Hranice účinnosti paušalizovaných náhrad škody a smluvních pokut v podnikatelském styku

Vydáno: 29 minút čítania

WESTPHALEN, G. von F.: Hranice účinnosti paušalizovaných náhrad škody a smluvních pokut v podnikatelském styku. Právny obzor, 108, 2025, č. 1, s. 3 – 15.

https://doi.org/10.31577/pravnyobzor.2025.1.01

The limits of effectiveness of lump-sum damages and contractual penalties in business relations. The German case-law on pre-formulated penalty clauses is primarily based on the assumption that such clauses combine two distinct aspects: first, they are closely connected with liquidated damages incurred due to a breach of contract, and – secondly – such penalty clauses serve the purpose of exercising pressure on the debtor in order to properly fulfil its obligations entered into. On the basis of such bi-functionality the Supreme Court on Civil Matters started its precedents by limiting the amount due under a penalty clause on the basis of the general rule of trust and confidence according to Art. 242 German Civil Code. After the enactment of the special Law of General Conditions of Contract a large number of precedents relating to penalty clauses have been adjudicated by the courts. Without limiting the generality of the foregoing, one can readily state that a maximum amount of five percent of the contract price for penalty clauses relating to delays of the debtor and a very small amount for a delay per day have been decided as being adequate and acceptable. Apart from this, a penalty clause will not be held to be in line with trust and confidence on the basis of Art. 307 Section 1 of the German Civil Code, if such clause combines first penalties agreed upon and thereafter allows the creditor to also collect any damages incurred by the creditor without taking the penalties as being the minimum amount of damages. This ruling is due to the fact that Art. 341 Sec. 2 and Art. 340 Sec. 2 German Civil Code hold that a penalty always will be construed as being the minimum amount of a damage claim. Thus, only an excess damage, i.e. being above the limit of the respective penalty may be collected, provided it can be evidenced by the creditor. Moreover, the courts – as a general rule - have held that any penalty clause shall be held to be null and void if it will fall due even in such cases where the debtor was not in default. To sum up, the limits for penalty clauses, as shown by many decisions of the German courts, are very narrow, as they have to respect the general limits of trust and confidence in view of the legitimate interests of the debtor.

Key words: Bi-functionality, trust and confidence, fault, legitimate interests of the debtor, general limits of penalties

Téma, o kterém pojednávám, bych chtěl rozdělit do tří částí: Nejdříve uvedu několik zásad německého práva v oblasti všeobecných obchodních podmínek, jak se toto právo během posledních 50 let rozvíjelo v judikatuře, ale především také v legislativě (bod I). Po tomto základním úvodu se budu zabývat objasněním hranic účinnosti paušalizované náhrady škody (bod II) na jedné straně a doložce o smluvní pokutě na straně druhé (bod III). V konečném shrnutí si pak lze přečíst závěr, že jednostranná smluvní volnost je v německém právu v oblasti všeobecných smluvních podmínek dle ustanovení § 305 a násl. německého občanského zákoníku (BGB) velmi značně omezena (bod IV).
 
I. Obecné zásady v úpravě AGB (všeobecných obchodních podmínek)
 
1. Úvodem
Před téměř padesáti lety se německý zákonodárce rozhodl pro právní úpravu v oblasti AGB (všeobecných obchodních podmínek - VOP). Stalo se tak prostřednictvím zákona pro regulaci všeobecných obchodních podmínek (AGBG), který nabyl účinnosti 1. dubna 1977. 1) Základem byla v podstatě dosavadní judikatura BGH (Spolkového nejvyššího soudu). V popředí tohoto legislativního záměru stál soudní přezkum obsahu nepřiměřených klauzulí AGB (VOP), která byla obsažena v tehdejším § 9 AGBG. Pro vztahy se spotřebitelem ale platila navíc velmi dalekosáhlá pravidla § 10 a § 11 AGBG, v nichž bylo uvedeno velké množství nepřiměřených ujednání a jež byla prohlášena za neúčinná. Významné předpisy těchto obou norem spotřebitelského práva však byly podle § 24 AGBG použitelné také pro podnikatelský/ob

Související dokumenty

Súvisiace články

Zmluvná pokuta a náhrada škody v obchodnom práve
Zmluvná pokuta v nepeňažnej forme
Ustálená rozhodovacia prax dovolacieho súdu a určenie primeranej výšky náhrady nemajetkovej ujmy v peniazoch (ZSP 4/2021)
Zmluvná pokuta za nepodanie návrhu na vyhlásenie konkurzu dlžníkom (ZSP 40/2023)
Možnosť súdu znížiť neprimerane vysokú zmluvnú pokutu (ZSP 38/2023)
Zmluvná pokuta v obchodných podmienkach (ZSP 15/2024)
Limity uplatňovania zmluvnej pokuty v spotrebiteľských zmluvách
Zmluvná pokuta v obchodnom práve - predpoklady a podmienky moderácie
O zmysle premlčania v civilnom práve
Náhrada škody pri negatívnom zmluvnom záujme
Teória ochranného účelu ako spôsob určenia príčinnej súvislosti
Jednotný civilný delikt alebo oddelené režimy zmluvnej a mimozmluvnej náhrady škody?
Uznesenie Najvyššieho súdu SR sp. zn. 3 Obdo 11/2019 zo 17.7.2019, R 43/2019 (primeranosť zmluvnej pokuty určenej dennou sadzbou)
Vôľa zmluvných strán (zmluvná sloboda) a podmienky vzniku práva na zmluvnú pokutu (zamyslenie nad jedným súdnym rozhodnutím)
Zodpovednosť konateľa a dôkazné bremeno v aktuálnej judikatúre Najvyššieho súdu SR
Uznesenie Najvyššieho súdu SR sp. zn. 2 Obdo 37/2022 z 31.10.2023, R 5/2024 (písomná forma zmluvnej pokuty vo všeobecných obchodných podmienkach)
Možnosti sjednávání soukromoprávních sankcí
Novela zákona o konkurze a reštrukturalizácii - predstavenie vybraných nových inštitútov v zákone
Aktívna legitimácia spotrebiteľa ako leasingového nájomcu na náhradu škody vzniknutú v dôsledku krátenia poistného plnenia pri súčasnej vinkulácii poistného plnenia a uzavretí zmluvy o zabezpečovacom prevode vlastníckeho práva