Vyhľadávanie v online časopise
Online časopis
Vývoj v právní úpravě veřejných zakázek v CR (podle předpisů EU/ES)
Vývoj v právní úpravě veřejných zakázek v CR (podle předpisů
EU/ES)
Doc. JUDr.
Karel
Marek
CSc.
docent katedry obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno,
www.law.muni.cz.
MAREK, K.: Vývoj v právní úpravě veřejných zakázek v ČR (podle předpisů
EU/ES). Právny obzor, 93, 2010, č.1, s.36 - 56.
Veřejné zakázky jsou dnes významným fenoménem, podléhajícím právní úpravě v rámci EU i v
jednotlivých zemích. Autor se ve svém příspvěku zabývá evropskými podněty, zejména uvádí výchozí
evropskou úpravu, která se nachází v příslušných směrnicích. Posléze se věnuje transpozici evropské
úpravy v ČR, tj. příslušné zákonné úpravě v ČR. Evropská úprava je přitom pro SR i ČR pochopitelně
shodná a národní úpravy jsou si velmi blízké. V jednotlivých partiích přitom autor uvádí rozhodnutí
ESD. V závěru pak upozorňuje na možnost zjednodušeného podlimitního zadávání veřejných
zakázek.
Úvodem
Značná část zakázek v České republice, ve Slovenské republice i v dalších státech EU
podléhá režimu zadávání veřejných zakázek. Výchozí evropská úprava je přitom, pochopitelně, shodná,
tuzemská úprava v jednotlivých zemích šije velmi blízká a určující je pro všechny i evropská
judikatura. Zdá se přitom, že okruh veřejných zakázek se rozšiřuje, i když bychom si přáli spíše
zúžení okruhu upravených vztahů a zjednodušení procesu zadávání.
Článek seznamuje čtenáře s právním řešením daných otázek v ČR, s evropskými východisky a
evropskou judikaturou, jejíž znalost může být užitečná i pro právníky a další odborníky ve Slovenské
republice.
Evropské podněty
Dnem, kdy se stala Česká republika členem EU, nabyl účinnosti i zákon č. 40/2004 Sb., o
veřejných zakázkách, který do našeho právního řádu transponoval příslušné směrnice ES/EU. Šlo
zejména o směrnice 92/50/EHS,
93/36/EHS,
93/38/EHS,
97/52/ES,
98/4/ES a
2001/78/ES.
Mezitím však byly vydány nové směrnice pro sektorové a veřejné zakázky, a to směrnice
2004/17/ES a
2004/18/ES. Promítnutí této úpravy do národních právních
řádů měly jednotlivé státy zajistit nejpozději do 31.12.2006. Česká republika pak přijala příslušnou
právní úpravu, tj. nový zákon č. 137/2006 Sb. s účinností k 1.7.2006. Stanovená povinnost byla ve
svém celku splněna později, avšak v plném rozsahu.
Bylo tedy
zajištěno transponování směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při
zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci
postupů při zadávání zakázek postupů působících v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy
a poštovních služeb (sektorové zakázky).
Směrnice sice bylo možno provést novelizací zákona č.40/2004 Sb. V tomto zákonu nebyly jen
vhodné legislativní konstrukce, ale i řešení problémová. Bylo tedy vhodnější vydat předpis nový, tj.
zákon č.137/2006 Sb., i když řada právních ustanovení nedoznala změny.
Při realizaci a aplikaci nového zákona bude třeba používat i dva přímo aplikovatelné
předpisy Evropské unie.
Zejména se jedná o Nařízení Komise (ES) č.
1564/2005 ze dne 7.9.2005, kterým se stanoví standardní
formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle uvedených
směrnic 2004/17/ES a
2004/18/ES.
