Právny portál určený širokej odbornej verejnosti

Online časopis

"Československá cesta" v nuptuačním zastoupení? Změny právních úprav a jejich kritika

"Československá cesta" v nuptuačním zastoupení? Změny právních úprav a jejich kritika
Mgr.
Jan
Kober
Ústav státu a práva Akademie věd České republiky v Praze.
1)V době po přijetí článku k publikaci nabyl v České republice od 01.01.2014 účinnost nový občanský zákoník. Jak už bylo uvedeno podrobně výše v textu, vlivem autorky jeho rodinněprávní části Michaely Zuklínové žádná z postupně předložených verzí jeho návrhu neplánovala převzít pohlavní omezení § 9 IV ZR. Nezměnilo na tom nic ani znění zákoníku, přijaté nakonec zákonodárcem (§ 669 OZ). Od 01.01.2014 tedy pohlavní omezení při nuptuačním zastoupení české právo nezná. Ve Slovenské republice platí naopak úprava ZR z roku 2005, umožňující nuptuační zastoupení pouze osobou shodného pohlaví s osobou zastoupenou.
KOBER, J.: "Československá cesta" v nuptuačním zastoupení? Změny právních úprav a jejich kritika. Právny obzor, 97, 2014, č.3, s.245 - 263.
Is There a "Czechoslovak Way" of Marriage by Proxy? Legal Changes and its Critics.
The preceding paper (PO 2014, No. 2) presented the historical background of the idea of legal limitation of the proxy on the ground of sex, as well as contrary opinions in the Czechoslovak legal doctrine until the late 1980s. This subsequent paper gives more detailed analysis of the remarkable legal changes during the 1990s and during the first decade of our century. The partisans of the limitation succeeded in creating of the first legal limitation of the proxy on the ground of sex in Europe as they got their
agenda
into the new Slovak Civil Registry Act (1994). The Czech partisans followed them in 2001, as they were able to influence the changes of the Family Act. Finally, the new Slovak Family Act adopted - in a rather questionably changed shape - the limitation of the proxy into its marriage law. The intensive language mutuality between both countries as well as many personal ties led to various interactions and similarities in strategies (wording, omissions of grounds in the obligatory report) as well as in the doctrine (especially commentaries). The paper criticises the limitation of the proxy on the grounds of sex: it argues that this limitation has no legal function at all. Its real purpose is legal symbolism: a kind of publicly made delimitation between festive, solemn and worthy on the one side and perverted, ridiculous, odd and unworthy on the other. This legal solution is quite unique in Europe; nowadays, new Czech Civil code is leaving the limitation of the proxy on the ground of sex while Slovak Family Act retains it.
Key words
: marriage by proxy - marriage law - family law - legal symbolism - legal history - homophobia - legal discourse - legal reforms
I. Úvodem
V článku, vyšlém v předchozím čísle tohoto časopisu2), jsme se podrobně zabývali starším vývojem myšlenky na omezení nuptuačního zastoupení pohlavím zástupce. Ukázali jsme, že tato idea byla nová a neměla nejmenší opory v kanonickém právu. Neobjevila se ani v naprosté většině těch právních řádů, které nuptuační zastoupení umožňovaly a umožňují. Vedle starších úprav manželského práva dvou miniaturních a navzájem sousedících států střední Ameriky se požadavek na to, aby osoba nuptuačního zástupce byla téhož pohlaví jako osoba, kterou zastupuje, objevil velmi kategoricky formulován v německé právní nauce nacistické doby (přestože německé pozitivní právo institut nuptuačního zastoupení vůbec neznalo, vyjma ovšem právě práva protektorátního) a nesl jasný odkaz na dobové ostře homofobní představy 30.-50. let, větřící již v pouhé možnosti, že by nuptuační zástupce nebyl stejného pohlaví se zastoupeným, svého druhu zneklidňující subverzi. Velmi pravděpodobně právě z německé právní literatury 40. let převzal tuto myšlenku český civilista Karel Petrželka a vcelku pronikavě ji popularizoval prostřednictvím svého - vůbec prvního - komentáře k novému zákonu o právu rodinném (ZPR). Petrželkova teze ovšem postrádala sebemenší oporu v textu zákona, ba i sebemenší pokus autora o její bližší racionální zdůvodnění - a většina nauky ji po dlouhá léta přecházela útrpným mlčením. Na druhé straně nalezlo Petrželkovo mínění prostřednictvím svého uložení do silně používaného komentáře (a jeho přepracovaného vydání) přijetí v právně neškolených kruzích matriční praxe, o to silnější, že plně odpovídalo už zmíněným dobovým představám a strachům 30.-50. let. Během 70. a 80. let byla Petrželkova teze - dosti paradoxně mj. i s poukazem právě na "přesvědčení" předtím Petrželkovým komentářem přesvědčené "praxe" - znovu zastávána slovenskou familiaristkou Ol'gou Plankovou, naprostá většina nauky ji však zčásti jasně a ostře, zčásti s určitým váháním, zavrhovala.
