Klíčovým faktorem prosperity podnikatelských subjektů je bezesporu jejich účinné řízení. Toto řízení je určující silou efektivity, dalšího růstu i bezrizikového fungování všech podnikatelských subjektů. Je specifickou "meta energií" prosakující celou organizací, všemi jejími lidskými, informačními, sociálně ekonomickými i přírodně technickými jevy a ovlivňuje i vztahy k okolí. Nese sebou i chyby a nedostatky, které mnohdy vedou ke krizím až k úpadku, je ale jedinou silou, která napravuje pochybení. Jedinečnou součástí řídícího působení je pak kontrolní funkce.
Hospodářské procesy nesou v sobě mnoho činností. Ty se z pohledu řízení projevují jako neurčitosti, které lze, a v zájmu prosperity je nutné je nepřetržitě odstraňovat. Neurčitosti se v procesech vyskytují zákonitě, vyskytovaly již v minulosti a budou vyvstávat i v budoucnosti. Jsou eminentní součástí veškerého podnikatelského dění, zejména však lidského jednání a konání, a to na úrovni jednotlivců, skupin i celé organizace. Kontrola je pak aktivitou, která významně přispívá k posilování určitostí a to zmírňováním či odstraňováním neurčitostí a nastolováním normalit (organizovanosti).
Neurčitosti v podnikovém dění jsou přítomny ve zjevné, ale i méně zjevné podobě. Jsou četné, mají různou věcnou podstatu, liší se co do významnosti, příčin i výskytu v čase. Zjevné neurčitosti se jsou spolehlivě rozpoznány a také uvědomovány. Méně zjevné neurčitost jsou skryty ve spletitých vztazích podnikových struktur i procesů i ve vztazích k okolí. Některé z nich jsou i cíleně utajované, záměrně zneužívány a nesou stigmata trestných činů. Společným jmenovatelem neurčitostí je, že jsou povětšinou anomálií a odchylkou od normativity a povětšinou tvoří nežádoucí jevy, neboť způsobují škody, ztráty, a to ekonomické, sociálníi psychické zátěže. Mohou míti rysy hlubokých krizíči úpadku. Ze širšího pohledu platí paradox: "Chyby způsobilo řízení, a odstraňovat je může opět řízení". Kontrola je tak stěžejním instrumentem jejich možné i nutné nápravy nežádoucích situací a cest.
Z manažerského aspektu se při odstraňování neurčitosti kontrolou vynořují dva póly problematiky. První, výchozí pól tvoří požadovaný, tj. chtěný, ideální a očekáváný, stav, tedy "jaký má být". Je vždy p
