na výzkumný projekt.
7)
Až do současnosti však neexistuje obecně přijímaná definice umělé inteligence - stejně jako ostatně neexistuje jednotná definice (přirozené) "inteligence". V závislosti na úhlu pohledu je umělá inteligence v průmyslu, výzkumu a politice definována buď podle dosažitelných aplikací, nebo na základě vědeckých principů. Tak je umělá inteligence například charakterizována jako "vlastnost informačního systému, která umožňuje vykazovat "lidsky podobné, inteligentní formy chování".
8)
Jiná definice popisuje umělou inteligenci jako "odvětví informatiky, které se zabývá výzkumem mechanismů inteligentního lidského chování [...]".
9)
Společnost Microsoft definuje AI jako "technologie, které doplňují a posilují lidské schopnosti v oblasti vidění, slyšení, analýzy, rozhodování a jednání".
10)
Podle definice Evropského parlamentu je umělá inteligence "schopnost strojů napodobovat lidské schopnosti, jako je logické myšlení, učení, plánování a kreativita".
11)
2.3 V obsáhlém nařízení Evropské unie o umělé inteligenci 2024/1689 (dále jen "akt o AI")