II. Slovenský zákon o matrikách z roku 1994
Za této situace - s jedinou Plankovou, literárně zastávající dávné Petrželkovo stanovisko - se mohlo zdát, že starý výklad už téměř nikoho nezajímá. Měl se však projevit překvapivě opak: po zhruba pětačtyřiceti letech od vydání Petrželkova komentáře nakonec jeho idea doputovala do zákona. Bylo to nečekané: bez jakékoli předcházející odborné diskuse se ve slovenském vládním návrhu nového zákona o matrikách, podaného Slovenské národné radě vládou Jozefa Moravčíka v květnu 1994 (resort vnitra vedl tehdy Ladislav Pittner), objevilo ustanovení, znějící: "[z]ástupcom môže byť iba osoba rovnakého pohlavia ako snúbenec, ktorého zastupuje."3) V lakonickém, dvě věty čítajícím odůvodnění § 28 vládního návrhu se všeobecně odkazuje na existující úpravu nuptuačního zastoupení v zákoně o rodině. Přestože návrh přidává v pohlavním omezení nový prvek, důvodová zpráva tuto změnu přechází dokonalým mlčením.4) Vládnímu návrhu předcházelo netradičně (patrně s ohledem na ožehavost jazykové otázky, která se v zákoně rovněž obrážela) projednání a schválení zásad návrhu vládou a sněmovními výbory v lednu 1994. Podle vyjádření zpravodaje pozdějšího návrhu zákona byl tento "[...] pripravený podlá vecných riešení obsiahnutých v spomínaných zásadách a zohľadňuje aj názory poslancov vyplývajúce z ich osobných skúseností i názorov odbornej verejnosti a občanov na výkon matričnej agendy."5) Sněmovní výbory navrhly následně v květnu řadu menších změn, zkoumaného ustanovení se však žádná z nich netýkala.6) To trvalo i při projednávání, a tak se nezměněné ustanovení stalo nakonec součástí schváleného zákona.7) Pozornost poslanců v rozpravě k návrhu se dokonale vyčerpala jazykovými otázkami, zejména právní regulací přechylování ženských příjmení; otázce nuptuačního zastoupení tak nikdo nevěnoval zájem.8) Důvodová zpráva všeobecně zmínila zahraniční právní úpravy,9) s nimiž se během příprav komparovalo, z nich však Německo, Švýcary a Francie institut nuptuačního zastoupení neznají; Itálie jej sice má, avšak pohlavní omezení samozřejmě nezná a ani (pokud je nám známo) nebyla myšlenka na ně ani objektem debat v tamní nauce. Myšlenka včlenit omezení nuptuačního zástupce pohlavím byla, jak se zdá, domácího původu, přičemž patrně působil vliv a autorita přijímání Petrželkovy teze Oľgou Plankovou.
III. Vývoj názorů nauky v 90. letech
1.