Příloha k tomuto nařízení obsahuje jednotný soubor aktualizovaných formulářů pro oznámení
o vybraných zakázkách. Jde o formuláře: předběžné oznámení, oznámení zadávacího řízení, výsledky
zadávacího řízení, pravidelné předběžné oznámení - sektorového zadavatele, oznámení zadávacího
řízení - sektorového zadavatele, výsledky zadávacího řízení - sektorového zadavatele, oznámení
kvalifikovaného systému - sektorového zadavatele, zjednodušené oznámení zadávacího řízení -
dynamického nákupního systému, oznámení o zahájení koncesního řízení na stavební práce (koncese
přitom upravuje zákon č.139/2006 Sb.), oznámení zadávacího řízení zakázky zadávané koncesionářem,
který není veřejným zadavatelem, vyhlášení veřejné soutěže o návrh.
Dále se provádí přímá realizace a aplikace nařízení Evropského parlamentu a Rady
č.2195/2002, O společném slovníku pro veřejné zakázky.
Uvedené směrnice 2004/17/ES a
2004/18/ES (upravená směrnicí
2005/75/ES) jsou tzv. zadávacími směrnicemi, které
upravují zadávání veřejných zakázek. Neupravují však všechny okruhy problematiky a u neupravených
otázek nechávají na úvaze každého členského státu, zda je upraví svým předpisem, či je ponechá
neupraveny.
Ostatní (výše citované) evropské předpisy upravují zejména otázky přezkumného řízení,
koordinaci přezkumného řízení, koordinaci předpisů a koordinaci postupů. Evropské předpisy zásadně
určují jen příslušný rámec pro konkrétní úpravy a postupy.
Evropská úprava se přitom vztahuje jen na tzv. nadlimitní zakázky, tedy jen na zakázky,
kdy jejich předpokládaná hodnota alespoň dosáhne limitů stanovených v předpisech ES. Zákon
č.137/2006 Sb. přitom upravuje i zakázky podlimitní.
Přitom je třeba vzít v úvahu, že při výkladu ustanovení zákona č.137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, nemůžeme vycházet jen z výkladu jeho ustanovení, ale
je třeba respektovat euro
konformní výklad rozhodovací praxe ESD.
Tuto rozhodovací praxi přitom respektují i rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a naše rozhodnutí soudní.Právní úprava v ČR
Níže provádíme přehled právní úpravy podle zákona č.137/2006 Sb., a to zejména těch
partií, které právní úpravu ES/EU transponují a těch otázek, které mohou napomáhat k pochopení
struktury dané úpravy.
Na základě veřejných zakázek získávají dodavatelé možnost provádění rozsáhlých dodávek.
Realizuje se zde značná část společensky disponibilních prostředků. "Na základě veřejných zakázek
vznikají relativně stabilní obchodní vztahy se zajištěným financováním. Pro podnikatele, který
zakázku získá, je minimalizováno riziko, že za jím poskytnuté plnění neobdrží dohodnutou
úplatu".1) K tomu, aby při získávání těchto zakázek bylo postupováno
transparentně a nediskriminačně, se snaží přispět právě i nové citované směrnice ES a na ně
navazující tuzemská úprava.2)
Zákon transponuje příslušné předpisy Evropských společenství3) a
upravuje
-
postupy při zadávání veřejných zakázek,
-
soutěž o návrh (směřující k návrhu, projektu nebo
plánu),4)
-
dohled nad dodržováním tohoto zákona,
-
podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných
dodavatelů.
Zadavatelé
Veřejným zadavatelem je
a)
Česká republika,5)
b)
státní příspěvková organizace,
c)
územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele
vykonává územní samosprávný celek,
d)
jiná právnická osoba, pokud
1.
byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají
průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2.
je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem neboje státem či jiným
veřejným zadavatelem ovládána, nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu
členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. *)
------------------------------------------------------------------------
*)
Všechny rozsudky uvádíme podle KRČ, R. in KRČ, R, MAREK, K, PETR, M. Zákon o veřejných
zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. podstatně přepracované a doplněné vydání. Praha: Linde,
2008, 700 s.
