Sociální normy soukromého práva a jejich místo ve struktuře soukromého práva.

ochrana práce jako základní paradigma civilizovaného života⁷⁾ ;

s tím spojená sociální ochrana (nezaměstnanost, důchodové zabezpečení);

ochrana zdraví;

manželství a rodina jako oblast sociálního rizika, ale současně jako sociální systém, komplementární státem organizovaným modelům sociálního státu.⁸⁾ Vedle těchto oblastí mezi ně právo části evropských států řadí

ochranu bydlení⁹⁾, a dále jako jednu z klíčových unijních oblastí

ochranu spotřebitele¹⁰⁾.

Ochrana práce má svá specifika, budovaná na celé řadě atributů spojených s výkonem závislé práce a jejich částečné ponechání autonomii smluvních stran, zčásti je podrobena regulatorním zásahům do rovnosti stran a konečně zčásti je v této oblasti uplatňována přímo veřejná moc. Proto tato oblast je (typicky v českém právu) řazena v širším rámci jeho soukromoprávní části do tzv. zvláštního soukromého práva¹²⁾, v němž se uplatňuje metoda soukromoprávní regulace, spojená s vysokou mírou uplatnění regulatorních norem, vychylujících postavení stran ve prospěch ochrany zaměstnanců (tzv. regulatorní autonomie - blíže viz dále). Do pracovního práva současně zasahuje výrazným způsobem veřejné právo, umožňující přímý výkon veřejné moci v soukromoprávních vztazích.

: V tomto bodě zmíněné oblasti sociálních rizik jsou koncipovány buď ve vzájemné těsné funkcionální vazbě, založené na závislosti existence a dostatečnosti zdrojů osob v podobě pojištění na jejich ekonomické aktivitě, nebo tyto oblasti jsou vzájemně méně závislé a zdroje jsou poskytovány z veřejných fondů společnosti, případně jsou koncipovány hybridní variantní systémy. Základní financování pojištění, placené zaměstnavateli i individuálními podnikateli, je často kompenzováno ze státních zdrojů.

Krytí zdravotních rizik jako součásti rizik sociálních je realizováno v různých státech Evropy zásadně na dvou principech: Část států financuje zdravotní péči ze státního rozpočtu, část států ze zdravotního pojištění, jiné státy mají hybridní systém financování zdravotní péče. Podobné koncepty se uplatňují při řešení náhrady ušlé mzdy v nemoci¹³⁾.

Ačkoli jsme manželství a rodinu a jejich funkce uvedli mezi ostatními oblastmi sociálního modelu a podle našeho názoru jim toto místo přísluší¹⁴⁾, v historickém pohledu na jeho místo v sociálně ekonomické struktuře společnosti, jehož aktuální dopady jsou fatální, mu náleží - podle subjektivního postoje příslušného autora - buď místo zcela marginální, pozorované prizmatem současného dynamického procesu ztráty sociálně ekonomického významu manželství a rodiny až směrem k rozvázání mravních a právních vazeb v rodinném společenství, nebo naopak jedna z klíčových pozic, odpovídající tisíciletým tradicím sociálních vazeb budovaných na rodinných svazcích a kodifikovaných jak mravně v daném náboženském systému, tak právně.¹⁵⁾

Anglický model, vyvolaný v život cestou pragmaticky orientovaného vývoje. Anglický pragmatismus ostatně vtiskl svou podobu celému právnímu systému. Anglické právo, založené na systému , bylo především právem obchodním, nikoli právem "běžných" lidí. Tím je určeno i zaměření vývoje v Anglii, které má své hluboké kořeny sociálních opatření spjaté s brzkým vývojem kapitalismu v Anglii v první polovině 19. století. Jinou dynamiku vývoje sociálních opatření však Anglie prožívá ve druhé polovině 20. století, kdy její politická orientace po krátkém období rozvoje sociálních institucí v 60. létech podlehla na dlouhou dobu politice thatcherismu. iniciativu k sociálně orientovaným krokům v právu v anglickém systému proto převzala justice a justiční praxe, která v tomto smyslu ovlivnila významně i vývoj institucí a práva EU.¹⁹⁾

Francouzský model sociálního státu je typickým modelem poznamenaným kontinentálním právním systémem, navíc respektující trojdělení mocí ve státě. Francouzský sociální model vychází z řady determinant které jej odlišují od ostatních modelů a jsou zdrojem řady výhrad, jimiž se francouzští politici a právníci vymezují vůči evropskému vývoji. Za nejvýznamnější lze považovat přenos sociálního hnutí do oblasti politiky a politických stran, za rozdíl od anglického pragmaticky orientovaného sociálního vývoje se francouzské zdroje odvolávají na ideové základy Velké francouzské revoluce a morální filozofii. Francie hrála ve 2. polovině 20. století vůdčí roli ve vývoji spotřebitelského, zejména smluvního práva. Tuto roli však - díky neúspěchu ambiciózního projektu koherentního a samostatného spotřebitelského zákonodárství v 80. létech 20. století - ztratila a ztratila rovněž vliv v evropských projektech jako (SGECC) a .²⁰⁾

Německý sociální model je poznamenán charakteristikou německého civilního kodexu (BGB) z roku 1900. Doba jeho vzniku se výrazně vtiskla do sociálních stop, které v něm lze nalézt. Savignyho dominující koncept historické školy právní poznamenal koncept německého civilního kodexu v tom smyslu, že vedl k oddělení sociálně orientované soukromoprávní úpravy od textu BGB. V německém právu se od počátku rovněž spojovala národní idea s idejemi sociálními. Tento smysl pro sociální ideály se stal v německém prostředí dlouhodobě zdrojem napětí mezi tržně formálně orientovanou legislativou a silným tlakem na prosazení sociálních myšlenek. Vliv sociálních myšlenek se logicky (viz výše) nepromítl do textu BGB, nýbrž byl předmětem sociální reformy, probíhající v desítiletí 1881 - 1891, v jejímž průběhu byly přijaty zákony o zdravotním pojištění, úrazovém pojištění a pojištění invalidity a vznikl systém penzijních fondů. Výrazný reálný posun v sociálním zákonodárství, jemuž dala silné impulsy již výmarská ústava, lze zaznamenat až v 70. létech 20. století spolu s nástupem sociálně demokratické vlády. Německo je charakteristické rovněž změnami přístupu k systematickému zařazení ochrany spotřebitele do systému právního řádu. Po počátečním vývoji legislativy na ochranu spotřebitele ve formě speciálního zákonodárství, které si vysloužilo označení nastal zlom na přelomu tisíciletí: od roku 2002 tvoří právní úprava ochrany spotřebitele součást civilního kodexu (BGB) a další reformy v tomto integračním trendu pokračují.²¹⁾