Problematická teze Plankové o "vážnosti" (ze 70. let) byla v 90. letech znovu uchopena a reformulována Milanou Hrušákovou, když ji tato (ostatně v jediném teoreticky myslitelném smyslu) pojala jako snahu o zachování
nikoli vážnosti, ale slavnostnosti
ve smyslu § 4 ZR. Tak autorčin patrně nejrozšířenější komentář ZR poslední doby10) s opatrnickým odstupem všeobecně uváděl, že "[s]tarší literatura zdůrazňovala, že k zachování slavnostní formy sňatku je třeba, aby zmocněnec a zmocnitel byli stejného pohlaví."11) Tvrzení to bylo nepřesné, neboť, jak jsme viděli, přímo
slavnostností
neargumentoval pro pohlavní omezení
nikdo
ze starších autorů, nýbrž jako prvá právě sama Hrušáková: první generace stoupenců neargumentovala nijak, Planková pak argumentovala
vážností
. Narozdíl od dikce Plankové, odkazující na soudobou praxi, však Hrušáková zároveň zaujala distanci (starší není současná) s podtextem, že ony závěry mohou být třebas i antikvované, vůči čemuž na druhou stranu její komentář žádný odlišný závěr nenabízí, stejně jako (jistě nikoli náhodou) nenabízí ani reflexi - ať negativní nebo pozitivní - odmítání závěru nemalou částí nauky (mj. i v době vzniku žijícími autory Radvanovou, Haderkou a Zuklínovou), a ovšem i významným komentářem ZR z 80. let. Přitom sama formulace "starší literatura zdůrazňovala" je upřílišněná, neboť zastánci pohlavního omezení byli patrně pouze Petrželka, Štěpina a Planková,12) a nelze tedy ani říci, že by názor
převládal
. V jistém smyslu by tyto obnovené zmínky, renesanci či exhumaci Petrželkovy ideje v pozdních 70.-90. letech XX. století, bylo možno pokládat za projev postmoderny, její snahy o problematizaci a negaci právního a společenského racionalismu a kriticismu moderny a obrat k tradicí - zčásti se projevující obnoveným respektem k ní, ba i jejím nekritickým přijímáním a estetisující preferenci pro ní, zčásti ovšem i s určitou distancí vůči ní.13) Navzdory dřívějším (neadresným) odmítnutím omezení pohlavím ve dvou komentářích byly tyto obnovené zmínky 80.-90. let rovněž vzneseny neadresně, nepolemicky, avšak distancovaně, méně vyznavačským způsobem než názory v 50. letech, posunem od argumentace vágní a dojmové ke snaze nalézt pro tvrzení pevnější oporu jeho navázáním na zákonné ustanovení.
2.
Roku 1999 byla představa o omezení pohlavím znovu odmítnuta Sentou Radvanovou a Michaelou Hendrychovou-Zuklínovou, přičemž odmítnutí bylo formulováno - asi v reakci na komentář Hrušákové z roku 1998 a slovenský zákon o matrikách - dosud vůbec nejdůrazněji ("v žádném případě"). Protichůdný názor, vůči němuž se autorky vymezovaly, byl ovšem reprodukován jen nepřesně ("v zájmu důstojnosti obřadu"), zatímco druhá strana argumentovala vážností či slavnostností, nikoli však důstojností (ani takovou podmínku ZR nezná; a nezná ani pojem obřadu). Radvanová a Zuklínová navíc poukázaly při svém odmítnutí nikoli na nemožný výklad ZR, ale pouze na rozpor takového výkladu s LZPS,14) což patrně nebyl nejlépe zvolený argument. Zdá se, že i nadále zůstával názor o omezení pohlavím názorem marginálním, neboť ani zamýšlená rozsáhlá novela OZ, integrující do jeho těla rodinné právo a rušící tak ZR, která ovšem uvízla ve sněmovně tehdejšího dosud jednokomorového parlamentu a nikdy se nestala zákonem, nepředpokládala jakékoli omezení zástupce v punktu pohlaví.15)
IV. Převzetí do české právní úpravy: novela ZR roku 2001
1.
Novelou ZR, provedenou bez předchozí pozornosti české civilistiky ustanovením § 97 IV zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (ZMJP), účinnou od 01.07.2001, bylo zavedeno pohlavní omezení nuptuačního zástupce po slovenském vzoru. Nový § 9 IV ZR zněl: "Zástupcem snoubence může být pouze zletilá fyzická osoba, která není zbavena způsobilosti k právním úkonům, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena, a která je stejného pohlaví jako snoubenec, kterého zastupuje." Textace ukazuje
doslovné převzetí
formulace slovenského ZM. Novela změnila i ust. § 4 I, § 4 II, § 7 II ZR a nově vytvořila ust. § 9 III ZR, vymezující náležitosti mocného listu, nazývaného v zákoně trojslovím písemná plná moc.
2.
