Anotace
V minulém roce 2020 byla ve Slovenské republice přijata novela trestních předpisů zákonem č. 288/2020 Z.z., která přinesla novou skutkovou podstatu trestného činu "Organizovanie zápasov zvierat". Slovenský zákonodárce tak reagoval na negativní společenský jev psích zápasů, který byl v posledních letech hojně medializován. Tato nová skutková podstata byla inkorporována do ustanovení § 305c zákona č. 300/2005 Z.z. Trestný zákon. Jedná se o dílčí krok k posílení právní ochrany zvířat před specifickými projevy jejich týrání. Ochrana zvířat se přitom odvíjí od jejich moderního vnímání v procesu tzv. dereifikace, který je neustále předmětem úvah de lege ferenda. Tento příspěvek si potom klade za cíl seznámení se s novou právní úpravou trestného činu "Organizovanie zápasov zvierat" de lege lata. Příspěvek je členěn do třech hlavních částí. První část se věnuje obeznámení se s fenoménem psích zápasů a potřebou jeho kriminalizace. Druhá část se zaobírá konkrétní dikcí nové skutkové podstaty trestného činu. Třetí část se potom letmo zmiňuje o nedostatečnosti správní odpovědnosti na úseku ochrany zvířat.
Annotation
There was the novel Act no. 288/2020 Z.z. in the Slovak republic last year which brought the new body of the offence "Organizing of animal matches". The Slovak legislator responded to the negative social phenomenon of dog fights which the slovak journalists uncovered in the last years. This new body of the offence was incorporated into § 305c Act no. 300/2005 Z.z. Criminal Code. It is about a partial step to strengthening of the legal animal protection before the specific expressions of their maltreatment. There is a modern perception of the animal protection in the view of its dereification which leads to the constant considerations de lege ferenda. This contribution aims to the familiarization with the new legislation of the crime "Organizing of animal matches" de lege lata. The contribution is devided into three parts. The first part is dedicated to knowledge with the phenomenon of dog fights and its requirement to criminalization. The second section deals with the specific diction of the new body of this offence. The third part is mentioned to point out on insufficiency of the administrative responsibility in animal protection.
Klíčová slova
ochrana zvířat, životní prostředí, týrání, zvířecí zápasy, trestný čin, Slovenská republika
Key words
animal protection, environment, maltreatment, animal matches, criminal offence, Slovak Republic
Úvod
Ochrana životního prostředí je jedním z chráněných zájmů každého státu, ale i mezinárodního společenství. Společenský zájem na ochraně životního prostředí pramení přímo z ústavní roviny, což ho staví na pomyslnou špici hierarchické posloupnosti vedle dalších chráněných celospolečenských zájmů.
1)
Ochrana zvířat patří od samého prvopočátku pod obecnou ochranu životního prostředí, která neustále nabývá na významu, a to zejména na mezinárodní úrovni. Ochrana zvířat tak představuje jakýsi subsystém ochrany životního prostředí. Důvodů posilování ochrany životního prostředí na úseku trestního práva je nespočet, zejména nárůst závažných protiprávních činů na jednotlivé složky životního prostředí, včetně živých organismů, kde přitom ve větší či menší míře selhává správní odpovědnost.
2)
Posilování ochrany zvířat je přitom nutné vnímat jako prospěšnou činnost společenské koheze ve výhledu harmonického soužití člověka (lidí) se zvířetem (zvířaty).
3)
Tento proces se v juristické rovině nazývá jako tzv. dereifikace (odvěcnění). V podmínkách České republiky doznalo zvíře zcela odlišného významu v době nabytí účinnosti nového občanského zákoníku v roce 2014.
4)
Český občanský zákoník nyní chápe zvíře jako smysly nadaného živého tvora, který má zvláštní význam a hodnotu, přičemž výslovně uvádí, že se již nejedná o věc v právním slova smyslu.
5)
Tento nový status staví zvíře do zcela odlišné pozice, protože mu tím poskytuje mnohem vyšší míru právní ochrany. Zvíře jako živá bytost je schopné pociťovat strach, bolest, stres a jiné pocity, a proto s ním není možné nakládat jako s neživými věcmi.
6)
Takový právní stav panuje i ve Slovenské republice. Skutečnost, že zvířata nejsou schopna sdělit své pocity, potřeby a práva, přičemž nejsou schopna přímého prosazování a hájení svých zájmů, nesmí být důvodem toho, že jim lidská společnost žádná taková práva nepřizná či jim neposkytne náležitou ochranu.
7)
Každý stát se přitom potýká se stejnými, podobnými či zcela odlišnými problémy. Pro Slovenskou republiku (dále jen "SR"), ale i Českou republiku (dále jen "ČR") platí, že bývají označovány za tzv. množírnu Evropy.
8)
Toto nezvučné označení si zasloužily především tím, že na jejich území dochází k největšímu výskytu nelegální činnosti na úseku porušování chráněných zájmů zvířat v podobě fenoménu tzv. množíren. Předpokládá se, že zhruba 70 % nelegálně obchodovaných zvířat v rámci Evropy pochází právě z ČR či SR. Právo je dynamický regulativní systém, to ale znamená delší časovou proluku, než adekvátně zareaguje na nežádoucí společenské jevy. V této souvislosti se v ČR i SR za poslední dva až tři roky odehrálo několik kvalitativních změn právní regulace, které znamenaly asperaci trestní represe. V ČR se tomu dělo již od roku 2018, kdy na úseku ochrany zvířat došlo k novelizaci zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Novelizační tendence však pokračovaly, přičemž si vyžádaly i novelizaci trestních předpisů. Tyto změny byly vyvolány potřebou efektivnějšího postihu jevu tzv. množíren. V důsledku toho byla v roce 2020 do zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, inkorporována nová skutková podstata trestného činu "Chov zvířat v nevhodných podmínkách".
9)
Vedle toho však došlo i k zavedení nové trestu "Zákaz držení a chovu zvířat", nadále ke zvýšení několika trestních sazeb, jakož i změně speciálních trestních předpisů.
10)
Slovenská republika se naopak musela vypořádat s odlišným problémem na úseku ochrany zvířat, kterým bylo organizování zvířecích zápasů. Potřeba kriminalizace daného jednání je, stejně jako v ČR u trestného činu chov zvířat v nevhodných podmínkách, že se jedná o značně specifický projev týrání zvířat, který si pro svoji závažnost a specifičnost žádá vlastní skutkové vymezení v trestních předpisech. V roce 2020 byla v podmínkách SR schválena a přijata novela trestních předpisů v podobě zákona č. 288/2020 Z.z., která znamenala systémový zásah do problematiky trestního práva.
11)
Některé skutkové podstaty trestných činů musely být podle svého předmětu a chráněného zájmu zařazeny do vhodnější sekce trestního zákona. Trestný zákon č. 300/2005 Z.z. upravuje ochranu životního prostředí v hlavě šesté, kde jsou všeobecným objektem trestné činy všeobecně nebezpečné a proti životnímu prostředí.