Viz rozsudek Evropského soudního dvora č.C-31/87 ze dne 20. srpna 1988
Gebroeders Beentjes B V v. Nizozemí
Cílem směrnice je koordinovat národní postupy při zadáváni veřejných zakázek, které
jsou v členských státech uzavírány jménem státu, regionálních a místních orgánů a dalších osob
veřejného práva, a proto termín stát musí být interpretován ve funkčním smyslu. Cíl uvedené směrnice
by byl ohrožen, pokud by ustanovení směrnice byla neaplikovatelná pouze z toho důvodu, že stavební
zakázka je zadávána subjektem, který ačkoliv byl legislativou založen k provádění určitých úkolů,
není formálně částí státní administrativy. Subjekt, jehož složení a funkce jsou stanoveny
legislativou a který je závislý na úřadech na jmenování jeho členů, dodržování povinností
vyplývajících z jejich opatření a financování stavebních veřejných zakázek, jehož úkolem je tyto
zakázky zadávat, musí být posuzován jako spadající pod pojem ,,stát,, pro účely výše uvedeného
článku, i když není formálně součástí státní administrativy.
Viz rozsudek Evropského soudního dvora č.
C-44/96 ze dne 15. ledna 1998
Mannesmann Anlagebau Austria AG v. Sírohal Rotationsdruck GesmbH
Veřejnoprávní subjekt (jiná právnická osoba) je subjekt, který byl
1.
založen za účelem splňování veřejných potřeb ve veřejném zájmu, který nemá
průmyslový nebo obchodní charakter,
2.
má právní subjektivitu a
3.
je financovaný převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými
veřejnoprávními subjekty nebo je těmito orgány řízen, nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím
orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými
veřejnoprávními subjekty.
Evropský soudní dvůr shledal, že tyto tři podmínky jsou kumulativní.
Jiná právnická osoba, která byla založena za účelem splňování veřejných potřeb ve
veřejném zájmu, které nemají průmyslový nebo obchodní charakter, může být pověřena i plněním jiných
potřeb - určování, zda se jedná o ,,jinou právnickou osobu" na základě poměru aktivit konaných za
účelem uspokojování těchto potřeb, by bylo v rozporu s principem právni jistoty. Avšak podnik, který
provádí obchodní aktivity a ve kterém má zadavatel většinový akciový podíl, nemůže být považován za
"jinou právnickou osobu", z pouhého důvodu, že podnik byl založen zadavatelem, nebo že zadavatel na
něj převedl finanční prostředky, které vydělal z aktivit prováděných k zajištění potřeb ve veřejném
zájmu, které nemají průmyslový nebo obchodní charakter.
Veřejná zakázka, která splňuje definici veřejné zakázky, nepřestává být veřejnou
zakázkou, pokud práva a povinnosti zadavatele jsou převedeny na podnik, který není
zadavatelem.
Viz rozsudek Evropského soudního dvora č.C-237/99 ze dne 1. února 2001
Evropská komise v. Francouzská republika
Stavební korporace, které plni potřeby ve veřejném zájmu, které nemají průmyslový nebo
obchodní charakter, které mají právní subjektivitu a jejich managament je předmětem kontroly
zadavateli!, kterým to umožňuje ovlivňovat rozhodnutí vzhledem k veřejným zakázkám, jsou "jinými
právnickými osobami".
Viz rozsudek Evropského soudního dvora č.C-237/99 and C-260/99 (spojené prípady) ze dne
10. května 2001
Agor Sri and Excelsior Sne di Pedrotti Bruna & C. v. Ente Autonomo Fiera
Inter-nazionale di Miláno and Ciftaí Soc. coop. arl.
,, Jiná právnická osoba " znamená subjekt, který byl založen za účelem splňování
určitých potřeb ve veřejném zájmu, které nemají průmyslový nebo obchodní charakter, má právní
subjektivitu a je úzce závislý na státu, regionálních či místních úřadech nebo jiných subjektech
veřejného práva. Podmínka založeni za účelem splňování určitých potřeb ve veřejném zájmu, které
nemají průmyslový nebo obchodní charakter, není splněna subjektem,
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.
Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.
Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).