Novela (v původním vládním návrhu č. 498 šlo o § 94) byla provedena pochybným způsobem: uvedená změna ZR
nebyla
na příslušném místě
důvodové zprávy
ani náznakem odůvodněna.16) Nelze přehlédnout, že návrh ZMJP jen vědomě opakuje
taktiku mlčení
, popsanou už u slovenského návrhu zákona o matrikách z roku 1994. Přitom skutečnost, že šlo o materii, s návrhem ZMJP nesouvisející, ji činila tím nápadnější a více odůvodněníhodnou. Nabízí i otázka, zda si zpravodaj, členové výboru a členové zákonodárného sboru při přijímání této normy v odlišné, matriční právní materii vůbec mohli novelizačního ustanovení z materie manželského práva reálně povšimnout, a pokud ano, zda je - při mlčení důvodové zprávy - byli sto domyslet. Autorům textace novely a důvodové zprávy bylo patrně zjevné, že odůvodnění v nauce je více než chabé a neudržitelné, a proto budoucí ust. § 9 IV ZR v důvodové zprávě raději pominuli. Rovněž v později vydaném Henychově komentáři ZMJP je bohužel ust. § 97 IV, resp. § 38 ZMJP, přejito zcela bez vysvětlení, jen holým konstatováním obsahu ustanovení § 9 ZR, které nejde nad notifikaci znění textu zákona.17)
V. Slovenská rekodifikace rodinného práva z roku 2005
1.
Do zákona o rodině vplynulo ustanovení následně rovněž na Slovensku, kde zákonodárce několik let nato rekodifikoval rodinné právo. Na zákoně se (k jeho škodě) pracovalo jen velmi krátce, od sklonku roku 2003 do půle roku 2004. Původně uložený úkol připravit
novelizaci
ZR byl posléze z nejasných příčin nahrazen cílem, spočívajícím ve vytvoření nového zákona.18) Košická familiaristka Natália Richterová přitom správně poukázala na nepotřebnost volit pro nijak zásadně rozsáhlé změny formu nového zákona.19) Převzaté ustanovení znělo, že "[z]ástupca má byť rovnakého pohlavia ako splnomocnitel'."20) Nešlo tedy o prosté převzetí formulace ZM z roku 1994, ale o její změnu, přičemž zcela zásadní rozpaky nutně vzbuzují i samotné pospolu užité pojmy
zástupce
a
zplnomocnitele
. Je nepochopitelné, proč se zákonodárce nerozhodl hovořit buď o zástupci a zastoupeném (což jsou pojmy, jichž paradoxně užívá i sama důvodová zpráva21) ), anebo o zmocniteli a zmocněnci (zplnomocniteli a zplnomocněnci). Uvedená textace je tím zajímavější, že se nový slovenský ZR honosil jako novinkou zavedením rozšířeného jazykového úzu do zákona, tedy legislativním užitím pojmu snoubence pro nupturienta. V případě ustanovení § 8 IV však paradoxně pojem snoubence, užívaný už předtím v ZM ("iba osoba rovnakého pohlavia ako snúbenec, ktorého zastupuje"), nepřebírá a namísto to vytváří uvedeném monstrum
zástupce a zplnomocnitele
.
2.
Starší kritika v literatuře (československé i české) mohla být pro slovenskou rekodifikaci varováním. Richterová uvádí, že "[t]vorcovia [...] sa netajili využitím českej novely zákona [...]",22) čímž se ovšem míní zdejší novela ZR z roku 1998. Lze předpokládat, že samotná skutečnost (byť původně nepředpokládané) rekodifikace rodinného práva nutně vedla k úvahám, co do zákonného textu převzít a co se osvědčilo (nebo naopak). Co přesně k myšlence podržení pohlavního omezení nuptuačního zástupce vedlo, zůstává otázkou, kterou - jak už v obou našich ze
Pre zobrazenie článku nemáte dostatočné oprávnenia.

Odomknite si prístup k odbornému obsahu na portáli.
Prístup k obsahu portálu majú len registrovaní používatelia portálu. Pokiaľ ste už zaregistrovaný, stačí sa prihlásiť.

Ak ešte nemáte prístup k obsahu portálu, využite 10-dňovú demo licenciu zdarma (stačí sa zaregistrovať).